Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

5. Předmět pracovní cesty a volnočasové aktivity Předmětem pracovní cesty je výkon práce zaměstnance, a to mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. 22 Vždy jde o plnění pracovních úkolů, 23 a to těch, které je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci uložit podle pracovní smlouvy a za je jichž účelem jej mimo sjednané místo výkonu práce vysílá. V případě volnočasových aktivit nabývá na důležitosti pojem objektu zaměstnava tele. Objekt zaměstnavatele musí být ve sféře dispozice zaměstnavatele; dle judikatury jde o prostory, kde se zaměstnanec musí podrobit pokynům zaměstnavatele k zajištění BOZP. 24 Zaměstnanec se pochopitelně musí podrobit pokynům zaměstnavatele bez ohledu na to, zda se aktuálně nachází v jeho objektu. K rozpoznání objektu zaměst navatele je dle mého názoru rozhodné spíše to, zda je zaměstnavatel s tímto objektem oprávněn disponovat a vlastními opatřeními ovlivňovat úroveň BOZP. V našem pří padě se o objekt zaměstnavatele nejedná, neboť jde o penzion, k němuž zaměstnavatel nemá dispoziční právo. Mezi tzv. volnočasové aktivity zařazuji i stravování. Úraz utrpěný při stravování není pracovním úrazem. 25 Není přitom podstatné, zda se zaměstnanec nachází v ob jektu zaměstnavatele, či nikoliv. Naopak úraz utrpěný při cestě na stravování je pra covním úrazem pouze v případě, že je cesta konána v objektu zaměstnavatele. 26 Pokud tedy zaměstnanec v našem případu uklouzne na mokré podlaze při cestě do jídelny, neutrpí pracovní úraz. Podobná je situace v případě přestávek na jídlo a oddech. Úraz utrpěný při obvyklých aktivitách konaných během přestávek na jídlo a oddech je pra covním úrazem, pouze byla-li činnost konána v objektu zaměstnavatele. To, že jde o aktivitu, která je obecně považována za volnočasovou, ale nutně ne znamená, že úraz při ní utrpěný je vždy mimopracovní. V našem případě byl součástí oficiálního programu výšlap tzv. žlutou stezkou na Praděd a noční bojovka. Pro posouzení, zda lze úrazy utrpěné při těchto aktivitách označit za pracovní, je podstatné, zda je lze považovat za plnění pracovních úkolů nebo za činnosti pří mo související s ním. Jak túra na Praděd, tak noční bojovka by mohly být poklá dány za teambuildingové aktivity, pokud by jejich účelem bylo stmelení kolektivu. Teambuildingové aktivity podle judikatury Nejvyššího soudu mohou být školením k prohloubení kvalifikace, přičemž účast na takovém školení je v přímé souvislosti 22 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4834/2010. 23 Ustanovení § 273 odst. 1 ZPr. 24 Srov. rozsudek NS ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1824/2005: „Z hlediska posouzení, zda cesta ke stra vování, na které zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla konána v objektu zaměstnavatele, je rozhodující, zda jde o prostory (budovy, prostranství), ve sféře dispozice zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění BOZP; utrpí-li zaměstnanec úraz mimo rámec těchto prostor, není z tohoto hlediska významné, že cesta po veřejném prostranství byla k místu stravování jediným možným pří stupem.“ 25 Ledaže by stravování bylo plněním pracovních úkolů (degustace). 26 § 274 odst. 1 ZPr in fine .

64