Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

nenacházejí významnější ekosystémy, však důvody lpění na striktním samovolném vý voji odpadávají. 35 S vidinou toho, aby zemědělský půdní fond nebyl ochuzen o další zemědělskou půdu a aby skrytá ornice s podorničím mohla být využita v dotčeném území, zde vidím jako cestu provést technickou rekultivaci (aplikaci ornice a podorničí) s tím, že nebude provedena biologická rekultivace a namísto toho se travní porost nechá vzniknout náletem. Takový scénář, zohledňující zájmy přírody i zemědělského půdního fondu, zajišťuje, že se rekultivované území nestane příliš bohaté na živiny, a že travní porost bude moci mít přirozenou druhovou skladbu. 4. Střety zájmů organizace, vlastníků pozemků, obcí a státu V této kapitole bych chtěl ozřejmit, že výše uvedené střety mezi ochranou přírody a jinými veřejnými zájmy na ochraně životního prostředí nezůstávají pouze na úrovni akademické, ale reálně vstupují do vztahů mezi subjekty dotčenými v těžbou naruše ném území, jimiž jsou organizace provádějící těžbu nerostů, vlastníci dotčených po zemků, obce s dotčenými katastrálními územími a stát. Co se týče organizace, její zájem je předurčen skutečností, že se jedná o podnikající subjekt. 36 Organizace financuje rekultivační práce 37 a má-li maximalizovat svůj zisk, měla by volit postupy, se kterými se pojí co nejnižší náklady. Zde má rekultivace pří rodě blízkou obnovou výhodu oproti ostatním způsobům rekultivace, protože v jejím případě odpadávají náklady na biologickou rekultivaci a ve většině případů též na re kultivaci technickou, navíc na rozdíl od hydrické rekultivace se pojí s minimálními náklady na následnou údržbu. 38 Konečně je to organizace, kdo žádá o změnu plánu sanace a rekultivace, resp. plánu rekultivace. Dalším významným subjektem z hlediska přírodě blízké obnovy je obec. Dostupné dokumenty projednané Vládou České republiky 39 vyznívají v tom smyslu, že obce v území zasaženém těžbou mají zájem na vytvoření turisticky atraktivní lokality a no vých pracovních míst, což by spíše než přírodě blízká obnova naplňovala klasická hy drická rekultivace. Je ale otázka, jestli se standardem nestane řešení, které bylo zvoleno 35 Lze vycházet mj. z toho, že dle § 10 odst. 2 ZOZPF je změna souhlasu s odnětím z důvodu ochrany přírody a krajiny možná pouze ve výjimečných případech. 36 Dle § 5a zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, může být organizací pouze právnická osoba, nebo fyzická osoba podnikající. U těžby nevyhrazených nerostů je situace stejná, protože těžař nevyhrazených nerostů provádí činnosti uvedené v části druhé a třetí zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, přičemž orga nizací dle § 3a zákona č. 61/1988 Sb. mohou být pouze právnické osoby a fyzické osoby podnikající. 37 V případě těžby vyhrazených nerostů z rezervy peněžních prostředků podle § 37a zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon. 38 Blíže viz PEŠOUT, Pavel; PORTEŠ, Michal; PIXOVÁ, Kateřina Černý; HENDRYCHOVÁ, Markéta; KŘÍŽ, Petr a LACINA, David. Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů . Ochrana přírody. 2021. Roč. 76(2), s. 18. 39 Např. usnesení Vlády České republiky ze dne 7. května 2024 č. 298, jímž Vláda vzala na vědomí Návrh komplexního a efektivního využívání území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice (lom Libouš) a lomu Bílina po ukončení těžby v uvedených lokalitách, s. 8 a 21.

107