Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Zadruhé, uvedený přístup opomíjí, že výsledkem rekultivace přírodě blízkou ob novou může být i zemědělská půda (trvalý travní porost); v takovém případě by pro vádění rekultivace přírodě blízkou obnovou nepředstavovalo trvalé odnětí, ale odnětí dočasné, a tudíž by se výjimka z platby odvodů dle § 11a odst. 1 písm. l) ZOZPF ne mohla uplatnit. To by ovšem vedlo ke stavu, že v rámci ploch zemědělské půdy rekulti vované přírodě blízkou obnovou by se nadále platily odvody tam, kde má proběhnout rekultivace zpět na zemědělskou půdu, zatímco u zbytku ploch nikoliv. A zatřetí – uvedený přístup ignoruje charakter trvalého odnětí s dočasnou platbou odvodů, který, jak bylo popsáno výše, počítá s platbou odvodů až do chvíle, kdy je do sažen stav uvedený ve schváleném plánu rekultivace, resp. plánu sanace a rekultivace. Pokud by uvedený alternativní přístup měl být aplikován, vedlo by to k podstatnému zvýhodnění rekultivace přírodě blízkou obnovou na úkor zbylých typů rekultivace, protože takto by se během provádění rekultivace přírodě blízkou obnovou nemusely platit každoroční odvody / poplatek (s výhradou odstavce výše). Předpokládáme-li, že úmyslem zákonodárce skutečně bylo zrovnoprávnit rekultivaci přírodě blízkou ob novou se zbylými druhy rekultivace těžbou narušeného území, jak uvádí odůvodnění pozměňovacího návrhu, 21 pak je třeba takový výklad odmítnout. Celkově z uvedené úvahy plyne, že byť byl zákonodárce evidentně veden snahou podpořit biodiverzitu na území České republiky s ohledem na závazky plynoucí z ev ropského práva a institut přírodě blízké obnovy je způsobilý poskytnout větší míru ochrany pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů usídlené na území narušeném těžbou, daný institut nebyl dostatečně vysvětlen a rozepsán s ohledem na existující procesy rekultivace odňaté zemědělské nebo lesní půdy v těžbou narušených územích. Jsem toho názoru, že za nedotaženost institutu přírodě blízké obnovy je spoluzodpo vědná skutečnost, že institut rekultivace přírodě blízkou obnovou se do právního řádu České republiky dostal skrze poslanecký pozměňovací návrh, který nebyl dostatečně prodiskutován na odborné a legislativně-technické úrovni. 3. Střety s dalšími zájmy na ochraně životního prostředí Pokud jde o identifikaci střetů ochrany přírody na straně rekultivace přírodě blíz kou obnovou s dalšími zájmy na ochraně životního prostředí, je třeba vzít v potaz 1) na kterých půdách má být přírodě blízká obnova realizována; zda se jedná o lesní půdu, zemědělskou půdu či půdu na ostatní ploše dle katastrální vyhlášky, a dále 2) jaké jsou druhy rekultivace území narušeného těžbou, které přírodě blízká obnova doplňuje; zde se jedná o lesnickou, zemědělskou a hydrickou rekultivaci. Z uvedeného mi vyplývá, že ze sumy jiných veřejných zájmů na ochraně životního prostředí mohou být dotčeny především zájmy chráněné zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“), lesním zákonem a ZOZPF.

21 V podobném duchu se vyjadřovala i komentářová literatura viz VÍCHA, Ondřej. Horní zákon: zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: komentář . Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 277.

103