Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

The Conflict between Foreign Investment Protection and International Climate Commitments: The Case of the Energy Charter Treaty Denisa Hlušičková 1 Abstract: This paper provides a doctrinal analysis of the normative dissonance between international investment law and international climate law. It posits that this tension represents a systemic conflict, the practical implications of which are examined through a specific focus on the Energy Charter Treaty (ECT). The theoretical framework distinguishes between vertical conflicts, which manifest themselves as challenges to the sovereign regulatory authority of the state, and horizontal conflicts, which arise from competing international obligations of states. The analysis indicates how the substantive protection provided by the ECT and its investor-state dispute settlement (ISDS) mechanism enables foreign investors to challenge legitimate climate policies, thereby subordinating global climate goals to economic interests. The paper concludes with a systematic summary of the potential solutions, which are divided into three categories – interpretative, reformist and transformative – and argues that a structural reorganisation of the international investment regime is necessary to achieve compliance with the Paris Agreement and its long-term climate goals. Keywords: International Investment Law, International Climate Law, Energy Charter Treaty, Investor-State Dispute Resolution, Climate Change Abstrakt: Konflikt mezi ochranou zahraničních investic a mezinárodními klimatickými závazky: Případ Smlouvy o energetické chartě Tento článek poskytuje doktrinální analýzu normativní rozpornosti mezi meziná rodním investičním právem a mezinárodním klimatickým právem. Předpokládá, že toto napětí představuje systémový konflikt, jehož praktické důsledky jsou zkoumány se zvláštním zaměřením na Smlouvu o energetické chartě (ECT). V teoretickém rámci se rozlišuje mezi vertikálními konflikty, které se projevují jako výzvy pro suverénní regulační pravomoc státu, a horizontálními konflikty, které vyplývají z konkurenčních mezinárodněprávních závazků států. Analýza ukazuje, jak hmotněprávní ochrana po skytovaná v rámci ECT a mechanismus řešení sporů mezi investory a státy (ISDS) umožňuje zahraničním investorům napadat legitimní klimatické politiky, čímž pod řizuje globální klimatické cíle ekonomickým zájmům. Článek je zakončen systema

1 Mgr. Denisa Hlušičková, Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra mezinárodního a evropského práva

36