ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

1.1 Metodologická poznámka Tento článek vychází ze skutečnosti, že český zákonodárce otcovskou dovolenou legislativně upravil určitým způsobem a nyní jde o vylepšení úpravy po vzoru dobré praxe analyzované v zahraničí. Protože úprava otcovské dovolené úzce souvisí s názory společnosti na uspořádání vztahů v rodině (zejména názory na dělby práce mezi part nery, práva a povinnosti otce atd.), kulturně-normativní tradiční vlivy (hlavně nízká finanční náhrada ušlého příjmu mužů) je nutno při komparování úprav postupovat opatrně právě proto, že rodinné právo a právo sociálního zabezpečení je úzce spojeno s historií, občanskou společnosti a právními tradicemi toho kterého národa. Při kom parování zahraničních úprav proto máme za to, že je nutno vyzdvihnout na obecné úrovni trend, který se projevuje ve všech či alespoň většině komparovaných úprav na zkoumaný institut, a to pro účely kvalifikovaných úvah o věcném záměru změn české právní úpravy. Pro inspiraci konkrétního znění české úpravy má význam upozor nit na jednotlivé dílčí instituty v komparovaných úpravách, které jsou z hlediska české úpravy podnětné, vždy je tak však nutno činit při zohlednění toho, že implementované zahraniční instituty nejsou a nebudou do českého pracovního práva či práva sociálního zabezpečení převzaty jako celek, ale jsou zákonodárcem, soudy a posléze i aplikač ní praxí přizpůsobovány stavu české společnosti, jakož i českým tradicím (příkladem je úprava rodičovského příspěvku či náhradního výživného). Otcovskou dovolenou upravují všechny komparované právní řády s relativní výjimkou Německa. 5 Otcovská dovolená je v různých národních právních úpravách regulována různě a pochopitelně jsou též použity pro tento institut různé názvy. 6 Z hlediska jazykové formulace názvu tohoto institutu vystupují do popředí různé společenské představy národních úprav ohledně úkolu otce či jiné osoby při péči o narozené dítě. V zásadě se však všechny komparované právní řády (včetně Německa) přidržují toho, že se jedná o dovolenou, tedy dovolenou dobu nepřítomnosti na pracovišti z důvodu zvýšených povinností k narozenému dítěti či slehnuté matce dítěte. Jedná se o důležité povinnosti, a proto právní řád napomáhá i skrze institut otcovské dovolené zaměstnanci, aby tyto povin nosti mohl plnit. 7 řová, V. a kol. 2009. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV, v.v.i.; Nešporo vá, O. 2005. Harmonizace rodiny a zaměstnání. Rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: VÚPSV, v.v.i., 86 s. Podoby otcovství v ČR - sociologický výzkum. 2010. MEDIARESEARCH, a.s. Dostupné z: http://www.tata naplnyuvazek.cz/wp-content/uploads/2013/05/podoby-otcovstvi.pdf 5 Právo na otcovskou dovolenou bylo i v německém pracovním právu založena rozhodnutím BAG ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 6 AZR 492/99. Délka dovolené však v rozsudku není uvedena. 6 Otcovská dovolená je upravena jako fr. “ congé de paternité“ či „ de paternité et de naissance ”. Pro označení otcovské dovolené se v maďarské úpravě používá pojem „apasági szabadság“. Polská úprava zavedla název „urlop ojcowski“. Pokud se jedná o slovenskou úpravu, pak je použit pojem „otcovská dovolenka“. Dne 1. dubna vstoupil v účinnost slovinský zákon, kterým se mění zákon o rodičovské ochraně a rodin ných dávkách (Zakon o změbah in dopolnitvah Zakona o starševskem varstvu in družinskih prejemkih, ZSDP-1F, Úřední věstník RS, č. 153/2022). Německý zákonodárce právo na otcovskou dovolenou (něm. Sonderurlaub) neupravil. 7 Zdroje právní úpravy. Čl. L. 233-16 lucemburského Code du travail (Mém. A-149 du 29 août 2006,

16