VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

8. Diskuse výsledkové části Diskuse interpretuje výsledky výzkumných šetření v širším pedago gickém a společenském kontextu současného vzdělávání. Empirická zjiště ní jsou vztahována k současným přístupům výchovy charakteru ( character education ), konceptu human flourishing i debatě o smyslu vzdělávání v čes kém školním prostředí. 8.1 Výchova charakteru mezi výkonem, vztahem a flourishing Empirická zjištění ukazují, že české vzdělávací prostředí je tématu rozvoje charakteru výrazně otevřené. Rodiče i pedagogové napříč všemi stupni vzdělávání vnímají výchovu charakteru jako významnou součást školy a většinou ji nechápou jako protiklad školního vzdělávání. Tento trend koresponduje také se zahraničními výzkumy výchovy charakteru, které dlouhodobě ukazují, že kvalitní vzdělávání není spojováno pouze s osvojováním znalostí, ale také s osobnostním, vztahovým a morálním rozvojem dítěte (Arthur et al., 2017; Berkowitz & Bier, 2005). Současně se však ukazuje určité napětí mezi deklarovanou podpo rou rozvoje charakteru a každodenní zkušeností školního prostředí. Přestože respondenti výrazně podporovali význam vztahů, odpovědnosti, bezpečného klimatu a osobnostního rozvoje, školní realita je stále silně spojována s výkonem, známkováním a měřitelnými výsledky vzdělávání. Podobný trend popisují také současné kritické analýzy vzdělávacích systé mů upozorňující na dominanci kultury výkonu, efektivity a standardizace ve vzdělávání (Biesta, 2015; Han, 2016). Významným zjištěním výzkumu je skutečnost, že rodiče ani pedagogo vé většinou neusilují o odmítnutí výkonu jako takového. Respondenti spíše hledají rovnováhu mezi akademickým rozvojem a rozvojem charak teru. Rozvoj charakteru zde není chápán jako alternativa ke vzdělávacímu úspěchu, ale jako jeho důležitá součást. Tento přístup odpovídá součas ným koncepcím výchovy charakteru, které zdůrazňují propojení morál ních, občanských, intelektových i výkonových ctností (Arthur et al., 2017). Významným zjištěním výzkumu je také fenomén vzájemného „připi sování výkonové orientace“. Přestože rodiče i pedagogové sami často de klarovali podporu rozvoje charakteru, současně předpokládali, že druhá skupina přikládá větší význam výkonu, známkám a studijní úspěšnosti.

103