Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Dříve však, než se ponoříme do problematiky ochrany vod, bych chtěl upozornit na § 4 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“): „ Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. “ ZOPK tímto dává jednoznačný mandát orgánům ochrany přírody, aby při zahlazo vání následků těžby podporovaly řešení spočívající v přírodě blízkých postupech všude tam, kde to situace v území umožňuje a kde to je účelné. Jsem však přesvědčen, že z daného ustanovení nelze dovozovat automatická priorita veřejného zájmu na ochra ně přírody před dalšími zájmy na ochraně životního prostředí, pokud jde o zahlazování následků těžby. Vycházím z toho, že vodní zákon, lesní zákon a ZOZPF neobsahují ja kékoliv ustanovení, ze kterého by se dalo dovodit, že základní formou rekultivace území dotčeného těžbou je rekultivace přírodě blízkou obnovou. I v případě, kdy by uvedené předpisy takové ustanovení obsahovaly, by a) nebylo možné vyloučit provedení pomě řování veřejných zájmů, a b) takový stav by byl v rozporu s obecnými požadavky na po měřování, které formulovala teorie proporcionality 22 a Ústavní soud České republiky. 23 Velká těžební jezera, která již stačila vzniknout v Severních a Západních Čechách, představují adepty na přírodní koupaliště vhodná ke koupání ve smyslu § 34 odst. 1 vodního zákona, 24 menší zatopené pískovny mohou sloužit jako zdroj pitné vo dy. 25 S vodohospodářským využitím části prostoru těžebních jam také počítala vět šina schválených plánů sanace a rekultivace u velkolomů pro těžbu uhlí v prostoru Mostecké (a pravděpodobně i Sokolovské) pánve. Nicméně provedené analýzy ukáza ly, že probíhající změna klimatu činí původní plány hydrické rekultivace nerealizova telné, protože nárůst průměrných teplot v území povede zákonitě k většímu výparu, což zvýší potřebu dotace vod do těchto vodních útvarů, které obvykle mají pouze omezený přítok. Vzhledem k těmto skutečnostem v současnosti dochází k podstatné 23 Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 54/10 z 24. dubna 2012, ve kterém Ústavní soud stanovil podobu testu racionality pro hospodářská, sociální a kulturní práva garantovaná Listinou základních práv a svobod. 24 Např. jezera Most nebo Milada jsou evidována na Seznamu přírodních koupališť provozovaných na povrcho vých vodách využívaných ke koupání, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob, blíže viz https://mzd.gov.cz/seznam-prirodnich-koupalist-na-povrchovych-vodach-2025/ [citováno 2025-05-13] 25 PŘIKRYL, Ivo. Vody vznikající v souvislosti s těžbou surovin . Online. Živa, 2022. Č. 5/2022, s. 219. Dostupné z https://ziva.avcr.cz/archiv/ [citováno 2025-05-13]. 26 Blíže viz usnesení Vlády České republiky ze dne 28.6.2023 č. 479, jímž Vláda vzala na vědomí Návrh komplexního a efektivního využívání území lomu ČSA po ukončení těžby, a dále usnesení Vlády České republiky ze dne 7. května 2024 č. 298, jímž Vláda vzala na vědomí Návrh komplexního a efektivní ho využívání území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice (lom Libouš) a lomu Bílina po ukončení těžby v uvedených lokalitách. revizi míry využití hydrické rekultivace v území narušeném těžbou. 26 22 ALEXY, Robert. A theory of constitutional rights . Oxford University Press, 2002.

104