Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

DOC. JUDR. RENÁTA BAČÁROVÁ, PHD., LL.M. 10 AUTORSKÉ PRÁVO A UMĚLÁ INTELIGENCE: POŽADAVKY NA ZÁKONNOST DIGITÁLNÍHO OBSAHU Docentka Renáta Bačárová se ve svém příspěvku zaměřila na otázky postavení umělé inteligence (AI) v rámci autorského práva. Jako příklad na úvod zmínila případ Naruto v. Slater (9th Cir. 2018), který ukázal hranice autorství mimo lidského tvůrce. Podle slovenského autorského zákona je předmětem ochrany dílo, které je jedi nečným výsledkem tvůrčí duševní činnosti autora. Právě tento požadavek originality a lidské kreativity představuje hlavní otázku při posuzování výtvorů umělé inteligence. AI může být využita jako nástroj, nikoli však jako tvůrce – autorem může být pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila vlastní tvůrčí činností. Otázka, zda by umělá inteligence měla získat své vlastní autorské nebo majetkové prá vo, je podle Bačárové zatím spíše teoretická. Výhradní osobnostní práva, jako je právo roz hodnout o zveřejnění díla, označení autorství nebo ochrana před hanlivým nakládáním, jsou neoddělitelně spojena s osobností člověka. V majetkové rovině lze uvažovat pouze o tzv. „poskytovateli“ systému AI – tedy subjektu, který AI vyvíjí nebo uvádí na trh. Docentka Bačárová upozornila i na otázku, zda by měli autoři být finančně kom penzováni za využívání svých děl při trénování modelů AI. Podle jejího názoru součas ná legislativa žádný jasný nástroj pro takové odškodnění nezná, přesto jde o téma, které bude nutné v budoucnu řešit. Další část prezentace se věnovala zákonnosti tzv. trénovacích dat. Tato data musí splňovat požadavky na kvalitu, transparentnost a kybernetickou bezpečnost. Vstupní data zásadně ovlivňují výsledky systémů AI, proto je nezbytné sledovat jejich původ, historii a způsob získání. Z pohledu autorského práva je klíčové rozlišovat mezi autorskoprávně chráněným zpracováním cizích děl (tedy odvozenými díly) a pouhým napodobováním stylu či nápadu, které ochranu nemají. Zdroje dat pro AI mohou být využívány na základě licenčních smluv, veřejných licencí nebo zákonných výjimek. Bačárová dále zmínila i technologické způsoby ochrany, jako je tzv. data poisoning – úmyslné znehodnocení trénovacích dat, které může sloužit jako obranný nástroj proti zneužívání. V závěru se věnovala otázce právní ochrany výstupů AI, možnosti práv sui generis a návrhu směrnice o odpovědnosti za AI, která měla ambici zavést objektivní odpovědnost poskytovatelů systémů. Přednáška vyústila v apel na potřebu hledání rovnováhy mezi lidskou tvorbou a technologickým pokrokem, shrnutý do tří principů „3C“ – consent, control, com pensation (souhlas, kontrola, kompenzace). 10 doc. JUDr. Renáta Bačárová, PhD., LL.M. působí na Katedře občanského práva Právnické fakulty P. J. Šafárika

32