Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 14 Příkazem lze rozhodnout i o přestupku 15 , neboť správní trest je zde ukládanou povinností v řízení z moci úřední. Mám zároveň za to, že postup formou příkazu je projevem principu procesní ekono mie, podle nějž správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje 16 . Správní orgány by proto k němu měly i v přestupkových řízeních přistupovat, jsou-li splněny podmínky, neboť tím zatěžují obviněné méně (jednodušší proces, „nabídka“ rychlého řešení přestupku, jeden doku ment představující méně korespondence) a šetří obviněným náklady (již jen tím, že v příkazu se neukládají náklady řízení). Oproti „standardnímu“ správnímu, resp. přestupkovému řízení, nicméně z pohledu jiných účastníků než obviněného (tedy v popisovaném případě z pohledu environmen tálních spolků) v příkazním řízení nastávají dvě specifika. První specifikum spočívá v možnosti (v praxi často využívané) vydat příkaz coby první úkon v řízení. Environmentální spolek může být tedy o zahajovaném řízení in formován nejdříve v okamžiku vydání příkazu (tedy de facto v okamžiku vydání i po tenciálního rozhodnutí) kdy již běží lhůta pro podání odporu. Druhé specifikum příkazního řízení, které onu kolizi principu účasti veřejnosti s pro cesní ekonomií zakládá, spočívá v tom, že odpor proti příkazu může podat (pouze) ten, komu se povinnost ukládá 17 (v přestupkovém řízení tedy obviněný). Pokud obviněný od por nepodá, stává se příkaz pravomocným a vykonatelným rozhodnutím a přestupkové řízení tím končí. Případná (byť včasná) přihláška environmentálního spolku do takového řízení se stává tak pouze formalitou, neboť zde nadále není řízení, kterého by se environ mentální spolek mohl účastnit. Případné vyjádření spolku (i nadepsané či formulované jako odpor proti takovému příkazu) lze za současné procesní úpravy považovat nanejvýš za podnět k přezkumu rozhodnutí (příkazu) podle § 42 a 94 a násl. správního řádu. Přitom je na místě připomenout, že neexistuje omezení, jakou povinnost lze pří kazem uložit 18 , tedy není omezena ani výše ukládané pokuty (s výjimkou příkazního řízení na místě, k němuž se ještě zvlášť vyjádřím níže). Přestože platí, že účelem zkrá ceného řízení, tedy i řízení příkazního, by mělo být rozhodovat o méně závažných pře stupcích 19 , lze takto teoreticky lze projednávat i přestupky, které mohou mít na životní prostředí i velmi závažný dopad. 14 Ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 15 Ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 16 Srov. § 6 odst. 1 správního řádu. 17 Srov. § 150 odst. 3 správního řádu. 18 HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 9. vydání. Academia iuris. V Praze: C. H. Beck, 2016. ISBN 978-80-7400-624-1, str. 271, marg. č. 498. 19 Tamtéž, str. 312, marg. č. 594

136