VÝCHOVA CHARAKTERU V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ

Pro ověření rozdílů mezi odpověďmi rodičů a pedagogů byl použit chí- -kvadrát test nezávislosti pro kontingenční tabulky. Vzhledem k charak teru dat a ordinálním škálám byl u vybraných položek využit také Wil coxonův dvojvýběrový test. Analýzy byly realizovány v programu STA TISTICA. Výsledky byly interpretovány s ohledem na jejich statistickou i pedagogickou významnost. U škálových položek byla ve výsledkové části využívána jedenáctibodová škála, kde nižší hodnoty reprezentovaly preferenci výkonové či vědomost ní orientace a vyšší hodnoty preferenci charakterového rozvoje. Středová hodnota škály vyjadřovala vyvážené propojení obou oblastí. Statistické testování bylo využíváno především k ověření rozdílů mezi odpověďmi ro dičů a pedagogů napříč jednotlivými stupni vzdělávání. Ve výsledkové části byly grafy využívány zejména k zachycení hlavních trendů a rozdílů mezi skupinami respondentů, zatímco tabulky sloužily především k prezentaci detailnějších distribučních a statistických údajů. 6.4 Charakteristika výzkumného souboru První výzkumné šetření realizované v roce 2024 pro Centrum rozvoje charakteru (CERC) zahrnovalo: • 780 rodičů dětí ve věku 11–19 let, • 255 pedagogů druhého stupně základních škol a středních škol. Druhé výzkumné šetření realizované v roce 2025 pro Fakultu humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FHS UTB) zahrnovalo: • 761 rodičů dětí ve věku 3–11 let, • 261 pedagogů mateřských škol a prvního stupně základních škol. Celkově tedy bylo do obou výzkumných šetření zapojeno více než dva tisíce respondentů. Propojení obou souborů umožňuje sledovat postoje k výchově charakteru napříč významnou částí vzdělávací dráhy dítěte — od předškolního vzdělávání až po období adolescence a středoškol ského vzdělávání. Výběr respondentů byl realizován kvótním způso bem podle základních sociodemografických charakteristik. U rodičů byly sledovány zejména: • věk dítěte, • vzdělání rodičů,

62