Úroveň digitalizace ŠAVŠ / TAČR

3 VÝZKUM MEZI ČESKÝMI OBČANY V této kapitole se zaměříme na problematiku digitalizace z pohledu českých občanů. Cílem výzkumu bylo určit, které služby státu by měly být z pohledu je- jich zkušeností a názorů digitalizovány prioritně. V rámci sběru dat byla zvolena kombinace online ankety pro dotazování in- ternetové populace, kdy bylo dotázáno 611 osob, a dále face-to-face dotazování pro obecnou populaci, kdy bylo dotázáno 1 002 osoby. Získaná data reprezentují dospělou populaci České republiky; jednalo se o kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělávání, velikosti obce a regionu. Šetření bylo realizováno v období říjen – lis- topad 2019. 3.1 Vzorek obecné populace Nejprve se zaměřme na šetření, jehož respondenti patřili mezi obecnou po- pulaci. Celkově lze říct, že digitalizace státní správy a služeb se těší zájmu ob- čanů (podporuje ji 67% respondentů). Podpora je pochopitelně zásadnější u těch z respondentů, kteří aktivně používají internet (zde jde o 80% respondentů, za- tímco u respondentů, kteří internet využívají minimálně či vůbec, je podpora pou- ze na úrovni 43% respondentů). Ve vazbě na pohlaví se digitalizace těší o něco vyšší popularitě u mužů (71% respondentů vs. 62% respondentů – žen). V tomto ohledu lze za negativní zjištění považovat subjektivní zhodnocení úrovně informovanosti českých občanů o  současných možnostech a nástrojích e-Governmentu , kdy se za dobře informované považuje pouze 21% respondentů, zatímco za  velmi špatně informované dokonce 34% respondentů. Pokud bychom se na tuto otázku podívali z pohledu vzdělání respondentů, za lépe informované se považují absolventi vysokých škol (35% respondentů oproti 13% responden- tům se základním vzděláním), ve vazbě na věk respondentů se za nejlépe infor- mované dá považovat věkové spektrum 30 – 44 let (26% respondentů), zatímco v seniorské kategorii 60+ se jedná již jen o 17% respondentů. Jako hlavní problém komunikace se státní správou obvykle respondenti vní- mají dlouhou reakční dobu úřadů (36% respondentů) a  neochotu úředníků (22% respondentů). Za minoritní lze považovat absenci elektronické cesty komunikace (10% respondentů) a nevhodnou dobu úředních hodin (7% respondentů). Proto bylo zjišťováno, jak respondenti hodnotí přínos, který může mít online vyřizování úředních záležitostí pro ně samotné. Jako prospěšný tento krok hodnotí 72% re- spondentů – podle věkového spektra se jedná o osoby v neseniorském věku (mezi populací 18 – 45 let vnímá digitalizaci státní správy pozitivně 81% respondentů, zatímco v seniorské kategorii 60+ ji naopak negativně, ba dokonce za škodlivou vní- má 44% respondentů). Vliv na podporu digitalizace má rovněž nejvyšší dokončené vzdělání a materiální zabezpečení respondentů. Pozitivně digitalizaci hodnotí 87% respondentů s vysokoškolským vzděláním (oproti 65% respondentů se základním vzděláním), a dále 81% respondentů s dobrýmmateriálním zabezpečením (oproti 49% respondentů se špatným materiálním zabezpečením).

16