ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Před účinností novely zakotvující ustanovení § 7b tr. řádu orgány činné v trestním řízení v případě potřeby uchovat určitá data důležitá pro trestní řízení postupovaly podle ustanovení § 8 odst. 1 tr. řádu, které upravuje obecnou povinnost všech práv nických i fyzických osob a státních orgánů poskytovat součinnost orgánům činným v trestním řízení, tedy cestou prostého dožádání součinnosti těchto osob. 7 Předchozí legislativní stav byl neuspokojivý, a to zejména z hlediska zajištění institucionální ochrany práv osob, jejichž data byla takto uchována, jakož i osob, vůči kterým takový příkaz směřoval. Ustanovení § 8 odst. 1 tr. řádu totiž samo o sobě neposkytuje žádnou ochranu práv osob, do nichž může být tímto institutem zasahováno, přičemž dožádá ní součinnosti policejním orgánem podle tohoto ustanovení nepodléhá předchozímu souhlasu státního zástupce. Ustanovení § 7b tr. ř. je implementací čl. 16 Úmluvy o kybernetické kriminali tě, která signatářským státům ukládá, aby přijala „taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby umožnila svým příslušným orgánům přikázat anebo obdobně zajistit urychlené uchování specifických počítačových dat, včetně provozních dat, které byly uloženy prostřednictvím počítačového systému, zejména pokud existují důvody pro přesvědčení, že tato počítačová data jsou zvláště ohrožená ztrátou nebo pozměněním. “ Zakotvení úpravy procesního postupu orgánů činných v trestním řízení směřujícího k uchování dat důležitých pro účely trestního řízení je tak mezinárodním závazkem České republiky. Kromě úpravy obsažené v trestním řádu došlo rovněž k ukotvení „data freezingu“ v rámci mezinárodní justiční spolupráce, kdy byla do zákona č. 104/2013 Sb., o mezi národní justiční spolupráci, přidána ustanovení § 65a a § 65b, která jsou implementací čl. 29 Úmluvy o kybernetické kriminalitě, přičemž uvedená ustanovení upravují pro cesní postup dožádání uchování dat na území cizího státu a naopak žádost o uchování dat vydanou cizím státem za účelem zamrazení dat uchovávaných na území České republiky. 13.2 Jádro kritiky současné úpravy Český zákonodárce zvolil při implementaci č. 16 Úmluvy o kybernetické krimina litě (též Úmluva o počítačové kriminalitě či Budapešťská úmluva, dále jen „Úmluva“) variantu širokého oprávnění orgánů činných v trestním řízení, a proto lze tento postup využít u všech trestných činů obsažených ve zvláštní části trestního zákoníku a zároveň jím lze přikázat uchování dat jakékoliv osobě, která data důležitá pro trestní řízení drží. Šíře oprávnění orgánů činných v trestním řízení podle § 7b tr. řádu, jejímž pro jevem je procesní aplikovatelnost tohoto postupu na všechny trestné činy, je jedním z předních důvodů kritiky tohoto ustanovení. Dle Navrátilové a Galovcové Úmluva o kybernetické kriminalitě zavazuje ve svém čl. 16 českého zákonodárce k přijetí výše uvedených legislativních opatření pouze pro účely vyšetřování počítačové kriminali

Tamtéž.

7

162