Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

střednictvím rozhodnutí konference smluvních stran věnované výlučně biodiverzitě a klimatické změně. 23 I doposud poslední balíček strategických cílů přijatý na konferenci smluvních stran na konci roku 2022 – Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou roz manitost definuje jako jeden ze strategických cílů minimalizaci dopadů změny klimatu a okyselování oceánů na biodiverzitu. 24 Jak je tedy patrné z režimu globální ochrany přírody vycházejícího z CBD a dalších navazujících rozhodnutí smluvních stran, změna klimatu a její dopady je fenomén, s kterým je v konečném součtu celé masy rozhodnutí a jiných dokumentů přijatých státy poměrně významně pracováno. Je tedy pochopitelné, že se určité prvky přelily i do „pobočného“ mezinárodního klimatického režimu, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že většina států světa jsou přistoupivší k oběma mezinárodním úmluvám. Druhým důvodem, proč se o větším začlenění otázek kolem ochrany přírody do me zinárodního klimatického režimu začalo více mluvit, byl tlak určitých skupin států 25 , které více prosazovaly pro ně důležitou otázku ochrany „práv“ přírody i širší otázky klimatické spravedlnosti i v rámci mezinárodního klimatického režimu. 26 Jako zástup ce tohoto posunu je možné uvést poměrně málo známou Dohodu z Cochabamby, která byla přijata v Bolívii na Konferenci národů světa o změnách klimatu a právech Matky Země. Ta reagovala na celkově „neúspěšný“ 27 vývoj setkání COP v Kodani v roce 2009 a více otevřela, alespoň pro zúčastněné aktéry z řad občanské společnosti, otázku možných alternativních přístupů k přírodě a jejím zájmům ve světle klima tické změny. Kromě uznání práv přírody 28 , dohoda také kritizovala systém tržních mechanismů v regulaci emisí skleníkových plynů, a to i ve vztahu k zájmům přírody. Tato kritika doposud nastaveného systému nebyla překvapující zjištění, ačkoliv bylo částečným paradoxem, že mezinárodní společenství jako celek považovalo tržní mecha nismy v tomto období za základní nástroj, pomocí kterého se mělo dojít k cíli stanove ném v UNFCCC. Ačkoliv Dohoda z Cochabamby nebyla ani nezávazným pramenem pro mezinárodní klimatický režim 29 , výrazně symbolizovala stále větší globální rozkol 23 K tomu srov. 14/5. Biodiversity and climate change (CBD/COP/DEC/14/5) [online]. CBD, 2018. Dostupné z: https://www.cbd.int/doc/decisions/cop-14/cop-14-dec-05-en.pdf [citováno 2025-08-24] 24 Target 8 Minimize the Impacts of Climate Change on Biodiversity and Build Resilience [online]. CBD, . Dostupné z: https://www.cbd.int/gbf/targets/8 [citováno 2025-08-24] 25 Zejména jihoamerických – pozn. autora. 26 Zejména z pohledu některých jihoamerických, afrických a oceánských států v sobě otázka klimatické spra vedlnosti taktéž obsahuje práva přírody a některých přírodních a ekosystémových prvků – pozn. autora. 27 Čemuž je možné objektivně přisvědčit, neboť na konferenci se nepodařilo dosáhnout hlavního cíle, který si předsevzala, a to vyřešení toho, jaký režim bude po doběhnutí prvního kontrolního období upraveného Kjótským protokolem. K tomu srov. SANDS, Philippe et al. Principles of International Environmental Law . Cambridge: Cambridge University Press, 2013, s. 294. 28 V rámci dokumentu symbolizovanou zejména Všeobecnou deklarací práv Matky Země – pozn. autora. 29 Byla přijata na „soukromé“ konferenci, kterou organizovala Bolívie – pozn. autora.

12