ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

jiné osoby k výkonu ochranného opatření zabrání části majetku podle § 358b trestní ho řádu, je dále v odst. 3 § 77b trestního řádu stanoveno, že zajištění věci pro důkazní účely má přednost před jinými důvody zajištění věci . Důvod zajištění podle § 47, 78, 79, 79a, 79g, 344a, 347 nebo 358b trestního řádu lze v průběhu trestního řízení změnit usnesením, proti kterému je přípustná stížnost. O změně důvodu zajištění není třeba rozhodovat v případě, kdy jsou splněny podmínky pro vyslovení propadnutí nebo zabrání věci, která je zajištěna k důkazním účelům, čímž se čelí „nadbytečnému rozho dování o přezajištění“ v případech, kdy věc byla původně zajištěna pro důkazní účely a po provedení dokazování přichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání 2 (např. byly zajištěna k důkazním účelům vražedné střelné zbraně, u kterých přichází v úvahu její propadnutí podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku; srov. k tomu § 77b odst. 3 věty druhá a třetí trestního řádu). Zajištění věci pro důkazní účely je realizováno především na základě povinnosti k před ložení nebo vydání věci podle § 78 trestního řádu a odnětím věci podle § 79 trestního řádu. Zajištění nástrojů trestné činnosti a výnosů z trestné činnosti (srov. § 135a a § 135b trestního zákoníku) je upraveno v § 79a až § 81b trestního řádu, kde jsou mimo jiné upraveny i instituty důležité z hlediska dále pojednávané judikatury Ústavního soudu, a to účinky zajištění (§ 79e trestního řádu), zrušení nebo omezení zajištění (§ 79f trestního řádu) či za jištění náhradní hodnoty (§ 79g trestního řádu). 3 V té souvislosti je třeba konstatovat, že při posuzování zákonnosti zajištění není třeba naprosté jistoty, že zajištěné peněžní prostředky jsou nástrojem nebo výnosem z trestné činnosti, ale postačuje vyšší stupeň pravděpodobnosti , opírající se o konkrétní zjištěné skutečnosti (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2004 sp. zn. III. ÚS 125/04; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně do stupná na http://nalus.usoud.cz). K zajištění věcí mohou sloužit i další ustanovení, jako § 82 a násl. trestního řádu o domovní a osobní prohlídce, prohlídce jiných prostor a po zemků, vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků (byť tento vstup jen výjimečně, neboť jím nelze obcházet podmínky domovní prohlídky apod. 4 ), jakož i § 86 a násl. trestního řádu o zadržení a otevření zásilek, jejich záměně a sledování. Uvedená ustanovení implementovala i směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii, která mimo jiné v čl. 2 vymezuje pojem „výnosy z trestné činnosti“. Podle čl. 8 této Směrnice jsou členské státy povinny přijmout opatření k zajištění toho, aby byl obsah příkazu k zajištění sdělen dotčené osobě co nejdříve po jeho výkonu a v tomto sdělení by měl být uveden důvod vydání takového příkazu, přičemž dotčené osobě musí být dána možnost účinně napadnout příkaz k zajištění u soudu, což podle předchozí úpravy v ustanoveních § 78 a § 79 ve znění před novelou nebylo možné (srov. TREŠLOVÁ, Lenka. In: DRAŠTÍK, Antonín, FENYK, Jaroslav a kol. Trestní řád. Komentář. 1. díl (§ 1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017. ISBN 978-80-7552-600-7 s. 642–643). 4 Srov. ŠÁMAL, Pavel, RŮŽIČKA, Miroslav. In: ŠÁMAL, Pavel a kol . Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-465-0 s. 1141. 2 Shodně viz TREŠLOVÁ, Lenka. In: DRAŠTÍK, Antonín, FENYK, Jaroslav a kol. Trestní řád. Komen tář. 1. díl (§ 1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017. ISBN 978-80-7552-600-7, s. 645. 3

10