Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PRÁVA AUTORSKÉHO A PRÁV PRŮMYSLOVÝCH AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY GENERATIVNÍ UMELÉ INTELGENCE: KONFERENCE K POCTĚ PROF. JUDr. KARLA KNAPA, CSc.

JUD R . I RENA H OLCOVÁ ET AL .

2025

UNIVERZITA KARLOVA PRÁVNICKÁ FAKULTA

Kniha je dostupná na internetu v interaktivním formátu FlippingBook™:

https://cld.bz/o1qhH0y

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní Licence

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PRÁVA AUTORSKÉHO A PRÁV PRŮMYSLOVÝCH

UNIVERZITA KARLOVA PRÁVNICKÁ FAKULTA

Praha 2025

Recenzenti: prof. JUDr. Jiří Srstka Divadelní fakulta, Akademie múzických umění v Praze doc. JUDr. Vladimír Pítra, emeritní náměstek Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze

Tato publikace vznikla v rámci specifického výzkumného projektu Univerzity Karlovy – programu „Cooperatio“, oblast výzkumu občanské právo a mezinárodní právo soukromé.

AKTUÁLNÍ OTÁZKY PRÁVA AUTORSKÉHO A PRÁV PRŮMYSLOVÝCH

AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELGENCE: KONFERENCE K POCTĚ PROF. JUDr. KARLA KNAPA, CSc.

JUDr. Irena Holcová a kolektiv

UNIVERZITA KARLOVA PRÁVNICKÁ FAKULTA

Praha 2025

Autoři: JUDr. Irena Holcová JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D. Mgr. Jaroslav Kuba

JUDr. Tomáš Matějičný Mgr. Václav Hodonický JUDr. Jiří Čermák Uspořádal a upravil: JUDr. Tomáš Matějičný Mgr. Jaroslav Kuba

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Holcová, Irena, 1953

Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových : Autorskoprávní aspekty generativní umělé inteligence - konference k poctě prof. JUDr. Karla Knapa, CSc. / Irena Holcová a ko lektiv. -- Praha : Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2025. -- 1 online zdroj Anglické resumé Vydáno v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun. -- Obsahuje bibliografické odkazy

ISBN 978-80-7630-048-4 (Univerzita Karlova, Právnická fakulta ; online ; pdf)

* 34-051 * 378.011.3-051 * 347.78 * 347.77 * 004.8 * 34 * (437.3) * (062.534) * (082.2) * (0.034.2:08) – Knap, Karel, 1909-1994 – právníci -- Česko -- 20. století – vysokoškolští učitelé -- Česko -- 20. století – autorské právo – právo průmyslového vlastnictví – umělá inteligence -- právní aspekty

– sborníky konferencí – jubilejní publikace – elektronické knihy

347.7 - Obchodní právo. Finanční právo. Právo průmyslového vlastnictví. Patentové právo. Autorské právo [16]

© Helena Holcová a kol., Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2025 Vydala Univerzita Karlova, Právnická fakulta, ediční středisko v nakladatelství Eva Rozkotová, Na Ptačí skále 547, 266 01 Beroun ISBN 978-80-7630-048-4 (online)

OBSAH VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A JEJICH ZKRATKY

7

ÚVOD

8

JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O AUTORSKOPRÁVNÍCH ASPEKTECH GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE POŘÁDANÉ NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE JUDr. Irena Holcová ZPRÁVA Z KONFERENCE: AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE 15 Prof. Karel Knap, CSc.: osobnost, dílo a odkaz v kontextu autorského práva 16 JUDr. Irena Holcová Quo vadis? Karel Knap a jeho vliv na autorské právo v éře generativní umělé inteligence 18 JUDr. Irena Holcová, Mgr. Milan Dang Střet umělé inteligence a duševního vlastnictví 21 JUDr. Zuzana Adamová, Ph.D. Přínos Karla Knapa ke chráněné a nechráněné složce autorského díla 22 doc. JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. Promptovaní inženýři: autorství počítačového programu a umělé inteligence 24 doc. JUDr. Matěj Myška, Ph.D. Autorskoprávní spory a výjimky při trénování AI: přehled z USA, EU a Japonska 26 Mgr. Damián Palašta Právní rámec pro umělou inteligenci: AI Act a autorské právo 28 Mgr. Jaroslav Kuba Povinnost transparentnosti a interakce s autorským právem podle AI Actu 30 Mgr. Václav Hodonický Autorské právo a umělá inteligence: Požadavky na zákonnost digitálního obsahu 32 doc. JUDr. Renáta Bačárová, PhD., LL.M. 11

5

ČLÁNKY

33 34

TDM výjimka a výhrada práv z ní

JUDr. Jiří Čermák Případ Kneschke vs. LAION (Landgericht Hamburg, 310 O 227/23)

46

JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D.

ABSTRACT

50

6

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A JEJICH ZKRATKY Autorský zákon nebo AZ Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. červ na 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 Nařízení o AI

Nařízení DSA

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES

Směrnice DSM

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitál ním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

Směrnice InfoSoc

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, o harmonizaci některých aspektů práva autorského a práv souvisejících s právem autorským v informační společnosti

Bernská úmluva

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z 9. 9. 1886, doplně ná v Paříži dne 4. května 1896, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněná v Bernu dne 20. března 1914 a revidovaná v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (viz vyhl. č. 133/1980 Sb.), ve znění změny ze dne 28. 9. 1979 (viz vyhl. č. 19/1985 Sb.)

