Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

omezení, na rozdíl od takové lhůty, jaká je v § 72 ZPr zákonodárcem jasně stanovena pro neplatné rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou. Z pohledu de lege ferenda , z výše nastíněných důvodů, by bylo v zájmu zvýšení právní jistoty, aby zákonodárce tuto situaci zpřehlednil. Řešení je dle mého názoru jednoduché. Ke sjednocení právního řádu by stačilo, aby nedostatky spočívající v ne dodržení zákonem stanovené formy právního jednání byly zatíženy vadou neplatnosti, tedy stejně, jak je tomu v občanském právu. 5. Závěr Zdánlivost v pracovním právu, jakožto prvek zavedený novelizací zákoníku práce účinnou k 1. 1. 2014, vzbudila v odborné právní veřejnosti mnohé diskuse, které přetrvávají dodnes. V určitých případech, z důvodů, jež uvádím výše, může toto pojetí zdánlivosti, a to zejména z pohledu procesního práva, způsobovat nepřehlednost v práv ním řádu a snížení právní jistoty účastníků pracovněprávních vztahů. Problematický může být zejména pojem „nepřihlíží se“, kterému jsem v práci věnoval samostatnou kapitolu. Za nesmírně zajímavé a důležité považuji rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5943/2016, kterému se v práci rovněž věnuji a jehož závěry jsou jistě cenným příspěvkem do současných i budoucích diskusí na toto téma. Možných řešení problematiky zdánlivosti v pracovním právu, za účelem dosažení větší přehlednosti a právní jistoty účastníků pracovněprávních vztahů, je celá řada. V práci nastiňuji pouze jednu z potencionálních úvah zákonodárce. Celkově lze konstatovat, že problematika zdánlivosti v pracovním právu je kom plexní a vyžaduje pečlivou analýzu a přemýšlení nad možnými řešeními. Doufám, že má práce přispěje k hlubšímu pochopení tohoto tématu a bude sloužit jako podklad pro další diskuse a výzkumy v oblasti pracovního práva.

23