Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Střet zájmů mezi mitigací klimatické změny zaváděním obnovitelných zdrojů energie a ochranou biodiverzity Karel Čejka 1 Abstrakt: Rozvoj obnovitelných zdrojů energie představuje klíčový nástroj mitigace změny klimatu. Její realizace může ovšem vstupovat do konfliktu s ochranou biodiverzity. Přestože mezinárodní i unijní právo předpokládala soulad mezi oběma, praxe ukázala, že vzájemná komplementarita není zaručená. Cílem tohoto článku je analyzovat, zda a jak propracovaně mezinárodní úmluvy a sekundární legislativa EU toto napětí před pokládají a jak se k němu staví judikatura SDEU. Článek zjišťuje, že mezinárodní prá vo chápe obnovitelné zdroje primárně jako kompatibilní s ochranou životního prostře dí, zatímco unijní legislativa již připouští kolizi a zavádí nástroje, které upřednostňují rozvoj obnovitelných zdrojů před ochranou biodiverzity, byť s určitými minimálními standardy. Tento trend signalizuje posun od zásady předběžné opatrnosti k pragma tickému přístupu, v němž zájem na globálním přínosu pro klima převyšuje význam regionálních ztrát na biologické rozmanitosti. Výsledky implikují potřebu přesnějších právních mechanismů vyvažujících zájmy, aby nedošlo k oslabování biodiverzity jako vedlejšího efektu klimatické politiky. Klíčová slova: klimatická změna; mitigace; obnovitelné zdroje energie; biologická rozmanitost Abstract: Conflict of interest between mitigating climate change by introducing renewable energy sources and biodiversity protection The development of renewable energy sources is a key tool for climate change mitigation. However, its implementation may conflict with the protection of biodiversity. Although international and EU law have assumed consistency between the two, practice has shown that mutual complementarity is not guaranteed. The aim of this article is to analyse whether and how elaborately international conventions and secondary EU legislation assume this tension and how the case law of the CJEU practice approaches it. The article finds that international law understands renewable sources primarily as compatible with environmental protection, while EU legislation already admits a conflict and introduces instruments that prioritise the development of renewable sources over the protection of biodiversity, albeit with certain minimum standards. This trend signals a shift from the precautionary principle to a pragmatic approach in which the interest in global climate benefits outweighs the importance of

Karel Čejka, Právnická fakulta v Praze

1

65