ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Je třeba si uvědomit, že přes různé definice dávající rovnítko mezi „ kyberprostor “ a „ virtuální prostor “, není pravdou, že by kyberprostor byl virtuální, tedy zdánlivý, nehmotný nebo neexistující prostor, protože kyberprostor nepochybně existuje a je realizován fyzicky. Kyberprostor je založen na reálné fyzické infrastruktuře, jako jsou servery, datová centra, síťové kabely, routery a další hardwarové komponenty, které umožňují existenci a funkčnost internetu a digitálních služeb. Podle § 2 písm. a) záko na o kybernetické bezpečnosti č. 181/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, „ se ky bernetickým prostorem rozumí digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací, tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací “. Jedná se přitom i o takové informační systémy, služby a sítě elektronických komunika cí, které nejsou připojeny k veřejné síti, tj. k internetu. Termín „ virtuální “ používáme jako označení něčeho nereálného, zdánlivého, tedy virtuální realita bude zdánlivá reali ta. Tato napodobenina či fikce reality (umělé prostředí) může být vytvořena informač ními technologiemi, a tedy být součástí kyberprostoru. V souvislosti s informačními technologiemi se termín „ virtuální “ používá pro označení něčeho, co je simulováno – virtuální počítač (typicky virtuální server) nebo virtuální disk. Zde se jedná pouze o (softwarovou či datovou) interpretaci něčeho, co má skutečnou fyzikální podstatu. 18 Dále jsou to informace vzniklé při interakci v reálném světě, monitorovaném pro středky informačních technologií: informace o osobách, automobilech a pasažérech letadel, o penězích a jiných majetkových hodnotách, zásilkách, zbraních a střelivu, užívaných lécích, ale i o věcech nakupovaných ve fyzických (kamenných) obchodech. S rozšiřováním nositelné elektroniky a internetu věcí („ Internet of Things “, „ IoT “) však mohou tato data mít čím dál častěji původ v našem soukromí: historie GPS polohy uživatele, jeho fyzická aktivita a zdravotní ukazatele, data z palubních systémů „ chyt rých “ automobilů, systémů „ chytré domácnosti “, jako jsou domy (EZS a EPS, inter komy, přístupové systémy), a jejich obsah (vysavače, chladničky, televizory apod. 19 ). Začínáme hovořit o „ internetu všeho “ (angl. „ Internet of Everything “, „ IoE “). O každém z nás vypovídají profily na sociálních sítích, fotografie, vytvořené účty k různým službám, komentáře, odběr newsletterů apod. Digitální stopu nejde úplně smazat. Odstranit 100 % informací, které o nás na internetu kolují, je prakticky ne možné. Kromě stopy, kterou jsme si vytvořili sami a vědomě, jsou stopy „ nevědom é“ (včetně takových, které se o nás vytvářejí povinně na základě zákona) a stopy, které o nás zanechali jiní (např. tzv. „ lajkem “, sdílením polohy či zážitku, komentářem nebo hodnocením atd.). Součástí digitální stopy jsou samozřejmě i metadata (tedy data o datech), která jsou součástí jakéhokoliv souboru, který uživatel vytvoří či modifikuje (včetně fotografií, audiovizuálních nahrávek, e-mailů), dále do digitálních stop patří 18 SMEJKAL, Vladimír. Identifikace osob a věcí. Kybernetické stopy a jejich interpretace. In: SUCHÁ NEK, Jaroslav a kol. Nové, aktuální kriminalistické možnosti identifikace osob a věcí. Praha. Policejní akademie ČR v Praze, 2021, s. 17–35. 19 Vit např. SEDLÁČEK, Jakub. Digitální stopa: Konec empirické sociologie? Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2020, 56(4), s. 471–490.

76