DMCA

Digital Millennium Copyright Act z roku 1998, USA

7

DALŠÍ ZKRATKY

AI

Zkratka pro umělou inteligenci z anglického pojmu Artificial Intelligence

CPDV

Centrum práva duševního vlastnictví Univerzity Karlovy v Praze

TDM výjimka

Text and data mining výjimka

EU

Evropská unie Soudní dvůr nebo SDEU

Soudní dvůr Evropské unie

8

ÚVOD

Autorské právo se v posledních třiceti letech muselo potýkat s řadou změn, které byly ve valné většině zapříčiněny technologickým rozvojem. Hromadné rozšíření inter netu otřáslo tradičními obchodními schématy kreativních průmyslů, v jejichž centrech stojí autor jako nezpochybnitelná tvůrčí síla. Sdělování autorskoprávně chráněného obsahu pomocí internetu s sebou přineslo celou řadu výzev, které v počátku přinášely zásadní potíže s vymožitelností předmětných práv, které některé akademiky dovedly až k otázce budoucnosti autorských práv jako takových a byli i tací, kteří autorskému právu předpovídali zánik. I přes počáteční potíže s nelegálním sdílením autorskopráv ně chráněných dat v prostředí internetu se ale situace zklidnila, obchodní modely se přenastavily a jakkoliv nefungují bez chyb, jsou schopny zabezpečit legální sdělování děl veřejnosti prostřednictvím většinově streamovacích služeb. Situaci napomohla i le gislativa EU, která sice se zpožděním, avšak přeci, reagovala na potřebu změn a přijala směrnici DSM, která řeší mnoho aspektů užití autorských děl v prostředí internetu a je vedena snahou zlepšení vymožitelnosti autorských práv na internetu a upevnění postavení autora při sdělování jeho děl pomocí internetu obecně. V momentě, kdy se situace autorů a jejich práv v prostředí internetu zpřehlednila, přišla další výzva v podobě umělé inteligence. Autorská díla jsou hromadně využívána pro trénování generativních systémů umělé inteligence, přičemž jsou tyto technologie schopny generovat výstupy, které mohou do určité míry autorským dílům konkurovat. Trénování systémů na autorskoprávně chráněných datech se většinově děje v režimu TDM výjimky, která byla součástí DSM směrnice, a byla primárně určena pro analýzu textů a dat. K trénování tedy dochází mimo tradiční licenční režim a autoři za něj nedostávají patřičnou odměnu. Na druhé straně systémy natrénované na autorských dílech produkují masivní množství výstupů, které mohou být do určité míry konku rence schopné dílům skutečných autorů. Situace je aktuálně poměrně nepřehledná, a to zejména, co se možnosti využití TDM výjimky pro trénování systémů generativní umělé inteligence týká. Společenský tlak na vyspělou a konkurenceschopnou umělou inteligenci, která pro kvalitní výstupy potřebuje rozsáhlé a komplexní data sety je po chopitelný, nemělo by se to však dít na úkor autorů. Autorské právo bylo vytvořeno jako nástroj podpory lidské kreativity, která je v současné době ohrožena umělou inteligencí. Právě proto je nyní třeba jasně nastavit pravidla pro využívání autorských děl tak, aby i autorské právo i do budoucna plnilo svou primární roli a vytvářelo optimální podmínky pro lidskou kreativitu. CPDV se v této, pro autorské právo, komplikované době vrací ke svým kořenům, k odkazu svého zakladatele prof. JUDr. Karla Knapa, CSc. který i přes komplikovanou dobu, ve které žil, ovlivnil autorské právo v celoevropském kontextu. V listopadu 2024 uspořádalo CPDV mezinárodní konferenci s názvem „Autorskoprávní aspekty genera-

9

tivní umělé inteligence“, která byla dedikována poctě prof. Karla Knapa, jehož význam pro obor autorských práv nebyl širší veřejností dosud v plné míře doceněn. Letošní vydání Aktuálních otázek proto věnujeme této významné mezinárodní konferenci tak, abychom její reflexi poskytli i širšímu odbornému publiku.

JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D

10

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O AUTORSKOPRÁVNÍCH ASPEKTECH GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE POŘÁDANÉ NA PRÁVNICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Dne 27. listopadu 2024 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze konala mezinárodní vědecká konference na téma „Autorskoprávní aspekty generativní umě lé inteligence“, kterou koncepčně a programově, i organizačně pořádalo CPDV pod záštitou děkana prof. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. a proděkana pro vědu, výzkum a edici prof. JUDr. PhDr. Michala Tomáška, DrSc. Akademická událost byla uspořádána na počest prof. JUDr. Karla Knapa, CSc., předního teoretika práv duševního vlastnictví, u příležitosti s jeho osobou spjatých výročí. Této poctě odpovídal též výběr vysoce aktuálních, diskutovaných a každoden ně se vyvíjejících otázek problematiky umělé inteligence, stejně jako výběr příspěvků. Vzhledem k šíři právních aspektů AI bylo zvoleno užší zaměření na autorskoprávní aspekty s ohledem na nejpoužívanější generativní AI, které slibovalo též živou odbor nou diskusi. Jedinečnost konference spočívá nejen ve zvoleném tématu, ale současně ve výjimečné kvalitě pozvaných řečníků s vysokou odborností a znalostí autorskopráv ní teorie i praxe. Konference tak byla nejvhodnější platformou pro prezentaci názorů předních odborníků formou příspěvků v teoretické části i diskusní části. Účastníky konference tvořily akademici z českých a slovenských univerzit a zástup ci odborné veřejnosti. Koncepčně byly jednotlivé části konference, příspěvky a jejich pořadí zvoleny vyváženě a tematicky provázaně. Po krátkém úvodu vedoucí CPDV JUDr. et Mgr. Petra Žikovské, Ph.D., přivítal účastníky děkan prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., který zdůraznil význam a přínos CPDV a celou konferenci zahájil. Program konference se členil do tří částí – I. Pocta profesorovi Karlu Knapovi, II. Teoretická část a III. Diskusní část. První část vzpomínková byla věnována památce Karla Knapa kolegy z alma ma ter (prof. JUDr. Alena Macková Ph.D., JUDr. Irena Holcová, JUD. Michal Růžička, JUDr. Vladimír Rott) a Vysoké školy ekonomické (prof. JUDr. Martin Boháček CSc.). Součástí této části byl i pohled na jiné kolegy či spolupracovníky Karla Knapa z růz ných období. Pocta a konference byla zároveň vzdáním holdu dalším kolegům. Druhá teoretická část byla moderována JUDr. et Mgr. Petra Žikovskou, Ph.D a JUDr. Irenou Holcovou, která přednesla úvodní příspěvek „Quo vadis? Karel Knap a jeho vliv na autorské právo v éře generativní umělé inteligence (vybrané autorsko právní a technické aspekty)“ za přispění Mgr. Milana Danga (ve vztahu k technickým aspektům a životnímu cyklu generativní umělé inteligence). Její příspěvek se zaměřil na autorskoprávní aspekty AI vzhledem k tématu a účelu konference a byl propojen

