VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

dí, mezilidské vztahy a hodnotovou orientaci školy. V prostředí mateřských škol hrála významnou roli zejména dostupnost školy a kvalita prostředí, na prvním stupni základní školy pak kvalita výuky, hodnoty školy a osob nost učitele. Ve vyšších stupních vzdělávání sílil důraz na akademickou úspěšnost a budoucí profesní uplatnění dítěte, významnou roli však nadále hrála kultura školy, vztahové prostředí a hodnotové směřování školy. Výsledky ukazují, že rodiče ani ve vyšších stupních vzdělávání nevní mají kvalitní školu pouze prostřednictvím výkonových ukazatelů nebo reputace školy. Významnou součástí rodičovských očekávání zůstáva jí také psychosociální a vztahové aspekty vzdělávání. Tento trend ko responduje se současnými přístupy výchovy charakteru a whole-school approach, které zdůrazňují význam školní kultury, mezilidských vztahů a každodenní zkušenosti dítěte se školním prostředím (Arthur et al., 2017; Kristjánsson, 2015). 3. Jak rodiče a pedagogové vnímají vztah mezi rozvojem charakteru a školním výkonem? Výsledky ukázaly, že rodiče i pedagogové napříč všemi stupni vzdělává ní většinově nevnímali rozvoj charakteru a školní výkon jako vzájem ně protikladné oblasti. Odpovědi obou skupin respondentů se nejčastěji soustřeďovaly kolem středových hodnot škály reprezentujících propojení výkonové a charakterové dimenze vzdělávání, zatímco jednostranně výko nová orientace se objevovala pouze okrajově. Zároveň se s rostoucím věkem dítěte výrazněji promítal tlak výkonové orientace, přijímacího řízení a budoucí profesní dráhy mladého člověka. Ve vyšších stupních vzdělávání se proto více objevoval důraz na školní úspěšnost, profesní orientaci a schopnost obstát v náročnějším sociálním prostředí. Přesto však respondenti dlouhodobě podporovali propojení akademické úspěšnosti s odpovědností, samostatností, dobrým úsudkem, vztahovostí a osobnostním rozvojem dítěte. Významným zjištěním je také skutečnost, že respondenti často nevní mali problém samotného výkonu, ale spíše jednostranně výkonově orientovaného vzdělávání, které oslabuje vztahovou, morální a wellbe ingovou dimenzi školy. Výsledky tak naznačují, že současná česká vzdě lávací realita není charakterizována odmítáním výkonu jako takového, ale spíše hledáním rovnováhy mezi výkonovou, vztahovou a charakterovou dimenzí vzdělávání (Biesta, 2015; Han, 2016).

108