ZÁKAZ NUCENÍ K SEBEOBVIŇOVÁNÍ PŘI ČINNOSTI INSPEKTORÁTU PRÁCE / Jakub Morávek (ed.)

toto (další) jednání spočívá právě v legalizaci věcí nebo jiného majetkového prospěchu (ji- ných majetkových hodnot), které byly předtím získány trestným činem. Citované ustanovení tedy v sobě obsahuje pouze zákaz takového jednání. “ 16 Pokud vyjdou najevo okolnosti prokazující, že prověřovaná osoba spáchala uvedený trestný čin, děje se tak bez aktivní součinnosti pachatele, a tedy bez porušení zásady nemo tenetur . 4. Dobrovolné poskytnutí důkazu obviněným Nejvyšší soud se rovněž v několika případech zabýval aplikací zásady zákazu donu- cování k sebeobviňování ve vztahu k důkazům, které byly předloženy z vlastní inicia- tivy osobou, vůči které probíhalo trestní řízení. Těmito důkazy byla například video- nahrávka dobrovolně vydaná policejnímu orgánu jedním z obviněných, na které bylo zachyceno napadení poškozeného. 17 V další věci se jednalo o sdělení nových okolností obviněným během podání vysvětlení, kdy uvedl, že disponuje vysvědčením, kterým chtěl prokázat studium na dané střední škole, přičemž tato listina byla padělkem vy- tvořeným samotným obviněným. V návaznosti na výše uvedené případy Nejvyšší soud konstatoval, že právo na ob- hajobu je jedním ze základních a nezpochybnitelných práv obviněného, jež zahrnu- je právo vyjádřit se ke všem skutečnostem kladených mu za vinu, uvádět okolnosti a důkazy, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky či dokonce právo ne- vypovídat. I přesto má však toto právo své „ meze, které nemohou být překročeny právě spácháním dalšího trestného činu “, 18 jako k tomu došlo v případě padělání vysvědčení, jež mělo prokázat skutečnost, že obviněný na dané škole studoval. V takovém případě nelze mluvit o porušení zásady zákazu sebeobviňování, pokud policejní orgán vyu- žil dobrovolně předložené vysvědčení, které bylo zfalšované obviněným, jako důkaz o spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud rovněž ve svém rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 1246/2018 ze dne 25. 10. 2018, ve kterém soud uvedl, „ že s ohledem na to, že sám obvi- něný předmětnou nahrávku ze své vůle svěřil orgánům činným v trestním řízení k dalšímu použití (viz výpovědi svědků policistů, kteří o jejím pořízení při setkání s obviněným ne- měli žádnou vědomost), není možno její následné užití pokládat za rozporné pro porušení zákazu sebeobviňování. “ Z výše uvedeného vyplývá, že zásadu nemo tenetur nelze použít na předměty či informace vydané či sdělené obviněným zcela dobrovolně bez jakéhokoli nátlaku či donucení ze strany orgánů činných v trestním řízení, i když tyto předměty či informa- ce mohou být později v rámci trestního řízení použity proti samotnému obviněnému. Komentovaná zásada se vztahuje toliko na důkazy získané od obviněného pod nátla- kem či hrozbou sankce. Pokud je však obviněný poskytne dobrovolně, nelze následně

16 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 652/2008 ze dne 08. 07. 2008. 17 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1246/2018 ze dne 25. 10. 2018. 18 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 937/2011 ze dne 24. 08. 2011.

71