11

s názory profesora Karla Knapa (zejména Quo vadis současného autorského práva, 1986), na které lze stále navazovat (autorské dílo, autorská individualita, složky au torových děl – obecný fond vs. autorské ztvárnění) i ve vztahu k tématu konference. Obsahoval výzvu k aktivnímu hledání odpovědí a dalšího směřování a prosadi telnosti autorského práva na mezinárodní, evropské a národní úrovni v éře AI, kdy i pokud jde o průběh a výsledek konference záleží na všech jejích účastnících. Stejně tak na nich záleží posouzení, zda a do jaké míry autorskoprávní instituty plní svoji roli i dnes, zda vyžadují změny, modifikace či nahrazení. Byly vzaty v úvahu otázky cui bono v souvislosti s autorským právem v různých fázích vývoje AI (pro trénování AI včetně výjimky TDM nebo licencí pro pastiš), možné zásahy do autorských práv, nekalá soutěž, výhody a nevýhody, srovnání lidského a AI učení, „zespolečenštění“ (obecný fond - volná díla či nechráněné prvky) vs. demokratizace (veřejné licence), vše s důrazem na ochranu práv autorů existujících děl. Přitom byla zdůrazněna vyváženost přístupu respektující práva a zájmy autorů a dalších subjektů včetně poskytovatelů a uživatelů, etické aspekty a technologický vývoj a možné řešení jako spravedlivé od měny za možnost užití a regulace podle AI zákona, DSA a respektování osobnostních práv autorských. Byly zmíněny i důsledky využití AI jako nástroje tvorby, kde uživatel musí být určujícím tvůrcem, aby dílo vzniklo jako individuální autorské dílo, nikoliv pouze iniciátorem. Příspěvek byl pojat jako východisko pro všechny následné příspěv ky s potřebným prostorem pro další kolegy s ohledem na avizovaná zaměření jejich příspěvků. Následovala prezentace JUDr. Zuzany Adamové, Ph.D., ředitelky Ústavu du ševného vlastníctva, technológií a produktového práva Právnické fakulty Univerzity Trnava, na téma „Střet umělé inteligence a duševního vlastnictví“. V úvodu nastínila pravděpodobný Knapův přístup k AI, zejména vyvážený přístup k právní regulaci, která řeší výzvy AI, ale nebrzdí inovace. Celý příspěvek zdůraznil pozitiva i negativa AI, která lze využít k ochraně a vymáhání nejen autorských práv ale obecně i práv du ševního vlastnictví, včetně konkrétních příkladů i porušení, obecné regulace AI zákona a povinnosti poskytovatelů generických AI modelů. Další přednesl doc. JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., vedoucí katedry občanského prá va Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, příspěvek „Přínos Karla Knapa ke chráněné a nechráněné složce autorského díla“. Zaměřil se na obecný přehled Knapovy rozsáhlé vědecké práce ze všech oborů v několika jazycích, na koncepci au torského díla a jedinečnosti díla, chráněné a nechráněné složkáy autorského díla, obec ný fond a jeho autorské ztvárnění. Příspěvek posílil reputaci profesora, jeho odkaz a konferenci (s následným zapojením účastníků do doplnění přehledu Knapova díla). Odpolední část programu přednesl JUDr. Jiří Čermák, advokát, s příspěvkem „TDM výjimka a výhrada práv z ní“, zaměřeným na legislativu EU a ČR, USA a Japonska, AI zákon a Kodexy praxe, požadavek zákonnosti zdroje, formu a povahu výhrady z výjimky TDM a její rozsah (dílo nebo reprodukce díla, odměna / kom-

