Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

do práv a povinností adresátů práva (zde primárně organizace, pokud jde o změnu plánu sanace a rekultivace, resp. plánu rekultivace, ale nepřímo též vlastníků pozem ků) a prostřednictvím orgánů státní správy chrání veřejné zájmy – např. ty, které byly uvedeny v předchozí kapitole. Jak však vyplynulo z předchozí kapitoly, zastávat roli strážce veřejných zájmů může být pro stát obtížné, protože jednotlivé zájmy na ochraně životního prostředí, které se uplatňují při přírodě blízké obnově, jsou do značné míry protichůdné. Navíc jak bylo zmíněno výše, stát v některých případech vystupuje v pozici vlastníka pozemků, avšak specifického, kterému by sice a priori mělo jít o zhodnocování vlastněné věci, nicméně který dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bo hatství dle článku 7 Ústavy České republiky, a který v souladu s článkem 11 odst. 3 ve spoj. s odst. 2 Listiny akcentuje sociální funkce vlastnictví. Konečně stát přes spo lečnost ČEZ, a. s. ovládá společnost Severočeské doly a.s., která je organizací v případě lomu Bílina a lomu Nástup Tušimice. 48 Jsem přesvědčen, že vzhledem ke složitosti vztahů mezi zainteresovanými subjek ty, která byla v této kapitole představena pouze v hrubých obrysech, a střetu zájmů, v němž se stát nachází, by bylo nejvhodnější, aby rekultivace přírodě blízkou obnovou byla realizována pouze na pozemcích ve státním vlastnictví, a to ideálně po dohodě s obcemi. Pokud by však mělo být přistoupeno k tomu, že by pro rekultivaci přírodě blízkou obnovou měly být využity i jiné než státní pozemky, pak si takové řešení umím představit pouze za podmínky, že příslušní vlastníci pozemků budou souhlasit s tímto postupem, a to již v raných fázích povolování (např. při projednávání změny plánu rekultivace, resp. sanace a rekultivace). 5. Závěr Zařazením rekultivace přírodě blízkou obnovou mezi standardní typy rekultivace území narušeného těžbou (zemědělská, lesnická a hydrická) sice byl vyslyšen dlou holetý apel odborné veřejnosti, že přírodě blízké postupy by měly být více využívány z důvodu jejich relativně nižší nákladovosti a benefitů pro biodiverzitu na území České republiky, a došlo tím k faktické adaptaci nařízení o obnově přírody, nicméně stalo se tak za cenu snížení právní jistoty. Zvolený koncept je totiž značně nejasný ohledně své ho obsahu a nezapadá plně do procesů souvisejících se zahlazováním následků těžby. V rámci tohoto příspěvku bylo identifikováno několik střetů mezi ochranou pří rody, kterou reprezentuje rekultivace přírodě blízkou obnovou, a dalšími veřejnými zájmy na ochraně životního prostředí. Přírodě blízká obnova se nejvíce dotýká zájmu na ochraně zemědělského půdního fondu, následovaného zájmem na ochraně vod a zájmem na ochraně lesa. Tyto střety mohou být zmírněny aplikací opatření na likvi daci invazních nepůvodních druhů rostlin v případě ochrany lesa a vyloučení konta

48 Blíže viz aplikace Surovinový informační systém, dostupný z https://mapy.geology.cz/suris/ [citováno 2025-05-18]

109