Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Výraznější střet s ochranou vod si lze představit v situaci, když by rekultivace přírodě blízkou obnovou měla probíhat např. na odkalištích, které slouží jako úložné místo pro těžební odpad. 27 V případě úniku kontaminace z úložného místa by totiž mohla být ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod závadnými látkami ve smyslu § 40 vodního zákona. Jak však plyne z § 10 odst. 1 zákona č. 157/2009 Sb., o naklá dání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů: „ Provoz úložného místa lze řádně ukončit po dokončení sanačních a rekultivačních prací, a to jen na základě povolení vydaného obvodním báňským úřadem. “ Zde je otázkou, jakou podobu sanace těchto území by báň ský úřad byl ještě ochoten akceptovat a zda by povolil ukončení provozu úložného místa v případě, kdy by území bylo rekultivováno „pouze“ přírodě blízkou obnovou. Co se týče ochrany zájmů plynoucích z lesního zákona, na tomto místě je třeba zopakovat, že přírodě blízká obnova bez zásahů regulujících sukcesi ve většině případů povede ke vzniku lesního porostu. Kromě toho sám lesní zákon volá po větším zapo jení přirozené obnovy při obnově lesních porostů, 28 tudíž by přírodě blízká obnova z principu neměla představovat zásah do zájmů chráněných lesním zákonem. Otázkou je ovšem průběh sukcese a množství času, které bude muset uplynout, než na území začne vznikat zapojený lesní porost. Pokud by sukcese území narušeného těžbou nebyla regulována ze strany člověka, existuje riziko, že předmětné území bude obsazeno expanzivními domácími druhy rostlin typu třtina křovištní či rákos obecný nebo hůře invazními nepůvodními druhy rostlin, což může podstatně oddálit nástup pozdějších sukcesních stádií, či jej úplně vy loučit. 29 Takový stav by prakticky eliminoval přínos přírodě blízké obnovy, pokud jde o biodiverzitu v území. Má-li tedy vzniknout les přírodě blízkou obnovou, orgán ochra ny přírody bude muset dle § 5 odst. 6 ZOPK, stanovit opatření směřující k regulaci nežádoucích rostlinných druhů a vlastník pozemku tato opatření bude muset provádět. Podstatně jinou intenzitu má střet rekultivace přírodě blízkou obnovou s ochranou zemědělského půdního fondu. Jak vyplynulo z předchozí kapitoly, přírodě blízká ob nova klasicky nevede ke vzniku zemědělských pozemků podle katastrální vyhlášky, výjimku zde tvoří trvalý travní porost. Avšak i trvalý travní porost bude výsledkem přírodě blízké obnovy pouze v situaci, kdy je cílovým stavem stanoviště s rozvinutým bylinným patrem a kdy sukcese má být v tomto stavu blokována. 30 Vyjdeme-li z této premisy, potom u zemědělské půdy, která byla odňata pro těžbu nerostných surovin 27 Problematice úložných míst se obsáhle věnuje VÍCHA, Ondřej. K právním aspektům opětovného využití těžebních odpadů . České právo životního prostředí. 2022. Roč. 22(1). 28 Viz § 31 odst. 1 lesního zákona. 29 ŘEHOUNEK, Jiří; ŘEHOUNKOVÁ, Klára a PRACH, Karel. Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi . Online. Calla, České Budějovice, 2010, s. 30–31, 67 a 136. Dostupné z https://www.calla.cz/piskovny/wordpress/wpcontent/uploads/sbornik_internet. pdf [citováno 2025-05-13] 30 Zde se domnívám, že zařazení biotopů řídce porostlých travinami a jinými pícninami, které jsou prefe rovány vlajkovými druhy přírodě blízké obnovy, pod trvalý travní porost je více než sporné.

105