Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

lo, že lidské zásahy usměrňující vývoj sukcese mají být v praxi mnohem častější, než evokuje definice přírodě blízké obnovy, a zadruhé by to vedlo k závěru, že výsledkem přírodě blízké rekultivace budou rovněž ekosystémy v různém stádiu sukcese, od stádií bez vegetace až po stádia lesostepi. To však může představovat určité výzvy z hlediska ukončování rekultivací dočasně odňaté zemědělské či lesní půdy, resp. trvale odňaté zemědělské či lesní půdy s dočasnou platbou odvodů. 17 Základní premisa zní, že již při odnímání zemědělské nebo lesní půdy pro těžbu ne rostů by mělo být jasné, na jaký výsledný druh pozemku podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), má být odňatá půda re kultivována. 18 Již toto ale může být kamenem úrazu, protože jak vyplynulo výše, jed notlivá sukcesní stádia nejsou snadno podřaditelná pod druhy pozemků evidované v katastru nemovitostí. Na to navazuje další premisa, že s ohledem na stanovený vý sledný druh pozemku se má zvolit buď odnětí dočasné, anebo odnětí trvalé s dočasnou platbou odvodů (poplatku), přičemž v obojím případě se odvody (poplatek) za odnětí platí až do doby, kdy odnětí trvá, tedy do dokončení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace, který obsahuje cílový stav rekultivace. 19 V takovém případě však orgán ochrany zemědělského půdního fondu (resp. orgán státní správy lesa) bude moci ukončit rekultivaci až v okamžiku, kdy se území obnoví do stavu, která předvídá plán rekultivace, resp. plán sanace a rekultivace, což může trvat i několik (desítek) let podle stanoveného druhu pozemku a cílového stavu. Organizace oprávněná ze souhlasu s odnětím má však jen minimum prostředků, jak přirozenou obnovu urychlit, protože zásahy regulující vývoj území mají být restriktivní viz definice rekultivace přírodě blízkou obnovou. Rovněž se sluší uvést, že organizace nemá garanto váno, že samovolné procesy skutečně povedou k předvídanému stavu viz kapitola níže. Objevují se ovšem hlasy, 20 že rekultivace by měla být formálně ukončena (a odvo dy / poplatek měly přestat být placeny) v momentě schválení plánu rekultivace obsa hujícího rekultivaci přírodě blízkou. Tomuto výkladu nahrává i skutečnost, že výjimka z platby odvodů za trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dle § 11a odst. 1 písm. l) ZOZPF se odkazuje na plochy řešené změnou souhlasu s odně tím z důvodu ochrany přírody. Tento přístup však trpí několika nedostatky. Zaprvé, § 17 lesního zákona neobsahuje výjimku z platby poplatku za odnětí pro plochy řešené změnou souhlasu s odnětím z důvodu ochrany přírody, pouze v odst. 8 konstatuje, že v případě rekultivace přírodě blízkou obnovou se odvody platí jako u dočasného odnětí, což zmiňuje i § 11b odst. 3 ZOZPF. 17 Srovnej § 17 odst. 8 lesního zákona a § 11b odst. 3 ZOZPF. 18 Blíže viz § 16 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany země dělského půdního fondu. 19 Blíže viz § 11b odst. 1 a 3 ZOZPF ve spoj. s § 18 odst. 1 lesního zákona. 20 HENDRYCHOVÁ, Markéta et al. Studie proveditelnosti: Prioritizace a identifikace ploch pro využití eko logické obnovy pro území lomu ČSA. Online. Praha, 2022, s. 63. Dostupné z https://aopk.gov.cz/cs/npp- -lom-csa-dokumenty-a-caste-dotazy [citováno 2025-12-08],

102