Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

Z tohoto důvodu by zpracování územní energetické koncepce mělo přecházet ja kémukoliv většímu projektu v rámci komunitní energetiky. Obec se následně může rozhodnout pro realizaci vlastního projektu, a to primárně prostřednictvím společen ství, které může spoluzaložit. Případně zpracování územní energetické koncepce může vzbudit motivaci k založení společenství ze strany soukromoprávních místních subjektů. Zásadní systémovou slabinou současné právní úpravy dle mého názoru představuje skutečnost, že pro obce (s výjimkou statutárních měst) je zpracování územní energetic ké koncepce dobrovolné. V důsledku toho vzniká roztříštěný a nekonzistentní přístup k energetickému plánování, kde chybí systematické propojení mezi státními cíli a je jich implementací na lokální úrovni. Obce tudíž zpravidla postrádají klíčový nástroj pro podporu obnovitelných zdrojů a rozvoj komunitní energetiky. Přestože neexistuje centrální evidence počtu obcí se zpracovanou územní energetickou koncepcí, z prů zkumu Sdružení místních samospráv vyplývá, že se tento počet v roce 2023 pohyboval okolo 5 %. 63 Již samotná absence systematické evidence územní energetických koncep cí obce svědčí o nedostatečné pozornosti věnované tomuto nástroji. Do budoucna by měl zákonodárce zvážit řešení současné situace. Dle mého názoru by se nabízelo zavedení obligatorního zpracování územní energetické koncepce pro obce. Taková povinnost by však nemohla dopadat na malé obce, které mají kupří kladu několik desítek obyvatel. Z tohoto důvodu by se nabízelo uložení této povin nost větším obcím, například obcím s více než 3 000 či 5 000 obyvateli (tj. městům). Alternativně by bylo možné uvažovat o zavedení této povinnost pro obce s rozšířenou působností, a to pro celý svůj správní obvod. Větší obce (zejména obce s rozšířenou pů sobností) totiž zpravidla disponují odpovídající administrativní kapacitou. Současně by podle mého přesvědčení měl zákonodárce výslovně umožnit zpracování společné územní energetické koncepce pro více obcí. Díky sdílení nákladů by zpracování spo lečné územní energetické koncepci bylo pro jednotlivé obce finančněji výhodnější. Přestože by se nepochybně jednalo o administrativní i finanční zátěž pro obce, moh la by taková právní úprava výrazněji přispět k přechodu na obnovitelné zdroje. Klíčové však je, aby zavedení této eventuální povinnosti doprovázela adekvátní podpora ze strany státu. Konkrétně by měl stát vytvořit dotační programy pro obce, na jejichž základě by byly obcím alokovány prostředky na zpracování územní energetické kon cepce. K tomu v uplynulých letech již došlo. 64 63 Sdružení místních samospráv ČR. Průzkum SMS ČR: 6 z 10 obcí chce stavět vlastní zdroje energie. Projekty brzdí zpožďující se novela energetického zákona o komunitní energetice. Dostupné z: https:// www.smscr.cz/legislativa/energetika/energeticka-sobestacnost-obci/pruzkum-sms-cr-6-z-10-obci-chce- -stavet-vlastni-zdroje-energie-projekty-brzdi-zpozdujici-se-novela-energetickeho-zakona-o-komunitni- -energetice-4413cs.html [citováno 2025-10-19]. 64 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výzva č. NPO 3/2024 – Zpracování místní energetické koncepce (MEK). Dostupné z: https://efekt.gov.cz/cz/dotacni-programy/vyzvy/npo-3-2024-zpracovani-mistni- -energeticke-koncepce-mek [citováno 2025-10-19].

91