Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

právního předpisu, pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je na místě podotknout, že občanským sdružením se podle současné právní termi nologie 4 rozumí spolek, jakkoli toto nebylo, ani při příležitosti četných novel v zákoně o ochraně přírody a krajiny dosud aktualizováno. Nicméně v dalším textu bude (krom přímých citací zákonných ustanovení) nadále používán právě pojem spolek, resp. pro spolek naplňující kritéria podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny zkratka „environmentální spolek“. Přestože okruh účasti veřejnosti v řízeních týkajících se zájmů ochraně přírody a kra jiny procházel jak výše zmíněnými novelami, tak v této souvislosti četnou odbornou diskuzí, bylo vymezení okruhu účasti spolků v zásadě zřejmé. Existoval nicméně jeden nedořešený bod, a sice účast environmentálních spolků v přestupkových řízeních, resp. do účinnosti zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich též v řízeních o správních deliktech. Správní a soudní praxe účast environmentálních spolků v přestupkových řízeních donedávna v zásadě nepřipouštěla. Argumenty pro tento náhled shrnul Nejvyšší správ ní soud v rozsudku ze dne 28. 3. 2017, č. j. 7 As 311/2016-31. Kasační soud zde posuzoval z hlediska účastenství environmentálního spolku otázku, zda sankční řízení o uložení pokuty dle zákona o ochraně přírody a krajiny lze pokládat za řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv. Tento svůj závěr postavil na dvou argu mentech. Prvním z nich byla prospektivní povaha řízení – tedy že se spolky se mohou účastnit řízení, ve kterých se rozhoduje o tom, zda má nebo nemá v budoucnu dojít k nějakému zásahu do přírody a krajiny, nikoli o řízení vyjadřující se zpětně k zásahu, který již proběhl. Zadruhé připomněl, že v nyní posuzované věci se spolek snaží účast nit přestupkového řízení, které má svých charakterem blízko k řízení trestnímu, pro které je charakteristické postavení obviněného a na druhé straně orgánu státní moci; s účastí jiného subjektu (který by do řízení jakkoliv zasahoval nebo by jej ovlivňoval) zákon nepočítá. 5

4 Srov. § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 5 MARTÍNEK, Břetislav – VÍTEK, Tomáš. Vývoj účasti ekologických spolků v sankčních řízeních po hledem judikatury správních soudů a praxe správních orgánů. Právní rozhledy , 2025, roč. 33, č. 9, s. 298–304

133