12

penzace za TDM výjimku ve vztahu k nákladům na vývoj a provoz AI vs. očekávaná odměna). Tyto úvahy následovala JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D za CPDV s ana lýzou probíhajícího soudního sporu Kneschke vs. LAION [27. 9. 2024 (Landgericht Hamburg, 310 O 227/23)] včetně úvah o aplikaci tříkrokového testu, zákonném pří stupu a výhradě práv. Doc. JUDr. Matěj Myška, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, představil svůj koncept zaměřený na podněty (prompty), originalitu, autorské právo a programování ve své práci „Promptovaní in ženýři: autorství počítačového programu a umělé inteligence“. Zaměřil se na (r)evoluci v programování a autorském právu (včetně vztahu mezi koncepčními přípravnými materiály a podněty) a vyvozené závěry. Následoval Mgr. Damián Palašta, doktorand na Ústavu práva a technolo gií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, který se zaměřil na téma „Autorskoprávní spory a výjimky při trénování AI: přehled z USA, EU a Japonska“, zahrnující historické aspekty, žaloby vlastníků práv proti AI firmám [GEMA vs. OpenAI v Německu, přehled sporů v USA včetně nejběžnějších žalob v jednotlivých fázích přímého nebo nepřímého porušení autorských práv], včetně přehledu zásadních rozhodnutí a aplikovatelnosti principu Fair Use. Následující příspěvky dvou doktorandů z CPDV se zaměřily na úpravu Nařízení o AI. Mgr. Jaroslav Kuba se ve své prezentaci „Právní rámec pro umělou inteligenci: AI Act a autorské právo“ nejprve identifikoval tři základní oblasti autorskoprávních aspektů AI, aby se pak již soustředil na Nařízení o AI, zejména jeho vztah k předpi sům autorského práva, a možné kolize s teritorialitou autorského práva. Téma navázal Mgr. Václav Hodonický, s prezentací „Povinnost transparentnosti a interakce s autor ským právem podle AI Actu“, zaměřenou na povinnost transparentnosti, její subjekty, obsah a účel, vymahatelnost a Kodexy praxe. Druhou akademickou část konference uzavřela prezentace doc. JUDr. Renáty Bačárové, PhD., LL.M. z Katedry občanského práva Právnické fakulty P. J. Šafárika v Košicích na téma „Autorské právo a umělá inteligence: Požadavky na zákonnost di gitálního obsahu“, zahrnující srovnání děl versus AI tvorby, autorství AI, úvahy o (ne) aplikovatelnosti ve vztahu k výlučným osobnostním a majetkovým právům autorským, možnosti náhrady autorům za využití jejich děl pro trénink AI, zákonnost digitální ho obsahu se zaměřením na tréninková a vstupní data, zákonnost zdroje i možnosti ochrany výstupů AI. Ve třetí části proběhla velice zajímavá a plodná diskuse nejen o přednesených příspěvcích, ale i dalších aktuálních tématech, která jako předchozí části probíhala ve vysoce kolegiálním v duchu. Diskusní příspěvky přednesli aktivní účastníci konfe rence (například doc. JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., doc. JUDr. Matěj Myška , Ph.D., JUDr. Jiří Čermák, JUDr. Irena Holcová, JUDr. et Mgr. Petra Žikovská, Ph.D k re-

13

akcím na jejich příspěvky, či JUDr. Zuzana Císařová) a účastníci z Ministerstva kul tury (JUDr. Adéla Faladová k Nařízení o AI , Úřadu AI a návrhu Kodexu správné praxe), kolektivních správců OSA (Ing. Roman Strejček a Mgr. Kateřina Procházková LL.M. k roli kolektivních správců v AI éře, licencím v souvislosti s opt-outem z TDM výjimky a případným kompenzacím), Intergram (Mgr. Václav Hodonický), ALAI (JUDr. et. Mgr. Rudolf Leška, LL.M., Ph.D. k žalobě GEMA vs. OPEN AI a mandátu kolektivních správců k opt-outu) a další účastníci i z řad praktických právníků (Mgr. Jakub Menčl, LL.M. o vztahu zájmu států na ochraně autorských práv děl v kontextu tréninku AI vůči zájmu pokroku v EU, Mgr. Klára Hrabáková, o analýze rozhodnutí Kneschke nebo Mgr. Anna Šerých jako reakce na zamítnutí žaloby v USA v souvislosti s návrhem Směrnice o odpovědnosti za AI). Konference byla účastníky velmi kladně hodnocena jako dokonale připravená s plně vyváženou, nejen odborně zajímavou, ale i společensky a lidsky velmi příjem nou atmosférou. Poskytla významnou platformu k reflexi dopadů AI na autorská práva a výměně názorů včetně nových pohledů a řešení v této oblasti. Současně vytvořila široký pro stor pro diskusi, a není pochyb, že významně přispěla vědecké komunitě. Zdůraznila důležité výzvy, jimž čelí země po celém světě ve snaze najít rovnováhu mezi pokrokem a právy a zájmy autorů. Jejím přínosem bylo, že spojila nejen právní vědce, ale i prak tiky a tvůrce politik z České republiky a Slovenska. Zpráva o přednesených příspěvcích je publikována na následujících stránkách sborníku Aktuální otázky autorského práva a práv průmyslových „Autorskoprávní as pekty generativní umělé inteligence: konference k poctě prof. JUDr. Karla Knapa, CSc.“, jehož vydání profesor zahájil před 55 lety. JUDr. Irena Holcová

14

MGR. VÁCLAV HODONICKÝ MGR. JAROSLAV KUBA JUDR. TOMÁŠ MATĚJIČNÝ

ZPRÁVA Z KONFERENCE: AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE

JUDr. IRENA HOLCOVÁ 1 PROF. JUDR. KAREL KNAP, CSc.: OSOBNOST, DÍLO A ODKAZ V KONTEXTU AUTORSKÉHO PRÁVA

JUDr. Irena Holcová otevřela konferenci věnovanou autorskoprávním aspektům generativní umělé inteligence vzpomínkou na osobnost prof. JUDr. Karla Knapa, CSc., zakladatele české školy práva duševního vlastnictví a dlouholetého vedoucího Ústavu autorského práva, práv průmyslových a práva soutěžního Právnické fakulty Univerzity Karlovy (dnes Centrum práva duševního vlastnictví PF UK). Konference se konala symbolicky u příležitosti 115. výročí narození (*1. března 1909 Dvůr Králové nad Labem), 30. výročí úmrtí (4. února 1994) a více než 55 let od založení ústavu (1. pro since 1967, činnost zahájena 1. října 1968), který nese jeho odkaz dodnes. Holcová představila Knapovu životní dráhu – od studií na Právnické fakultě UK ve 30. letech přes advokátní praxi až po jeho akademickou činnost. V 60. letech půso bil na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal titul docent a CSc., a od roku 1970 již na Univerzitě Karlově, kde získal profesuru. Významně se podílel na vytvoření čes koslovenské a české systematické teorie práv k nehmotným statkům včetně autorské ho práva, zejména v oblasti osobnostních práv, pojmu „autorskoprávní individuality“ a definice tvůrčí činnosti. Zásadním přínosem byla také jeho aktivní účast na tvorbě české legislativy v ob lasti autorského práva a práv duševního vlastnictví včetně spolupráce s prezidentem Václavem Havlem na novelizaci autorského zákona v roce 1990. Profesor Knap byl nejen vědec, ale i praktik – jeho krédem bylo vzbudit zájem veřejnosti o obor práva autorského, sloučit potřeby teorie i praxe práva autorského (vždy zdůrazňoval, že „není teorie bez praxe a praxe bez teorie“). Prezentace připomněla i jeho nejvýznamnější publikace, z nichž některé zůstávají dodnes základními kameny českého autorského práva, jako jsou např.: • Autorské právo (Orbis, 1960) – první ucelený výklad moderního autorského práva; • Smluvní vztahy v právu autorském (Orbis, 1967) – průkopnická práce zaměře ná na praktické otázky licencí; Mezinárodní právo autorské (Academia, 1981); • Komentář k autorskému zákonu – čtyři vydání mezi lety 1968–1993, páté vy dání v roce 1996 a šesté v roce 1998 již po jeho smrti ve zpracování jeho žáky;

