ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

svobody s cílem tímto nezbytným zásahem do osobní svobody obviněného dosáh nout účelu trestního řízení. 3 Ačkoliv vazba představuje již nepostradatelnou součást trestního práva procesního, se vzetím obviněného do vazby jsou nepochybně spjaty negativní dopady do sféry obviněného. Z tohoto důvodu je proto vazba v současném pojetí trestního procesu považována za krajní zajišťovací institut ( ultima ratio), který má být v souladu se zásadou přiměřenosti trestního řízení užíván toliko tehdy jestliže není možno dosažení účelu vazby mírnějšími opatřeními. 4 Obecné soudy jsou proto povinny vykládat jednotlivé vazební důvody přísně restriktivním způsobem, 5 přičemž odůvod nění každého vazebního rozhodnutí musí být opřeno o konkrétní skutečnosti 6 , ve kte rých jsou důvody vazby spatřovány a v odůvodnění usnesení musí být vyčerpávajícím způsobem logicky a přehledně vysvětleno, z jakého důvodu nelze vazbu nahradit insti tutem mírnějším. 7 Povšechné a neurčité odůvodnění vazebních rozhodnutí odporuje principům ústavního pořádku a trestního řádu a jako takové neobstojí. 8 12.2 Limity trvání vazby a předpoklady ústavněkonformního prodlužování Jak shora uvedeno, vazba představuje opatření výjimečné, které má své místo pouze v případech, kdy nelze účelu vazby dosáhnout mírnějšími opatřeními. Z tohoto důvo du je nezbytné, aby trvala po co nejkratší možnou dobu a bylo tak zamezeno zásahům do základních práv a svobod obviněného, jemuž svědčí presumpce neviny. Z hlediska trvání vazby je proto podstatná zákonná úprava maximální možné doby, po kterou může být obviněný držen ve vazbě a současně pravidelný přezkum toho, zda jsou dů vody vazby i nadále dány. 9 Orgány činné v trestním řízení jsou tedy povinny průběžně zkoumat, zda důvody vazby i nadále trvají, případně zda nedošlo ke změně okolností, a není na místě nahrazení vazby některým z mírnějších opatření, a to právě s ohle dem na zásah, který vazba představuje, případně bez stanovení nahrazujících omeze ní z vazby zcela propustit. 10 Z tohoto důvodu tak zákonodárce ohraničil maximální dobu trvání vazby v § 72a trestního řádu, přičemž se jedná o nepřekročitelný časový limit, jehož délka je odvíjena dle typové závažnosti trestného činu, který je ve skutku, FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmar, GŘIVNA, Tomáš a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 294. GALOVCOVÁ, Ingrid. Vazba v trestním řízení. Praha: Leges, 2020, s. 66. MULÁK, Jiří. Základní zásady trestního řízení a právo na spravedlivý proces. Praha: Leges, 2019, s. 193. 5 Nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. I. ÚS 77/02. 6 Např. nález Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2005, sp. zn. IV. ÚS 226/05, nález Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2008, sp. zn. I. ÚS 1348/07, nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. I. ÚS 381/01. 7 Nález Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. III. ÚS 2698/22, nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1664/23. 8 HUSSEINI, Faisal, BARTOŇ, Michal, KOKEŠ, Marian, KOPA, Martin a kol. Listina zá kladních práv a svobod. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 272. 9 KÜHN, Zdeněk, KRATOCHVÍL, Jan, KMEC, Jiří, KOSAŘ, David a kol. Listina základních práv a svobod. Velký komentář. Praha: Leges, 2022, s. 505. 10 ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCHTA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck 2013, s. 282. 3 Nález Ústavního soudu ze dne 12. 10. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 4/94. 4

153