Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Sociální únosná kapacita: Je definována jako úroveň, nad kterou dochází k ne rovnováze mezi přínosy a náklady cestovního ruchu pro místní obyvatele. Projevuje se pocity přelidnění, konflikty o využívání veřejného prostoru, nárůstem životních nákladů a pocitem odcizení. 6 Infrastrukturní únosná kapacita: Vztahuje se k limitům fyzické infrastruktury, jako jsou dopravní sítě, parkovací kapacity, zásobování vodou, kanalizace a systémy pro nakládání s odpady. 7 Na rozdíl od subjektivních pocitů poskytuje koncept únosné kapacity objektivnější a vědecky podložený rámec pro právní regulaci. Tento koncept lze v právu využít jako materiální základ pro ospravedlnění omezení vlastnických práv (např. regulace krát kodobých pronájmů) nebo svobody pohybu (např. omezení vstupu). Taková omezení mohou být právně obhajitelná, pokud směřují k zabránění prokazatelnému překročení vědecky stanovené kapacity a chrání tak veřejný zájem. Pro měření a posouzení překročení únosné kapacity lze využít řadu ukazatelů, jako je hustota cestovního ruchu (počet lůžek na km 2 ), intenzita cestovního ruchu (počet lůžek na obyvatele), intenzita letecké dopravy (počet příletů dělený počtem obyvatel) nebo vytíženost klíčové infrastruktury. 8 Právní výzva spočívá v definování a měření těchto kapacit, což vyžaduje multidisciplinární přístup, jehož výsledky musí být práv ně obhajitelné a transparentní. 2.3 Overturismus jako projev „tragédie obecní pastviny“ ve veřejném prostoru a přírodním dědictví Fenomén overturismu lze přesně popsat jako moderní projev „tragédie obecní pas tviny“ (Tragedy of the Commons). Tento koncept popisuje situaci, kdy jednotlivci, jednající nezávisle a racionálně ve vlastním zájmu, vyčerpají nebo zničí sdílený, ome zený zdroj, a to i v rozporu se svým dlouhodobým kolektivním zájmem. V kontextu turismu jsou těmito sdílenými zdroji (commons) veřejná prostranství (náměstí, parky, pláže), přírodní dědictví (národní parky, národní přírodní rezervace, atd.) a kulturní památky, které jsou často volně přístupné. Turistický průmysl efektivně „pronajímá prostředí jiných lidí“, ať už se jedná o po břeží, město nebo horský masiv, a inkasuje z toho zisk. Náklady spojené s údržbou, opotřebením a degradací těchto sdílených zdrojů však nese z velké části místní ko munita a daňoví poplatníci. Turisté a podnikatelé v cestovním ruchu maximalizují 6 PEETERS, Paul et al. Research for TRAN Committee – Overtourism: impact and possible policy responses . Brusel: European Parliament, Policy Department for Structural and Cohesion Policies, 2018. 7 KOENS, Ko, POSTMA, Albert, PAPP, Bernadett, Is Overtourism Overused? Understanding the Impact of Tourism in a City Context. Sustainability [online]. 2018, roč. 10, č. 12, 4384. Dostupné z: https://www. mdpi.com/2071-1050/10/12/4384 [citováno 2025-02-25]. 8 PEETERS, Paul et al. Research for TRAN Committee – Overtourism: impact and possible policy responses . Brusel: European Parliament, Policy Department for Structural and Cohesion Policies, 2018.

115