• Práva k nehmotným statkům (1994, CODEX); • Mezinárodní právo autorské (1981, Academia)

1 JUDr. Irena Holcová je garantka koncepce konference a vědeckého programu Centra práva duševního vlastnictví.

16

Základní otázky systému práv k nehmotným statkům (Acta Universitatis Carolinae, Iuridica No, 2, 1974, str. 79 a násl. • Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových, práva soutěžního: • Instituty autorského práva ve vědeckotechnickém a společenském vývoji, 1989, s. 13 n. • Užití autorského díla in AO, Praha: Univerzita Karlova, 1973/1974, s. 21 n. • Quo vadis současného autorského práva, Praha, 1986, s. 9 n. Zajímavým momentem prezentace byly i osobní vzpomínky na profesora Knapa. Holcová připomněla některá jeho životní kréda: „Nesedět současně na dvou židlích“ a „Kvalita a charakter člověka jsou nad odborné znalosti – ty lze získat, charakter ne.“ Závěrem Irena Holcová vyzdvihla, že pocta je současně též uctěním doc. JUDr. Mileny Opltové, CSc., prof. JUDr. Otto Kunze, DrSc. (ředitele ÚAP 1974–1986), JUDr. Jiřího Kordače a JUDr. Alexandry Wünschové Pujmanové.

17

JUDr. IRENA HOLCOVÁ, MGR. MILAN DANG 2 QUO VADIS? KAREL KNAP A JEHO VLIV NA AUTORSKÉ PRÁVO V ÉŘE GENERATIVNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE Prezentace JUDr. Ireny Holcové a Mgr. Milana Danga se nesla v duchu odkazu prof. Karla Knapa a jeho učení o smyslu a funkci autorského práva – tentokrát v kon frontaci s moderním fenoménem generativní umělé inteligence. Mgr. Milan Dang se zaměřil na technické aspekty problematiky, JUDr. Irena Holcová zvolila analyticko- -historický přístup, kdy na myšlenkách profesora Knapa demonstrovala, že součas ná „krize autorského práva“ není novým jevem, ale logickým pokračováním trendů, na které Karel Knap upozorňoval již v 80. letech. Irena Holcová připomněla Knapův výrok z roku 1986 o „krizi autorského práva, komercializaci a převratnosti změn přesahujících běžný vývoj“, který je podle ní v éře AI aktuálnější než kdykoli dříve. Upozornila, že otázka „Quo vadis autorské právo?“ nebyla vybrána náhodně = Quo vadis? Karla Knapa v Quo vadis současného autorské ho práva, AU, 1986, i dnes znamená hledání nové rovnováhy mezi ochranou tvůrce a technologickým pokrokem. Právě generativní AI podle ní vyžaduje nové promyšlení funkce autorského práva – jeho prosaditelnosti i legitimity – na všech úrovních: mezi národní, evropské i národní. Milan Dang poté představil „životní cyklus generativní AI“ – od tvorby původních děl, přes sběr dat, sestavení datasetu, trénování a dolaďování modelu, až po vytvoření AI systému, skrze který dochází k samotnému generování výstupů. V každé fázi figuru jí tři skupiny aktérů: nositelé práv, poskytovatelé AI, (promptující) uživatelé. Irena Holcová navázala druhou částí svého příspěvku, nazvanou „Cui bono?“, v níž upozornila ve vztahu k autorskoprávně chráněným předmětům ochrany (nikoli tedy obecně), že současný rozmach generativní AI (zejména při jejím trénování) při náší obrovské množství rozmnožování a zpracování autorských děl a jiných předmětů ochrany autorským právem – často bez vědomí autorů a bez odpovídající odměny, a to ve všech fázích vývoje a využití generativní AI včetně generování, a tak s vlivem na po souzení právní povahy tvorby s pomocí AI a možnosti užití vygenerovaných výstupů. Odkázala přitom na Knapův text z roku 1996, kde již tehdy psal o „neoprávněné újmě oprávněným zájmům autorů“ v důsledku masového rozmnožování. Tento argument podle Holcové platí i pro dnešní algoritmy, které se „učí“ na autorských dílech a vy tvářejí obsah s nimi zaměnitelný, nový je též globální rozsah těchto činností, který byl dříve nepředstavitelný. Další část prezentace se věnovala otázce autorských děl a autorství u děl vytvořených pomocí AI. Holcová připomněla Knapovy výklady ohledně autorského díla – autorské

