Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

antropocentristický kurz celého mezinárodního klimatického režimu. Je sice pravdou, že v Pařížské dohodě je formálně uznána hodnota všech ekosystémů, jakož i nutnost ochrany biologické rozmanitosti, a to zejména při přijímání opatření k řešení klima tické změny 36 , to však opět neznamená, že by v textu samotné dohody bylo nějaké ustanovení, které by komplexněji upravovalo zájmy přírody v klimatickém fenoménu. Na tom nic nemění ani čl. 7 odst. 5, v kterém smluvní strany uznávají, že při imple mentaci adaptačních opatření by se tyto kroky měly řídit přístupem, který mimo jiné bere v úvahu i ekosystémy. 37 To je však možné těžko považovat za něco více než pouze obligatorní formuli, pomocí které smluvní strany chtějí vyjádřit myšlenku, že adaptač ní opatření mají být holistická. Je sice pravdou, že větší důraz na lidskoprávní aspek ty při řešení 38 klimatické změny a vtažení témat jako klimatická spravedlnost mohly, a v konečném důsledku nepřímo podpořily zájmy přírody v nejširším možném smyslu, stále to však neznamená, že by byl režim vytvořený pod UNFCCC a nyní reprezento vaný Pařížskou dohodou z hlediska objektů zájmu vyrovnaný či snad i v rozumné míře vybalancovaný, což však nemusí být zcela neopodstatněné (viz dále). 3. Současný stav: antropocentrický výchozí bod Jak vyplývá z dosavadního rozboru, dle názoru autora tohoto příspěvku je zcela zřej mé, že mezinárodní klimatický režim vytvořený UNFCCC a dále rozvinutý Kjótským protokolem, Pařížskou dohodou a řadou dalších rozhodnutí konference smluvních stran udržuje antropocentristický kurz nastavený na začátku jeho ustavení v 90. letech 20. století. A i přes vývoj, který byl částečně ovlivněný jak pobočným mezinárodním režimem ochrany přírody, jakož i přírodě bližšími zájmy některých skupin států, není možné tvrdit, že mezinárodní klimatický režim se více zaměřuje na ochranu přírody vyjma případů, kdy by taková ochrana byla v souladu s cíli mezinárodního klimatic kého režimu. 39 Nabízí se tedy otázka, zdali je to nutně pro ochranu přírody ve světle zintenziv ňujících se dopadů změny klimatu špatná zpráva. Dle názoru autora tohoto textu to tak nemusí být výlučně. Důležité je si uvědomit, že oba režimy mají, ač se to nemusí na první pohled zdát zřejmé, opravdu odlišné cíle. Zatímco cílem UNFCCC a celého režimu je zejména stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře na úrov ni, která zabrání zhoršujícím se dopadům na člověka a jeho okolí, cílem hlavní „pří rodářské“ mezinárodní dohody je ochrana jejích částí, tedy biologické rozmanitosti přírody jako celku spolu s udržitelným využíváním jejích složek a nastavení pravidel rozdělování užitků z přírody. A ačkoliv je možné a vhodné v určitých částech prolínat 36 Pařížská dohoda, preambule (odst. 14).

37 K tomu srov. Pařížská dohoda, čl. 7, odst. 5. 38 Tedy pro mitigaci i adaptaci – pozn. autora.

39 Tedy v souladu s cílem stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, které by zabránilo nebez pečným důsledkům změny klimatu na člověka a jeho ekonomicko-sociálně-kulturní prostředí – pozn. autora.

14