ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

k trestnímu stíhání. Toto dočasné předání do cizího státu je tak možné pouze pro účely trestního stíhání. Úpravě dočasného předání se věnuje rovněž ustanovení § 169 ZMJS, které syste maticky náleží do části čtvrté Spolupráce s mezinárodními soudními tribunály , hlavy III. Předání osob . Podle § 169 odst. 3 ZMJS jde-li o předání osoby mezinárodnímu soudu uvedenému v § 145 odst. 1 písm. b) ZMJS, 7 lze povolit dočasné předání mezinárodní mu soudu pouze s jeho souhlasem. A konečně, dočasnému předání se věnuje takéustanovení § 382 ZMJS. Co do své systematiky, je toto upraveno v části páté Zvláštní postupy mezinárodní justiční spo lupráce s jinými členskými státy , hlavě XI. Evropský vyšetřovací příkaz , dílu 4. zvláštní ustanovení o některých úkonech právní pomoci . Toto ustanovení pak dočasné předání zmiňuje zejména v souvislosti s důvody pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřova cího příkazu. V bližších souvislostech pak ustanovení § 382 odst. 3 ZMJS odkazuje na § 70 odst. 2 až 5 ZMJS, která se uplatní na postup při dočasném předání osoby. Dočasné předání na podkladě evropského zatýkacího rozkazu, které je obsahem zkoumání tohoto příspěvku, se pak systematicky nachází v části páté, hlavě II. Předání osoby, díl 3. předání do jiného členského státu. 15.4 K dočasnému předání dle § 211 ZMJS Vzhledem ke svému systematickému zařazení, je vhodné připomenout několik zá kladních ustanovení, která se k § 211 ZMJS pojí a které mají na právní úpravu dočas ného předání na základě EZR vliv. Hlava II. části páté ZMJS s názvem Předání osoby, hned ve svých úvodních usta noveních dává na zřetel, že ustanovení dílů 1 až 3 této hlavy se užijí na předání osoby mezi Českou republikou a jiným členským státem na základě evropského zatýkacího rozkazu a na související úkony (§ 189 odst. 1 ZMJS). Již z tohoto zákonného znění vyplývá jasná diferenciace dočasného předání dle § 211 ZMJS oproti ostatním typům dočasného předání, neboť právní úprava dle § 211 ZMJS se uplatní pouze v přípa dech, kdy probíhá předávací řízení osoby na základě evropského zatýkacího rozka zu. Vhodné je ještě zmínit, že dle ustanovení dílů 1 až 3 výše citované hlavy ZMJS se postupuje rovněž v případech, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného předpisu Evropské unie (§ 189 odst. 2 ZMJS), v konkrétním případě Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV o evropském zatýkacím rozkazu a po stupech předávání mezi jednotlivými členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. 2 2009 . Jak již bylo zmíněno výše, ZMJS v souvislosti s institutem předání osoby do jiné ho členského státu předpokládá možnost dalšího procesního rozhodnutí o dočasném 7 Mezinárodní soud ustanovený mezinárodní smlouvou mezi mezinárodní organizací, jejímž je Česká republika členem, nebo orgánem takové organizace a cizím státem a je uveden v nařízení vlády podle § 145 odst. 2 ZMJS.

182