2 Mgr. Milan Dang je absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

18

dílo (v širším i užším smyslu) je výsledkem individuální tvůrčí fantazie autora (výron osobnosti autora), kde kritériem pro přiznání ochrany je autorskoprávní individualita (pojem a obsah), novost, statistická jedinečnost v. původnost, která je z podstaty vy loučena. Každé dílo se sestává nejméně ze dvou komponent: obecného fondu (kultury či lidstva) ve smyslu dnešní public domain, a jeho autorskoprávního ztvárnění. Toto pojetí doznává změn v éře tvůrčí činnosti asistované umělou inteligencí; generativní AI nelze považovat za pouhý pasivní nástroj – výstup vzniká na základě lidského „promp tu“ a nastavení parametrů. Pokud je ale prompt jen obecný podnět („nápad“) či pouze podnětem ke vzniku díla, nelze zadavatele považovat za autora (§ 8 odst. 2, § 2 odst. 6 a § 59 odst. 1 AZ). Podle rozsudku sp. zn. 30 Cdo 725/2012 nemůže být právně re levantním podnětem pouhý nápad, idea, impulz či iniciativa. Vedením při vytváření díla je podle rozsudku konstantní dozor výkonu tvořivé činnosti a její řízení spočívající zejména v udávání celkové koncepce a obsahového, funkčního či hospodářského cha rakteru díla a jeho konečného vzhledu.) Naopak, pokud člověk používá AI k naplnění své tvůrčí koncepce a kontroluje výsledek, může být jeho činnost kvalifikována jako tvůrčí činnost. Zásadní tedy musí být tvůrčí činnost uživatele pomocí nástroje AI, zda vyjadřuje své tvůrčí záměry, svou představu s jeho pomocí – ne naopak či zda použije vygenerovaný výstup jako podklad pro další tvůrčí činnost. Uživatel musí být určující osobou v procesu tvorby, aby mohlo vzniknout individuální autorské dílo. Podle Ireny Holcové generativní umělá inteligence napodobuje činnost člověka, simuluje jeho myšlenkové pochody, bez nich by neexistovala (nemohla existovat). Generativní umělá inteligence vytváří konkurenční obsah, často zcela cíleně, což má dopad na ekonomické zájmy lidských tvůrců, které jsou aktuálně upozaďovány zájmy technologických gigantů, kteří jsou společností vnímáni jako nositelé pokroku. Autorka upozornila, že i když AI může být přínosem v mnoha oblastech (např. me dicíně), z pohledu autorského práva představuje bezprecedentní zásah do práv autorů, a to jak v osobnostní, tak v majetkové rovině, a to v řadě případů zcela záměrně. Dochází ke ztrátě kontroly nad užitím děl, narušení integrity a riziku devalvace tvůrčí činnosti. Autorská díla jsou při trénování umělé inteligence využívána bezesmluvně nad rozsah mimosmluvních institutů (výjimky text a data mining, pro karikaturu, parodii, pastiš – ustojí aplikace těchto výjimek na trénování umělé inteligence třístup ňový test s ohledem na existenci právní nejistoty v celém uživatelském řetězci?). Podle autorky dochází nesporně k rozmnožování autorských děl při počátečním sběru dat, během přípravy pro trénování, i v dalších fázích lze uvažovat existenci ne přímých rozmnoženin autorských děl. Nelze opomenout ani možnost existence neka losoutěžního jednání. Irena Holcová vyzdvihla nutnost rozlišovat mezi „zespolečenštěním“ a „demokra tizací“ tvorby – tedy mezi svobodným sdílením děl a jejich faktickým zneužíváním. Autorská díla podle ní nejsou a nemohou být považována za „obecný fond lidstva“ (public domain) jen proto, že jsou dostupná online. I u volných děl, u kterých uply-

19

nula doba trvání majetkových práv, zůstává zachována postmortální ochrana autorství (§ 11 odst. 5 autorského zákona). V případě demokratizace jde o zpřístupnění děl veřejnosti autorem samým z jeho vůle, nejčastěji s využitím veřejných licencí, tedy při zachování autorských práv a nezbytnosti respektování licenčních podmínek uživateli. V závěru zazněly návrhy možných řešení: • vyvážený přístup respektující práva a zájmy autorů, zohledňující na jedné stra ně etické aspekty, na druhé straně neblokující technologický rozvoj • vytvoření spravedlivého systému náhradních odměn pro nositele práv po vzo ru § 25 autorského zákona („odměna za možnost užití“), • přísnější regulace trénování AI modelů (v návaznosti na AI Act), • posílení ochrany práv v digitálním prostředí a povinné označování AI genero vaného obsahu a povinná ochrana osobnostních práv autorů. Prezentaci autorka zakončila citací prof. Knapa: „Pro ochranu musí být rozhodná povaha nehmotného statku.“ – připomínkou, že autorské právo musí zůstat srozumi telné, funkční a přiměřené době, jinak riskuje ztrátu své legitimity

20

JUDR. ZUZANA ADAMOVÁ, PH.D. 3 STŘET UMĚLÉ INTELIGENCE A DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ JUDr. Zuzana Adamová ve svém příspěvku představila vztah mezi umělou inte ligencí (AI) a právem duševního vlastnictví, především s důrazem na autorské právo a nové povinnosti vyplývající z Nařízení o AI. Úvod věnovala vzpomínce na profesora Karla Knapa, o němž uvedla, že by se zřejmě i dnes zasazoval o vyvážený přístup, který by umožňoval rozvoj technologií. Adamová se zamýšlela nad otázkou, zda je umělá inteligence skutečně tak proble matická, jak bývá často prezentována. Uvedla, že technologie AI představují „dvoj sečnou zbraň“ – mohou být totiž využívány jak k prosazování práv, tak k jejich poru šování. AI umožňuje odhalovat nelegální obsah či padělky, ale zároveň ji lze zneužít například k odstraňování vodoznaků nebo k tvorbě tzv. deepfake materiálů. V další části se JUDr. Adamová věnovala text and data mining výjimce (TDM). Uvedla, že tento pojem označuje jakoukoli automatizovanou analytickou techniku, je jímž cílem je vyhledávat v digitálních datech vzorce a souvislosti. Slovenský autorský zá kon, podobně jako český, rozlišuje výjimku pro vědecký výzkum (§ 51b), a obecnou vý jimku (§ 51c), která se uplatní pouze tehdy, pokud autor výslovně nevyhradil svá práva. Zvláštní pozornost Adamová věnovala vztahu mezi TDM výjimkou a trénová ním AI modelů. Uvedla, že podle rozhodnutí soudu v Hamburku ve věci Kneschke v. LAION nemusí být trénování AI porušením autorského práva. Sama však upozornila, že TDM výjimka by neměla paušálně umožňovat trénování AI modelů, jelikož to již přesahuje rámec vědeckého výzkumu. Zdůraznila také nutnost dodržování tzv. tříkro kového testu při posuzování zásahů do práv autorů. JUDr. Adamová dále hovořila o nových povinnostech poskytovatelů obecných modelů AI dle Nařízení o AI. Každý poskytovatelé musí tato pravidla dodržovat bez ohledu na to, kde k trénování dochází, pokud svůj všeobecný model uvádí na trh EU. Smyslem je zabránit situaci, kdy by si subjekty mimo EU udržovaly konkurenční vý hodu díky nižším standardům ochrany autorských práv. V závěru JUDr. Adamová zmínila také kauzu Goldsmith v. Warhol Foundation z USA. Pokud by soudy dospěly k závěru, že Warholovo dílo nebylo spravedlivým užitím (fair use), mohlo by to mít zásadní dopad na hodnocení podobných případů u tvorby s pomocí AI.

