ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

vazby, a pro pokračující zbavení osobní svobody dokládat stále závažnější důvody, které by další trvání vazby ospravedlnily, 28 neboť v průběhu času původní vazební důvod slábne. 29 Je proto protiústavní praxe obecných soudů, pokud v odůvodnění rozhodnu tí, jímž bylo rozhodnuto o prodloužení trvání vazby pouze zopakují důvody uváděné a známé již při prvotním uvalení vazby, aniž by dostatečně vysvětlily, proč je trvání vazby i nadále nezbytné. 30 V této souvislosti je však nutno Ústavnímu soudu vytknout, že i přes v součas né době již ustálenou judikaturu, Ústavní soud ne vždy zcela dodrží rámec doktríny zesílených důvodů dle požadavků Evropského soudu pro lidská práva, ač ji výslovně převzal. 31 Případně, se s námitkou rozporu dalšího trvání vazby s doktrínou zesílených důvodů v odůvodnění odmítavého usnesení vůbec nevypořádá, ač se jednoznačně jed ná o relevantní ústavněprávní námitku. 32 Níže budou rozebrány jednotlivé vazební důvody vyšetřovací vazby uvedené v § 67 písm. a) – c) tr. řádu, přičemž v kontextu doktríny zesílených důvodů bude pouká záno na judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, jakož i Ústavního soudu ČR, jakým způsobem je doktrína v jednotlivých případech, resp. u jednotlivých vazebních důvodů aplikována. 12.4 Útěková vazba Útěková vazba je první z vazebních důvodů uvedených v § 67 trestního řádu. Zakotvení, jakož i následné užití tohoto vazebního důvodů směřuje zabezpečení pří tomnosti obviněného na úkonech trestního řízení a současně k realizaci trestních sank cí po pravomocném skončení trestního řízení. 33 Z hlediska doktríny zesílených důvodů je významná a v judikatuře opakovaně ře šená otázka, zda hrozba vysokého trestu v případě uznání viny je dostačující důvod pro opakované prodloužení trvání vazby. Riziko útěku, či skrývání se obžalovaného, jak má na mysli dikce ust. § 67 písm. a) trestního řádu však nesmí být v případě dlou hotrvající vazby založena toliko na skutečnosti, že obviněnému hrozí vysoký trest. 34 28 WINTR, Jan. Principy českého ústavního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023, s. 167–168. 29 WAGNEROVÁ, Eliška, ŠIMÍČEK, Vojtěch, LANGÁŠEK, Tomáš, POSPÍŠIL, Ivo a kol. Listina základ ních práv a svobod. Komentář. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, s. 222. 30 Nález Ústavního soudu ze dne 16. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2086/14. 31 Srov např. Usnesení Ústavního soudu ze dne 31.10.2023, sp. zn. IV. ÚS 2084/23, ve kterém Ústav ní soud uvádí, že Ústavní soud dodává, že z doktríny zesílených důvodů, na kterou stěžovatel odkazuje, nevyplývá, že by obecné soudy byly povinny rozhodnutí o nutnosti dalšího trvání vazby odůvodnit ještě dalšími skutečnostmi, než které byly uvedeny v rozhodnutí o vzetí do vazby. Podstatné je, aby soud při prodlužování vazby náležitě vysvětlil, proč je trvání vazby i nadále nezbytné. 32 Např. Usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. II. ÚS 1900/23. 33 RŮŽIČKA, Miroslav, ZEZULOVÁ, Jana. Zadržení a vazba v českém trestním procesu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 404. 34 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2208/13-2. Nález Ústavního soudu ze dne 28. 7. 2014, sp. zn. I. ÚS 1694/14. Nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 217/5.

156