Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

výklad zachovává alespoň určitou míru flexibility a dává soudům prostor pro dotvoření kritérií převažujícího zájmu. Konečná nejednoznačnost (obsažená v druhé otázce předložené Soudnímu dvoru) vychází z dikce valonských úřadů, které o větrných turbínách nehovořily jako o pro jektu převažujícího veřejného zájmu. Na tuto skutečnost Conseil d’État upozornil reportér ( auditeur ) případu s ohledem na znění čl. 3 odst. 2 Rámce, hovořící o pro jektech, „ které jsou uznány za projekty převažujícího veřejného zájmu “, což indikuje, že obnovitelné zdroje jsou v převažujícím veřejném zájmu, pouze pokud k uznání takové ho zájmu dojde. Tento výklad by oslaboval význam domněnky obsažené v předchozím odstavci téhož článku. Položená otázka svým zněním modeluje tři možné způsoby takového uznání. Za prvé by k uznání mohlo dojít na základě individuálního aktu (případně obecně závazných kritérií). Za druhé by musel posuzující úřad domněnku vyvrátit, jinak je zájem dán. Za třetí je převažující zájem dán bez dalšího, stejně jako je bez dalšího omezen tak, jak je to vymezeno v čl. 3 odst. 1 in fine Rámce 75 . V prvně vymezeném případě by pak povolovací orgány mohly setrvat ve svém pů vodním postavení: projektu mohou přiznat převažující veřejný zájem, čímž se k takové úvaze co do odůvodnění zavážou, nebo tak neučiní, čímž si ponechají úplnou rozho dovací volnost. Takovým výkladem by Soudní dvůr riskoval, že domněnku převažu jícího zájmu vyprázdní a její užití bude záviset na ochotě jednotlivých povolovacích orgánů nebo členských států kodifikovat kritéria pro uplatnění domněnky. Ex lege pří stup by ovšem omezil roli povolovacích orgánů provádět individualizované vyvažování. Na druhou stranu by takový přístup zabránil vyhledávání nejsvolnějšího úřadu a ome zil riziko zneužití úřední pravomoci, urychlil zavádění obnovitelných zdrojů a zajistil harmonizované uplatňování unijního práva napříč státem. Vzhledem k dočasnému charakteru Rámce lze důvodně předpokládat, že soudních sporů stojících na jeho výkladu nebude přibývat. Naopak RED III, resp. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, je o tolik mladším předpisem 76 , že se prozatím objevil pouze jako argumentační podklad pro stanovisko generálního advokáta 77 . 5. Závěr Otázka, zda rozvoj obnovitelných zdrojů energie představuje ohrožení pro biodi verzitou významné oblasti, se již v odborné literatuře objevila a převládající závěr na 75 „ Pokud jde o ochranu druhů, předchozí věta se použije pouze tehdy, jsou-li přijata vhodná opatření na ochra nu druhů přispívající k zachování nebo obnově populací druhů v příznivém stavu z hlediska ochrany a jsou-li pro tento účel k dispozici dostatečné finanční zdroje a oblasti, a v odpovídajícím rozsahu. “ 76 Například Česká republika jeho ustanovení o akceleračních zónách do národní právní úpravy transpo novala teprve 2. července 2025 zákonem č. 249/2025 Sb. 77 Body 50 a 63 stanoviska generální advokátky Juliane Kokott přednesené dne 6. února 2025 ve věci Voore Mets a další (C‑784/23).

78