3 JUDr. Zuzana Adamová, Ph.D., je ředitelka Ústavu duševného vlastníctva, technológií a produktového práva Právnické fakulty Univerzity Trnava.

21

DOC. JUDR. PAVEL KOUKAL, PH.D. 4 PŘÍNOS KARLA KNAPA KE CHRÁNĚNÉ A NECHRÁNĚNÉ SLOŽCE AUTORSKÉHO DÍLA Docent Pavel Koukal ve svém příspěvku představil komplexní přehled vědeckého díla profesora Karla Knapa a zaměřil se na jeho přínos k teorii statistické jedinečnosti. Současně připomněl i Knapovu zásadní roli při utváření československé doktríny au torského práva. V první části Koukal shrnul rozsah Knapovy vědecké tvorby. Zdůraznil mimo řádnou šíři záběru – Knap publikoval desítky odborných studií, recenzí a monografií, z nichž některé dodnes tvoří teoretický základ českého autorského práva. Ve druhé části se Koukal soustředil na Knapovo pojetí tzv. statistické jedinečnos ti. Tento pojem představuje objektivní kritérium originality – dílo je autorské tehdy, pokud je natolik jedinečné, že prakticky vylučuje paralelní vznik stejným způsobem jinou osobou. Podle Knapa je tedy autorské dílo výsledkem objektivně neopakovatel ného tvůrčího výkonu, zatímco vynálezy či technická řešení, která mohou vzniknout paralelně, autorskoprávní individualitu postrádají. Koukal připomněl, že Knap odmítal pojetí „subjektivní novosti“ a prosazoval, že i v autorském právu musí jít o novost objektivní, byť hodnocenou z hlediska estetické ho či vědeckého působení díla. Tím podle něj překlenul umělý rozpor mezi autorským a vynálezeckým právem – obě odvětví podle Knapa chrání konkrétní aplikaci myšlen ky, nikoli myšlenku samotnou. Třetí část přednášky byla věnována rozlišení chráněné a nechráněné složky autor ského díla. Knap podle Koukala vycházel z předpokladu, že každé dílo obsahuje dvě roviny, a to obecný fond kultury, který představuje souhrn prvků, které jsou výsledkem předchozí lidské tvorby a náležejí do veřejného užívání, a individuální autorskoprávní ztvárnění, tedy konkrétní formu a tvůrčí vyjádření autora. Autorské právo podle Knapa chrání výhradně tuto druhou složku, nikoli samot né myšlenky, náměty, fakta či vědecké teorie. Naopak, tyto nechráněné prvky tvoří základní kulturní materiál, z něhož čerpají všichni tvůrci. Knap přitom varoval před nebezpečím rozšiřování autorského práva na tzv. „díla malé mince“, tedy výtvory s níz kou mírou individuality (formuláře, katalogy, pravidla her), která by měla být chráně na spíše právem proti nekalé soutěži než autorským zákonem. Závěrem Koukal zdůraznil Knapovu tezi, že autorské právo má chránit tvůrčí ori ginalitu, nikoli banální shodu v obsahu či formě. Předmětem ochrany je vždy dílo ve své konkrétní individuální podobě, která je způsobilá působit na vnímatele jako 4 doc. JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., je vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

22

umělecké či vědecké dílo. Právě toto pojetí, založené na rozlišení mezi kulturním fon dem a individuální tvorbou, zůstává podle Koukala nadčasovým přínosem profesora Knapa pro teorii i praxi autorského práva.

