Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

přistoupily obce. Nadto vymezení akcelerační oblasti a přijetí souvisejícího územního opatření jsou časově a administrativně náročné procesy. Přestože stát počítá s vydá ním metodiky pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, 43 nelze vyloučit paradoxní situaci, kdy nástroj určený k urychlení výstavby nejprve na několik let celý proces pozastaví, než se podaří oblasti napříč republikou vůbec vymezit. Nadto zákon o urychlení využívání OZE ani neukládá povinné vymezování akceleračních oblastí. Další velmi diskutabilní otázku představuje dostatečnost ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých projektů. 44 Ačkoliv celý proces počítá se strategickým posouze ním vlivů na životní prostředí při samotném vymezování akcelerační oblasti (respektive při vydávání územního opatření), jednotlivé záměry již nebudou podléhat individuál nímu posouzení vlivů. Toto zjednodušení přináší riziko, že plošné posouzení nedokáže postihnout specifické dopady konkrétního projektu na životní prostředí. Domnívám se, že aktivní přístup obcí v této oblasti by mohl vést k účinnější ochraně životního prostře dí. Obce by této ochrany mohly dosáhnout dvěma způsoby. Pokud je akcelerační oblast vymezena v nadřazené územně plánovací dokumentaci, mohou obce její hranice upravit tak, aby nezasahovala do citlivých částí území. 45 Pokud obec sama vymezuje akcelerační oblast, může v souvisejícím územním opatření zajistit důkladné vyhodnocení environ mentálních dopadů. Na základě tohoto posouzení mohou obce následně stanovit ade kvátní mitigační opatření. V případě projektů souvisejících s větrnou energií navíc právní úprava počítá s tím, že obcím bude hrazen poplatek za výrobu elektřiny. 46 Jedná se o pří jem, který mohou obce využívat například za účelem provedení adaptačních opatření. Zákon o urychlení využívání OZE tudíž svěřil obcím důležitý nástroj, kterým mo hou stimulovat výstavbu obnovitelných zdrojů na svém území, a tedy i podpořit rozvoj komunitní energetiky. Obce jsou orgánem, který má z hlediska příslušnosti nejblí že k potenciálním projektům, a proto dokáží nejlépe hájit zájem na ochraně přírody na straně jedné a současně citlivým, cíleným a efektivním způsobem podněcovat roz voj projektů zaměřených na obnovitelné zdroje na straně druhé. 3. Územní energetická koncepce Přestože většina legislativy zaměřené na decentralizaci a dekarbonizaci byla přija ta v posledních letech, obce v oblasti energetiky již dlouhodobě disponují důležitým koncepčním nástrojem, který představuje zpracování územní energetické koncepce. Nejedná se o pouhý formální institut, ale o strategický dokument, který obcím umož 43 Ministerstvo životního prostředí. Návrh metodiky výběru oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Dostupné z: https://mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/udrzitelna-energetika-a- -doprava/obnovitelne-zdroje-energie/navrh-metodiky [citováno 2025-08-15]. 44 GURRECK, Matti. The EU’s Renewable Energy Directive – Planning and Permitting Under the RED III . Studia prawa Publicznego, 2025, č. 1, s. 102. 45 Ustanovení § 5 odst. 2 zákona o urychlení využívání OZE. 46 Ustanovení § 22g odst. 1 písm. a) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

88