Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

4. Ke vzniklé kolizi mezi oběma principy a k možnostem řešení Výše jsem tedy nastínil kolizi, která při použití institutu příkazního řízení u přestup ku podle zákona o ochraně přírody a krajiny nastává mezi principem účasti veřejnosti a principem ekonomie řízení. To zejména pro správní praxi nastoluje otázku, který První variantou je upřednostnit princip účasti veřejnosti s odkazem na to, že je zjev ně součástí českého právního řádu delší dobu (od roku 1992) oproti institutu příkazu a je součástí i právního řádu evropského práva a mezinárodního práva prostřednictvím Aarhuské úmluvy, jejímž je jak Česká republika, tak Evropská unie smluvní stranou. Druhou variantou je naopak upřednostnit princip procesní ekonomie a odkázat se na prioritu ochrany práv obviněného tak, aby nebyl neúměrně zatěžován, neboť „ne může“ za případný zájem spolků, jejichž účast v přestupkovém řízení mu zpravidla nebude ke prospěchu. Konečně třetí variantou, byť z hlediska aplikační praxe složitější, je najít vodítko, kdy má mít který princip přednost a jak současně zabezpečit ochranu práv obviněného. Osobně se domnívám, s ohledem na to, jak dlouho je princip účasti veřejnosti na ochraně přírody a krajiny součástí českého právního řádu a jakým způsobem se vy víjela judikatura správních soudů, že na tento princip nelze zcela rezignovat a bez dal šího upřednostnit princip procesní ekonomie tam, kde pro něj v přestupkovém řízení budou splněny podmínky. Proto se přikláním ke třetí variantě, tedy k hledání vodítka kdy jaký princip upřednostnit. Tímto vodítkem může být existence podané žádosti o informování o zahajovaných řízeních podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud je taková žádost environmentálním spolkem podána, potom v přestupkových řízeních, které spadají do oblasti vymezené v takové žádosti, by měl princip účasti veřejnosti dostat přednost, neboť zde kvalifikovaná veřejnost zákonem předvídaným způsobem projevila svůj zá jem. Řešení věci příkazem může být za takové situace vnímáno coby krácení environ mentálního spolku na právech, a proto bych příkazní řízení neaplikoval. Naopak v si tuaci, kdy žádný environmentální spolek žádost podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny nepodal, ani není z ničeho zjevné, že by o účast v zahajovaném pře stupkovém řízení mohl mít zájem, ničemu nebrání za splnění příslušných zákonných podmínek upřednostnit princip ekonomie řízení. Je pak na místě („last but not least“) doplnit, že považuji za proporcionálně přijatelné upřednostnit v naznačené kolizi bez dalšího princip ekonomie řízení v případě příkazního řízení na místě podle § 91 a 92 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (tedy ekvivalentu dřívějšího blokového řízení). Vzhledem k tomu, že tento institut je určen spíše pro méně závažné přestupky, které jsou na místě spolehlivě zjištěny, plyne z toho poměrně jasné sdělení, že ekonomie řízení má mít v takových případech zjevnou prioritu. princip má být za jaké situace upřednostněn. V zásadě se nabízejí tři možné varianty řešení.

137