ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

Pro účely splnění uvedené podmínky 45 let pojištění se nebude přihlížet např. – k době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, – k době pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, – k době pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, – k době studia (jakékoliv) ani k nově zaváděné náhradní době pojištění (stan dardní doba doktorského studia – viz dále). Hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojiště ní (navržená účinnost od 1. ledna 2026) Význam tohoto opatření je spíše marginální. Reaguje na skutečnost, že s účinností od 1. 10. 2024 se v důsledku přijetí zákona č. 270/2023 Sb. potřebná doba pojiš tění pro nárok na tzv. předčasný starobní důchod prodlužuje z dosavadních 35 let (resp. 30 let) na 40 let. Takto přísná podmínka by mohla být příčinou nezískání ná roku na tento typ důchodu u pojištěnců, kteří se věnovali doktorskému studiu a ne byli vedle toho zaměstnáni nebo jinak účastni důchodového pojištění. Navrhuje se proto, aby se doktorské studium stalo novým typem náhradní doby pojištění. Mělo by se jednat o osoby studující po roce 2009 prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud toto studium bylo úspěšně ukončeno; toto studium má založit účast na důchodovém pojištění v rozsahu nejvýše 4 let, s tím, že tato doba se zjišťuje od zahájení tohoto studia. V tomto rozsahu je možno zohlednit také doktorské stu dium v cizině, pokud je podle rozhodnutí MŠMT postaveno na roveň tomuto studiu na vysoké škole v České republice. Zajistí se tak, že doktorandi budou obdobně jako v řadě jiných zemí EU zapojeni do systému důchodového pojištění i přesto, že neplatí žádné příspěvky. 5.6 Ocenění za péči ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů (navržená účinnost od 1. ledna 2027) Jako určitou kompenzaci za omezení tzv. výchovného (viz výše) se navrhuje zavést ocenění za náhradní dobu péče o první a druhé dítě ve věku do 3 let, a to ve formě tzv. fiktivních vyměřovacích základů ( FVZ ). Tento koncept se využije také pro ocenění za péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jde o nový způsob preferovaného zacházení s dobami, které ge nerují významný společenský efekt spočívající v přínosu nového pojištěnce do základ ního důchodového pojištění anebo v odbřemenění systému sociálních služeb. Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla pří jmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důcho dové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se zohledňuje tak, jako by jím byla. Podstatou opatření je nahlížet na pečující osoby tak, jako by jim za výkon péče náležel započita-

55