Úvahy k budoucímu vývoji pracovněprávní úpravy

Jana Chvojky (zpracovaný za působení ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera) předložený v podstatě ve shodný čas jako návrh poslance Andreje Babiše (poslanec Babiš návrh prezentoval společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem). Žádný z návrhů neprošel. Důvod se nabízí. Pro sbírání politických bodů a k napl- ňování trvale přítomného hesla boje proti korupci se argument „ předložili jsme legis- lativu zabraňující korupci “ hodí. Ve skutečnosti však na legislativě podporující ozna- mování (zřejmě) nemá většina společnosti zájem (trvalou aktivitu, která může vést k dojmu, že je na přijetí právní úpravy větší zájem, než ve skutečnosti je, projevují zpravidla někteří bývalí whistlebloweři, kteří byli za své jednání negativně postiženi). Ve společnosti (oprávněně) v reakci na doby nesvobody přetrvává pachuť k oznamo- vání, k ochraně oznamovatelů, jejich podporování. Vedle toho z hlediska politické reprezentace je z pochopitelných důvodů skutečný zájem na prosazení takové legislati- vy taktéž relativně vlažný, neboť (krom uvědomění si pozice společnosti) v nejednom případě může být politický představitel na vážkách, zda se sám nestane předmětem aktivního oznámení. Pomyslné přešlapování na místě ukončil evropský zákonodárce, který přijal směr- nici Evropského Parlamentu a Rady 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Směrnice předpokládá do dvou let transpozici do právního řádu členských států. Ta má být provedena zákonem o ochraně oznamo- vatelů a souvisejícím změnovým zákonem. Oba předpisy jsou připravovány v gesci Ministerstva spravedlnosti. Ke směrnici lze ve stručnosti uvést následující. Účelem právní úpravy má být zlep- šit prosazování práva a politik EU a zajistit vysokou úroveň ochrany osob oznamu- jící porušení práva EU. Ochrana před odvetnými opatřeními se má poskytovat jak osobám, které mají statut pracovníka ve smyslu práva EU, tak osobám samostatně výdělečně činným, podílníků společností a osobám vykonávajícím funkce v orgánem společností, stejně jako osobám, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhoto- vitelů, subdodavatelů a dodavatelů. Ochrana se má poskytovat jak během realizace vztahů, tak po jejich skončení, stejně jako v před kontraktační fázi. Ochrana před odvetnými opatřeními má být vedle oznamovatele poskytnuta i osobám s ním spří- zněným či osobám jemu blízkým. Směrnice specifikuje situace, kdy bude povinností zavést systém vnitřního a kdy vnějšího oznamování (vnější oznamování směřuje vůči orgánům veřejné moci). Formuluje také základní pravidla procesu vyřízení oznámení. Vymezuje okruh zakázaných odvetných opatření, charakterizuje podpůrná opatření a opatření na ochranu před odvetnými opatřeními. Jde-li o připravovanou transpoziční legislativu, její konečná podoba je prozatím nejistá. V rámci Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu je diskutována plná šíře přístupů a názorů od široké ochrany, kdy by předmětem ochrany mělo být oznámení v podstatě jakéhokoli škodlivého jednání zaměstnanců, společníků, akcionářů, či spolupracujících podnikatelů, jejíž součástí by

42