Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

může být společenstvím jen právnická osoba s formou spolku a družstva nebo jiná korporace za splnění stanovených předpokladů. 71 Popsaná specifická korporační úprava není v českém právním řádu ojedinělá. Obdobné limitace v oblasti práva životního prostředí lze nalézt například u autorizo vané obalové společnosti v zákoně č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zá konů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obalech“) 72 či u provozovatele kolektivního systému v zákoně č. 541/2020 Sb., o výrobcích s ukon čenou životností, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVUŽ“). 73 I samotný ener getický zákon již dříve zavedl určitá korporační omezení například u operátora trhu. 74 Popsaná korporační omezení souvisí s konceptem, podle kterého lze i obchodní spo lečnosti zakládat za veřejným (obecně prospěšným) účelem. 75 Prosazují se i pohledy, podle kterých může být účelem obchodních společností řešení problémů občanské společnosti a výslovně i ochrana životního prostředí. 76 Tomu odpovídá i vymezení účelu společenství v energetickém zákoně, podle něhož je účelem poskytování environmen tálních, hospodářských nebo sociálních přínosů svým členům nebo na daném území. 77 Právní úprava účelu společenství je téměř bezvýhradně převzata z příslušných směrnic. 78 Z uvedeného vyplývá, že právní úprava společenství upřednostňuje spíše obecně prospěšný účel spočívající v dodávkách elektřiny za výhodných podmínek a účel spočí vající v ochraně životního prostředí, respektive klimatu. To se může projevit na ochotě občanů zakládat a provozovat společenství, když jim právní řád nabízí i flexibilnější formu sdílení elektřiny v podobě institutu tzv. aktivního zákazníka. 79 Ostatně i z regis tru společenství vyplývá, že po bezmála 2 letech bylo založeno pouze 52 společenství. 80 Společenství tak dosud nedokázala přilákat hromadnou pozornost soukromopráv ních subjektů ani obcí. Domnívám se, že určitým faktorem může být popsaná limitace maximálního podílu na hlasovacích právech ve výši 10 %, která dopadá paušálně a bez výjimky na všechny kategorie členů. V této souvislosti lze poukázat například na řec 71 Ustanovení § 20b odst. 2 a 3 energetického zákona. 72 Ustanovení § 16 a násl. zákona o obalech. 73 Ustanovení § 34 a násl. ZVUŽ. 74 Ustanovení § 20a energetického zákona. 75 JOSKOVÁ, Lucie. Může být účelem obchodní společnosti (pouze) dosahování zisku? Obchodněprávní re vue, 2024, č. 4, s. 232. 76 MAYER, Colin. Prosperity. Better Business Makes the Greater Good . Oxford University Press, 2018, s. 39. 77 Ustanovení § 20b odst. 2 písm. a) ve spojení s § 20b odst. 3 písm. a) energetického zákona. 78 Čl. 2 odst. 16 písm. c) směrnice RED II ve spojení s čl. 2 odst. 11 písm. b) směrnice o společných pra vidlech pro vnitřní trh s elektřinou. 79 Unie komunitní energetiky. Aktivní zákazník: Jak začít sdílet elektřinu? Dostupné z: https://www.uken. cz/blog/aktivni-zakaznik-jak-zacit-sdilet-elektrinu [citováno 2025-08-11]. 80 Energetický regulační úřad. Registr energetických společenství. Dostupné z: https://eru.gov.cz/registr- -energetickych-spolecenstvi [citováno 2025-08-31].

93