VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

II. EMPIRICKÁ ČÁST Pedagogická diskuse stále častěji upozorňuje, že vzdělávání nelze re dukovat pouze na předávání znalostí a rozvoj kompetencí, ale že význam nou součástí školy je také formování charakteru, vztahů a morální orien tace dětí a mladých lidí. Přestože je problematika character education v mezinárodním prostředí intenzivně rozvíjena, české pedagogické prostředí dosud postrádá širší empiricky podloženou reflexi toho, jak rodiče a pedagogové vnímají vý znam výchovy charakteru v současné škole. Empirická část této monografie proto navazuje na teoretická východiska předchozích kapitol a zaměřuje se na analýzu postojů rodičů a pedagogů k výchově charakteru v českém vzdělávacím prostředí. Výzkum sleduje, jaké ctnosti a charakterové kvality považují respondenti za důležité pro rozvoj dětí, žáků a studentů napříč všemi sledovanými stupni vzdělá vání, jak vnímají vztah mezi rozvojem charakteru a školním výkonem a jak interpretují roli školy a rodiny při formování charakteru mladého člověka. Empirická část neusiluje pouze o popis statistických výsledků, ale také o hlubší porozumění tomu, jak rodiče a pedagogové chápou význam charakterového rozvoje, smysl vzdělávání a roli školy při utváření osob nosti dítěte a mladého člověka. Vybrané výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány také na mezinárod ní konferenci Educating for Moral Flourishing v Madridu prostřednictvím příspěvku Character Education Across Time: Parents’ and Teachers’ Perspe ctives in Czech Schools (Jirásková, 2026).

55