Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

proběhlo náhle a bez větší odborné diskuze. Definice přírodě blízké obnovy 13 a úprava relevantních právních předpisů v souvislosti se zavedením rekultivace přírodě blízkou obnovou se totiž do návrhu zákona č. 284/2021 Sb. dostala poslaneckým pozměňova cím návrhem. 14 Odhlédněme nyní od toho, že tak významný institut z hlediska ochra ny životního prostředí byl zaveden do českého právního řádu bez provedení hodnocení dopadů regulace a mezirezortního připomínkového řízení, a zaměřme se na samotnou definici přírodě blízké obnovy. Již jazykovým výkladem daného ustanovení můžeme dovodit, že rekultivace příro dě blízkou obnovou byla zamýšlena ve dvou variantách, a to 1) v podobě ponechání těžbou narušeného území ve stavu, v jakém je, a to bez dalších lidských zásahů, anebo 2) v podobě ponechání území samovolnému vývoji při současné aplikaci zásahů regu lujících vývoj ekosystémů. V tomto rozsahu je koncepce souladná s definicí obnovy dle čl. 3 odst. 3 nařízení o obnově přírody, protože obnovou není pouze aktivní čin nost vedoucí ke zvýšení biologické rozmanitosti a odolnosti ekosystému, ale i pasivní podpora obnovy, tj. podpora omisivní. Pozměňovací návrh ovšem doplňuje, že má jít „ o přístup s minimálními náklady na úpravu území nad rámec základního zajištění bezpečnosti a estetických úprav krajiny, “ což ale vyvolává několik otázek, na které právní úprava nedává odpovědi. Co všechno lze chápat jako „citlivý zásah usměrňující vývoj“? Do jaké míry proběhne sanace území narušeného těžbou v dobývacích prostorech, má-li být uplatňována rekultivace přírodě blízkou obnovou? Co májí představovat es tetické úpravy krajiny? Jestli již samotný obsah pojmu „přírodě blízká obnova“ je zahalen závojem nejistoty, na skutečnou mlhu narazíme v okamžiku, kdy se zamyslíme nad tím, co má být vý sledkem přírodě blízké obnovy. Budeme-li vycházet z věcných reálií, 15 podle kterých pokud necháme území samovolnému vývoji, výsledkem bude ve většině případů vznik lesního porostu, potom logicky dovodíme, že výsledným stavem přírodě blízké rekul tivace má být les. Nicméně jak odůvodnění pozměňovacího návrhu, tak i další zdroje 16 pojednávají o potřebě zachovat stanoviště v raných sukcesních stádiích, protože právě tato stanoviště hostí vlajkové druhy typu linduška úhorní. To by jednak znamena 13 „ Přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů “ viz § 3 odst. 1 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 14 K relevantním ustanovením zákona č. 284/2021 Sb. týkajících se přírodě blízké obnovy totiž neexistuje důvodová zpráva, jedná se o pozměňovací návrh Lukáše Černohorského z 1. 4. 2021. 15 ŘEHOUNEK, Jiří; ŘEHOUNKOVÁ, Klára a PRACH, Karel. Ekologická obnova území narušených těž bou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi . Online. Calla, České Budějovice, 2010, s. 20, 25 a 60. Dostupné z https://www.calla.cz/piskovny/wordpress/wpcontent/uploads/sbornik_internet.pdf [citováno 2025-05-13] 16 PEŠOUT, Pavel; PORTEŠ, Michal; PIXOVÁ, Kateřina Černý; HENDRYCHOVÁ, Markéta; KŘÍŽ, Petr a LACINA, David. Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů . Ochrana přírody. 2021. Roč. 76(2), s. 17.

101