Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Cílem příspěvku je představit jeden z nejvýznamnějších současných sporů o vodu optikou mezinárodního práva a zhodnotit mechanismus řešení sporů mezi smluvní mi stranami Rámcové dohody o spolupráci, která vstoupila v platnost v roce 2024. Tento smluvní institut je zkoumán zejména proto, že jeho nastavení má potenciál zá sadně ovlivnit možnosti spolupráce států povodí a podpořit urovnání jejich vzájemných vztahů. Příspěvek vychází z odborné literatury v oblasti mezinárodního vodního práva a analýzy mezinárodních smluv a z publikovaných dokumentů mezinárodních organiza cí. Aktuální vývoj sporu o Velkou přehradu etiopského znovuzrození ( Grand Ethiopian Renaisance Dam , dále též jako „GERD“) a proces transformace Iniciativy povodí Nilu ( Nile Basin Initiative, dále též jako „NBI“) v novou právní entitu jsou sledovány pro střednictvím článků relevantních médií působících jak v regionu, tak mimo něj. První kapitola příspěvku se věnuje základním rysům tohoto mezinárodního toku a jeho povodí, se zvláštním důrazem na projevy klimatické změny. Druhá kapitola se soustředí na vývoj pravidel užívání vod Nilu zakotvených v mezinárodních smlouvách od počátku 20. století do současnosti. Mapuje klíčové události vedoucí k aktuálnímu sporu, zejména mezi třemi státy povodí, Etiopií, Súdánem a Egyptem, který přiblíží navazující kapitola. Poslední kapitola se zaměřuje na Rámcovou dohodu o spoluprá ci, její strukturu, a především na ustanovení týkající se mechanismu řešení sporů mezi smluvními stranami. Diskutuje o účinnosti těchto mechanismů při urovnávání sporů a nabízí návrhy na jejich posílení. Veškeré překlady mezinárodních smluv v příspěvku jsou vlastní. 2. Mimoprávní kontext povodí Nilu Nil je s délkou 6 650 km nejdelším tokem na světě. 4 Pramení v jezeře Viktoria, je hož vody sdílí Tanzanie, Uganda a Keňa, a ústí na území Egypta do Středozemního moře. Nil je napájen dvěma hlavními přítoky, Modrým a Bílým Nilem, spojujícími se v hlavním městě Súdánu Chartúmu. Oba přítoky pramení v jezerech – Modrý Nil v jezeře Tana v Etiopii a Bílý Nil v jezeře Viktoria. Povodí Nilu rozprostírající se na území deseti států (Tanzanie, Burundi, Rwanda, Demokratická republika Kongo, Keňa, Uganda, Súdán, Jižní Súdán, Etiopie a Egypt) tvoří zhruba desetinu rozlohy afrického světadílu. 5 Egypt a Súdán se nacházejí na dolním toku, zatímco ostatní stá ty na horním toku. Na řece se nachází celkem 813 přehrad, nejvíce z nich na území Etiopie (190), Ugandy (173) a Keni (160). 6 4 Nile River . Online. Encyclopedia Britannica. 2025. Dostupné z: https://www.britannica.com/place/ Nile-River. [citováno 2025-04-18]. 5 YOUSSEF, Abeer; MABIN, Victoria J, HOWELL, Bronwyn. The Egyptian-Ethiopian Dispute over the Nile: Lessons from the Past for Future African Peace and Prosperity . Online. Africa today. 2023, roč. 69, č. 4, s. 104. ISSN 0001-9887. Dostupné z: https://doi.org/10.2979/at.2023.a900110. [citováno 2025-04-16]. 6 Nile Basin Dams Database . Dams per country. Online. Nile Basin Initiative. 2024. Dostupné z: https:// dams.nilebasin.org. [citováno 2025-05-02].

20