Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

interaction of these two interests and then presents his view of why it may be factually correct that the international climate regime created under the UNFCCC is ultimately focused more on man than on nature’s own interests through its goals. Keywords: climate change; nature; UNFCCC; CBD 1. Úvod Mezinárodní klimatický režim je po více než třiceti letech od jeho vzniku 2 již možné považovat za ustálenou mezinárodní platformu, na které různorodí aktéři 3 řeší otázky, které souvisí s antropogenní změnou klimatu. Základním kamenem, na kterém byl tento režim v 90. letech 20. století vystavěn, je Rámcová úmluva OSN o změně kli matu (dále také jen jako „UNFCCC“). Významnost této mezinárodní smlouvy nebyla pouze v tom, že se v ní poprvé zhmotnil fenomén v současnosti pozorovatelné změny klimatu a jejích dopadů do formálně závazného mezinárodněprávního pramenu 4 , ale taktéž tím, že se státy prostřednictvím této smlouvy usnesly na základních principech a východiscích, které tento nově vzniklý režim měly utvářet a do velké míry dodnes utváří. Státy tak vymezily nejen pravidla budoucí spolupráce, ale také v širším smyslu výchozí paradigmata, z kterých bude současná, tedy člověkem zažehnutá a stále živená změna klimatu a její implikace v hlavním mezinárodním diskurzu nahlížena. Výchozí bod tohoto paradigmatu vyplývá poměrně zřetelně z jednoho z nejdůle žitějších ustanovení UNFCCC, čl. 2, jež potvrzuje, že základním motivem, proč má dojít ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře (základní cíl), je pře devším zabránění nebezpečným důsledkům změny klimatu na člověka a jeho eko nomicko-sociálně-kulturní prostředí. 5 Člověk a jeho hospodářský 6 a jiný rozvoj byl od počátku mezinárodního klimatického režimu v popředí, což je patrné i ze dvou článků, které definují závazky smluvních stran v rámci UNFCCC, a tedy i tehdy nově vzniklého mezinárodního režimu. Ty se zaměřují téměř výhradně na člověka, jeho roz 2 Tedy od Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v roce 1992. Neoficiálně se otázky okolo mezinárodních implikací změny klimatu diskutovaly i dříve – pozn. autora. 3 Nejvýznamněji představovány státy. K tomu srov. MÜLLEROVÁ, Hana. Aktéři klimatické politiky a práva. In: Klimatické právo . 2022. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. 137. 4 A tedy se tím poprvé fenomén změny klimatu zpřístupnil budoucí mezinárodněprávní regulaci. K tomu dále srov. MÜLLEROVÁ, Hana. Klimatické právo jako vznikající právní obor. In: Klimatické právo . 2022. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. 103. 5 K tomu srov. čl. 2 UNFCCC „Konečným cílem této úmluvy a jakýchkoli souvisejících právních dokumentů, které konference smluvních stran případně přijme, je dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opatřeními úmlu vy, stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém období, který umožní ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin, a hospodářskému rozvoji, aby mohl pokračovat udržitelným způsobem“ 6 A jiný – pozn. autora.

8