ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

ním úkonem by měla být minimálně pětidenní. Ostatně pokud je vyžadována účast svědka v kratší lhůtě a nebylo by možné počkat na doručení předvolání a uplynutí zá konné lhůty, která má úkonu předcházet, v aplikační praxi zpravidla nečiní problémy, aby předvolání bylo učiněno např. telefonicky, e-mailem nebo jinými komunikačními prostředky, a tedy ne vždy je vyžadována písemná forma nebo dodržení předpokláda né zákonné lhůty. V těchto případech vždy záleží na komunikaci příslušného orgánu veřejné moci, resp. v tomto případě soudu, se svědkem. O takovém postupu je vždy nutné učinit záznam do spisu. Ve světle výše formulovaných požadavků na zákonnou úpravu předvolání by však trestní řád obstál jen v případě některých z nich. Z hlediska formálních požadavků trestní řád výslovně nestanoví, že by předvolání mělo být písemné a ani se nezabývá jinými možnými způsoby, např. zda by v naléhavých případech mohlo být učiněno i v jiné formě. 19 Pokud jde o obsahové náležitosti, v ustanovení § 98 TrŘ je stanoveno, že pokud se svědek na předvolání nedostaví a orgán činný v trestním řízení jej bude chtít nechat předvést nebo mu bude chtít uložit pořádkovou pokutu, svědek na tyto důsledky jeho pasivity musí být v předvolání upozorněn. Ostatní obsahové požadavky na předvolání v trestním řádu schází. Nicméně i bez výslovné zákonné úpravy je logické, že každé předvolání bude obsahovat informace o tom, kdo, kdy, kam a za jakým účelem se má dostavit. 20 Z vlastní právní praxe je mi známo, že věc, v jaké se má svědek dostavit, ne vždy bývá (samozřejmě kromě spisové značky) přesně specifikována. Některé orgány činné v trestním řízení věc v předvolání konkretizují, jiné naopak uvedou pouze něko lik (často nesouvisejících) slov, což může být pro svědka nesrozumitelné. Je otázkou, zda je nedostatečná specifikace věci pouhou pohodlností orgánů činných v trestním ří zení, nebo zda naopak usilují o to, aby projednávaná věc byla specifikována co nejméně z důvodu, aby se svědek na procesní úkony nemohl jakkoli připravovat. Formální a obsahové požadavky na předvolání svědků lze pro soudní fázi trest ního řízení nalézt alespoň v instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. Ustanovení § 11 této instrukce je nadepsáno jako Předvolání, před vedení k soudním úkonům. 21 Přesto by konkretizace požadavků na předvolání neměla 19 Přesto jsou takové postup v aplikační praxi běžné, ostatně zmiňovány jsou i v odborné literatuře. Např. Josef Kuchta poukazuje na to, že předvolání má zpravidla písemnou formu, ale nelze vyloučit ani před volání ústní, buď přímo osobní nebo za použití telekomunikačních prostředků. (KUCHTA, Josef. Za jišťovací úkony a předběžná opatření. In: ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCHTA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 302.) 20 Pokud je svědek předvoláván k výslechu písemně, musí mu být adresováno předvolání, z něhož je vý slovně a jednoznačně zřejmé, že právě on osobně se má k výslechu dostavit. Nevyplývá-li z předvolání, že se k výslechu má dostavit určitá konkrétní osoba, nelze této osobě za nedostavení uložit pořádkovou pokutu dle § 66 odst. 1 TrŘ. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. 2 Tzn 192/96 (uveřejněný pod č. 29/1997 Sb. rozh. tr.). 21 V odstavci prvním se uvádí, že k předvolávání osob k úkonům soudu se využívají příslušné vzory, jejichž

233