Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

uvedené režimy, 40 hlavním cílem, kterého by měl mezinárodní klimatický režim do sáhnout, musí být stabilizace emisí skleníkových plynů v atmosféře. Dle názoru autora tohoto textu je toto tak existenční cíl, že je do určité míry i schopný ospravedlnit to, že je mezinárodní klimatický režim v některých případech z hlediska podpůrných cílů vůči vlastním zájmům přírody až přehlíživý a pokud je příroda v rámci mezinárodní klimatické spolupráce akcentována, tak je to opět spíše přes prizma její užitečnosti pro dosažení cílů mezinárodního klimatického režimu. Nabízí se tedy otázka druhá, a to, jak je možné více zohlednit zájmy přírody ve svět le dopadů změny klimatu. Jak již bylo uvedeno, mezinárodní režim ochrany přírody a jejích součástí vytvořený Úmluvou o biologické rozmanitosti sice některými svými ustanoveními může pokrývat ohrožení zájmů přírody ve světle klimatické změny, ur čitým problémem však může být, že jsou tato ustanovení poměrně obecná, a proto jejich efektivní naplňování závisí na (dobré) vůli té či oné smluvní strany. Je zde tedy problém roztříštěnosti, která jasně nepojmenovává kroky, které smluvní strany spo lečně povedou k ochraně vybraných zájmů přírody a jejích ekosystémů. Autor tohoto příspěvku připouští, že v některých případech může být ochrana vybranými státy vy konávána na tak vysoké úrovni, že splňuje v současnosti nejvyšší možné požadavky. Výzvou však je toto unifikovat do něčeho, co bude právně závazné, ale také dostateč ně konkrétní pro všechny smluvní strany v rámci CBD režimu. Ostatně, zpřísnění určitých závazků, jakož i jejich závazná konkretizace je něco, co mezinárodní režim ochrany přírody „bolí“ již velmi dlouho a zároveň je to něco, po čem volají význam ní stakeholdeři. 41 Je sice pravda, že přijetím Kunmingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost došlo k určitému posunu, zejména co do přesněji definovaných cílů a metodiky jejich vyhodnocování, stále se však nejedná o něco, co by komplexněji zohledňovalo zájmy přírody v ochraně před dopady klimatického fe noménu. Je tedy možné uzavřít, že příroda jako celek v současnosti není z hlediska mezinárodního práva komplexněji chráněna před klimatickým fenoménem a jeho do pady. Pokud k efektivní ochraně dochází, je to spíše na základě překrývajících se cílů či důsledku nepřímého působení jiných režimů, či osvícené aktivity některých států. 4. Závěr Na začátku tohoto příspěvku byla položena otázka, zdali zaměření mezinárodního klimatického režimu na člověka tak, jak to bylo definováno na počátku utvořeného režimu v 90. letech 20. století, stále přetrvává i po třiceti letech. 42 Nalezená odpověď na tuto otázku je poměrně jasná. Ačkoliv se může z vnějšku zdát, že příroda a její vlastní zájmy v rámci mezinárodního klimatického režimu dostaly postupem času stále 40 Například při využití přírodě blízkých řešení při zmírňování a adaptaci na klimatickou změnu – pozn. autora. 41 World Economic Forum, Why we need a Paris Agreement for nature [online]. 2019. Dostupné z: https:// www.weforum.org/stories/2019/09/why-we-need-a-paris-agreement-for-nature/ [citováno 2025-09-01] 42 Oproti vlastním zájmům přírody – pozn. autora.

15