VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

vání a poměrně výraznou shodu rodičů a pedagogů v základních před stavách o významu charakterového rozvoje ve škole. Toto zjištění je zajímavé také v kontextu vývoje českého školství po roce 1989. Česká pedagogická diskuse byla dlouhodobě spíše opatrná vůči explicitně formulované morální výchově, mimo jiné i v důsledku zkušenosti s ideo logickým zneužíváním vzdělávání v období totality. Současně však platí, že škola vždy předává určité hodnoty, normy a způsoby jednání, a to i tehdy, když nejsou explicitně formulovány v kurikulu. Jak upozorňuje Jackson (1968), významnou roli zde hraje také implicitní neboli skryté kurikulum. Empirická data této studie ukazují, že rodiče i pedagogové spojují roz voj charakteru především s kvalitou vztahů, odpovědností, respektem, bezpečným prostředím a osobním příkladem dospělých. Výsledky zá roveň podporují pojetí charakterové výchovy jako součásti každodenní kultury školy spíše než jako samostatného předmětu nebo izolovaného programu. V tomto ohledu jsou zjištění v souladu se současnými evrop skými studiemi, které zdůrazňují význam školního klimatu, morální re flexe a celoškolního přístupu k rozvoji charakteru žáků (Kropfreiter et al., 2024; Fernández-Espinosa et al., 2025; Brestovanský et al., 2025). Určitou inspiraci lze nalézt také v domácí pedagogické tradici, zejména v díle Jana Amose Komenského, který zdůrazňoval propojení vzdělávání, humanity, mravnosti a rozvoje celého člověka. Přestože současné přístu py k výchově charakteru vznikají v odlišném historickém a společenském kontextu, spojuje je důraz na rozvoj člověka jako bytosti vztahové, odpo vědné a schopné dobrého úsudku. Empirická zjištění této studie naznačují, že témata charakteru, vzta hovosti a odpovědnosti získávají v současné české pedagogické diskusi stále výraznější pozornost. Výsledky současně ukazují, že rodiče i peda gogové nevnímají rozvoj charakteru jako protiklad vzdělávání zaměřené ho na znalosti a kompetence, ale jako jeho přirozenou součást. Výchova charakteru je v tomto pojetí spojována především s každodenní kulturou školy, kvalitou vztahů a osobním příkladem dospělých.

106