ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

hlediska velmi náročná, proto k ní má být přistoupeno s časovým odstupem, a to poprvé při zvýšení vyplácených důchodů v lednu 2027. Druhým krokem je postupné snížení výchovného s projekcí jeho přiznávání pouze za třetí a každé další vychované dítě v cílovém období . Tento krok souvisí se zavedením jiného opatření (viz níže), kterým je ocenění náhradní doby pojištění z ti tulu péče o první a druhé dítě ve věku do 3 let tzv. fiktivním vyměřovacím základem; ten má tedy výchovné nahradit, avšak způsobem, který je více adresný a méně náklad ný pro veřejné rozpočty. Vzhledem k vysoké efektivitě výchovného bude však třeba přistoupit k jeho omezení postupně za využití přechodného období, jinak by nastaly meziročně skokové rozdíly. Rozhodující pro posouzení výše výchovného za první dvě vychované děti bude kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož je důchod přiznán (nikoliv tedy den, od kterého na důchod vznikl nárok). Výchovné za první a druhé vychované dítě by mělo u důchodů přiznaných v roce 2027 činit 300 Kč, v roce 2028 činit 200 Kč a v roce 2029 činit 100 Kč. Zvýšení za třetí a každé další dítě bude činit i nadále 500 Kč. Při stanovení výše procentní výměry starobních důchodů, které budou přiznány v cílovém období, tedy v roce 2030 a později, se bude procentní výměra zvyšovat o tzv. výchovné nikoliv za každé dítě, které pojištěnec vychoval, ale za třetí a každé další vychované dítě. V praxi se bude postupovat tak, že počet dětí pro účely výchov ného se nejprve stanoví podle stejných pravidel jako dosud. Bude-li tento počet činit jedno nebo dvě, zvýšení za výchovu se neprovede. V případě tří a více dětí se zvýšení za výchovu provede, avšak s tím, že celkový počet dětí se pro tento účel sníží o dvě. Tedy např. za 5 vychovaných dětí se výchovné stanoví podle vzorce (5 – 2) x 500 Kč = 1500 Kč. Z hlediska stanovení výchovného nebude rozhodné chronologické či jakkoliv jinak určené pořadí, v němž se děti narodily, popř. v němž byly převzaty do výchovy. 5. Opatření zaměřená na sociální udržitelnost K posílení sociální udržitelnosti směřují další opatření, která sice přinášejí urči té nevýznamné náklady pro veřejné rozpočty, avšak odhaduje se, že v individuálních případech povedou lépe než současná úprava k naplnění účelu důchodového pojištění, jímž je efektivní a spravedlivé řešení tíživé sociální situace jedince. Jednotlivá opatření jsou níže seřazena chronologicky, tedy podle toho, ke kterému datu mají nabýt účin nosti. 5.1 Snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod o 3 roky (navržená účinnost od 1. ledna 2025) OECD ve své výše zmínění analýze mj. upozorňuje, že právní úprava ČR vyžaduje pro nárok na tzv. řádný starobní důchod nadprůměrně dlouhou minimální dobu pojištění , která činí 30 let resp. 35 let včetně náhradních dob pojištění. To pro určitou

52