Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

ňuje efektivně plánovat svůj rozvoj, identifikovat vhodné projekty a přispět k úsporám svých obyvatel. 47 Právní úprava územní energetické koncepce vyplývá ze zákona č. 406/2000 Sb., o hos podaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o hospodaření energií “). Účelem zpracování územní energetické koncepce je vytvoření podmínek pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Za tímto účelem územní energetická koncepce stanovuje cíle a zásady nakládání s energií. 48 Zákon o hospodaření energií počítá s vícero úrovněmi energetických koncepcí. Na ce lostátní úrovni se jedná o státní energetickou koncepci, kterou na návrh Ministerstva prů myslu a obchodu schvaluje vláda. 49 Státní energetická koncepce představuje východisko pro územní energetické koncepce krajů a obcí a slouží jako podklad pro územně plánovací dokumentaci. 50 Tento aspekt je významný, neboť je to právě stát, který je ve strategické rovině odpovědný za kroky směřující k zajištění spolehlivosti dodávky energie, podporu konkurenceschopnosti energetiky a ochranu jednotlivých složek životního prostředí. 51 Územní energetickou koncepci zpracovávají kraje 52 a obce. Mezi oběma územními energetickými koncepcemi těchto územně samosprávných celků je podstatný rozdíl. Zatímco kraj má povinnost zpracovat územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod vyplývající přímo ze zákona, pro obce je zpracování územní energetické kon cepce ponecháno v režimu dobrovolnosti. 53 Pokud se již obec rozhodne pro zpracování územní energetické koncepce, musí respektovat rámec stanovený územní energetickou koncepcí kraje. 54 Zásada souladu s nadřazeným koncepčním dokumentem je analogická s územ ním plánováním, neboť oba postupy spolu úzce souvisí. Energetická koncepce totiž přináší klíčové informace o potřebách a možnostech rozvoje energetické infrastruk tury, o umístění energetických zařízení, o možnostech využití obnovitelných zdrojů a o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti. Příslušná územně plánovací doku mentace tak může reflektovat strategické cíle v oblasti energetiky, například vymezit vhodné lokality pro výstavbu energetických zařízení, stanovit podmínky pro rozvoj decentralizovaných zdrojů energie nebo podporovat energetickou soběstačnost obcí. 47 BĚLONOHÝ, Ivo a Simon PALUPČÍK. Hospodaření s energiemi – výzva a povinnost pro obce. Deník veřejné správy. Dostupné z: https://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6685066 [citováno 2025-08-18]. 48 Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o hospodaření energií. 49 Ustanovení § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona o hospodaření energií. 50 Ustanovení § 3 odst. 6 zákona o hospodaření energií. 51 Důvodová zpráva k zákonu o hospodaření energií, s. 5. 52 Mezi které v rámci zjednodušení řadím i hlavní město Prahu. 53 CHAMRÁD, Aleš a Petr HOLUB. Komentář k § 4. Zákon o hospodaření energií: Komentář . [Systém ASPI]. Wolters Kluwer . 2014. 54 Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o hospodaření energií.

89