23

DOC. JUDR. MATĚJ MYŠKA, PH.D. 5 PROMPTOVANÍ INŽENÝŘI: AUTORSTVÍ POČÍTAČOVÉHO PROGRAMU A UMĚLÉ INTELIGENCE Matěj Myška ve svém příspěvku nabídl pohled na proměnu pojmu autorství v éře generativní umělé inteligence (AI) v kontextu tvorby a programování za pomoci AI nástrojů. Úvodem Myška popsal „(r)evoluci v programování“, která se od jednoduchých editorů a kompilátorů přes vývojová prostředí posunula až k tzv. deep programmingu – generování kódu z přirozeného jazyka prostřednictvím konverzace s AI. Upozornil na debatu, zda tento vývoj povede ke „konci programování“, nebo zda AI zůstane jen rozšířeným nástrojem programátorů. V části věnované autorskému právu se Myška vrátil k návrhu softwarové směrnice z roku 1989, který už tehdy zvažoval otázku, zda autorem programu generovaného jiným programem má být tvůrce původního systému, nebo osoba, která jej k tvorbě použije. Tento princip, přirovnávající počítač k „nástroji podobnému manuálu“, podle Myšky předznamenává dnešní dilemata generativních technologií. Přednášející následně shrnul vývoj judikatury týkající se autorské individuality a originality – připomněl rozsudky Painer , SAS v. WPL, Top System, BSA – a pouká zal na důraz Soudního dvora EU na „osobní dotek autora“ jako základní předpoklad ochrany. Na tuto linii navázal přehledem testů originality: • Hugenholtz/Quintais test (obor, lidský intelektuální vklad, originalita, vyjádření) • Militsyna pětistupňový test , který navrhuje hodnotit míru lidského zásahu a „kreativní vzdálenost“ člověka od výstupu AI. • Käde: koncept kontextuálního autorství, podle něhož je nutné hodnotit míru tvůrčí kontroly a záměru uživatele AI – od samotného vývoje systému až po pouhé „stisknutí tlačítka“ (v ČR obdobně Zibner ). Autorství by mělo být zkoumáno s ohledem na konkrétní kontext, nikoli paušálně odmítáno. Myška ve svém příspěvku následně předestřel judikaturu z různých jurisdikcí, kon krétně: • v USA případ Thaler v. Perlmutter (2022) potvrdil, že „human authorship is a bedrock requirement of copyright“ ; • v Itálii rozhodnutí Corte di Cassazione (Floral Fractal, 2023) připustilo mož nost lidské kreativity i v AI výstupech, pokud lze doložit lidský přínos;

5 Doc. JUDr. Matěj Myška, Ph.D., je vedoucí Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

24

• český Městský soud v Praze (10 C 13/2023) konstatoval, že obrázek vytvořený AI není autorským dílem, neboť chybí lidská tvůrčí činnost. Samotný prompt, který údajně posloužil jako podklad pro vygenerovaný obrázek lze podle soudu považovat za námět díla či myšlenku, které však samy o sobě nejsou autorským dílem; • naproti tomu čínský Internetový soud v Pekingu (Li v. Liu, 2023) uznal autor skoprávní ochranu AI výstupu, kde autor prokázal kreativní kontrolu pomocí dílčích promptů a parametrů. Upozornil též na smluvní úpravu u vybraných služeb postavených na generativní AI, které u výstupu alokují „vlastnictví“ vytvořeného obsahu uživatelům. V závěrečné části Myška rozvinul myšlenku „promptu jako přípravného koncepč ního materiálu“ (PKM) ve smyslu autorského zákona a softwarové směrnice. Stejně jako návrhová dokumentace k programu může být samostatným autorským dílem, i prompty mohou představovat originální tvůrčí vstup, pokud jsou dostatečně určité a umožňují vznik programu či výstupu AI s minimálním prostorem pro autonomii systému. Takový prompt by pak mohl být chráněn nezávisle na výsledném výstupu a zároveň teoreticky poskytnout potřebnou míru kontroly nad výstupem. Myška uzavřel, že otázka autorství počítačového programu v éře AI není pouze akademická, ale má zásadní ekonomický význam. Autorství je třeba posuzovat kontex tuálně – podle míry kontroly, volnosti a záměru při generování kódu. Případná kvali fikace a ochrana promptů jako koncepčních materiálů by mohla v budoucnu přispět k právní jistotě tvůrců i uživatelů generativních systémů. 6

Zdroje příspěvku: HUGENHOLTZ, P. Bernt a João Pedro QUINTAIS, 2021. Copyright and Artificial Creation: Does EU Copyright Law Protect AI-Assisted Output? IIC – International Review of Intellectual Property and Competition Law. Online. 52(9), 1190–1216. ISSN 2195-0237. Dostupné z: doi:10.1007/s40319 021-01115-0 KÄDE, Lisa, 2021. Kreative Maschinen und Urheberrecht. Online. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG. ISBN 978-3-7489-1245-3. Dostupné z: https://doi.org/10.5771/9783748912453 MILITSYNA, Kateryna, 2023. Human Creative Contribution to AI-Based Output – One Just Can(’t) Get Enough. GRUR International. Online. 72(10), 939–949. ISSN 2632-8550. Dostupné z: doi:10.1093/grurint/ikad075 ZIBNER, Jan, 2022. Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu. Praha: Wolters Kluwer. Právní monografie. ISBN 978-80-7676-442-2.

6

25

MGR. DAMIÁN PALAŠTA 7 AUTORSKOPRÁVNÍ SPORY A VÝJIMKY PŘI TRÉNOVÁNÍ AI: PŘEHLED Z USA, EU A JAPONSKA Mgr. Damián Palašta ve svém příspěvku přinesl komplexní přehled současných autorskoprávních sporů souvisejících s generativní umělou inteligencí (AI), zejména ve Spojených státech, a porovnal přístup USA, Evropské unie a Japonska k výjimkám pro trénování strojového učení na dílech chráněných autorským právem. Úvodem připomněl, že technologický zlom v roce 2022 spojený s rozvojem mode lů jako ChatGPT či Stable Diffusion vyvolal nebývalou právní vlnu. V otázce, zda má právo reagovat reaktivně nebo proaktivně, Palašta upozornil, že realita ukazuje spíše první variantu – soudní praxe dohání technologický vývoj. Na příkladu DSM směrnice vysvětlil evropský rámec tzv. text and data mining (TDM) výjimek. Článek 3 DSM směrnice umožňuje výzkumným institucím využívat legálně přístupná díla pro výzkum, zatímco článek 4 dovoluje komerční využití jen tehdy, pokud držitelé práv výslovně nezakázali takové užití. Japonsko naopak zavedlo širokou výjimku umožňující využití autorských děl pro trénování AI bez souhlasu au tora, pokud tím není „ohrožen relevantní trh“ ani „zájmy držitele práv“. Následně Palašta obecně analyzoval desítky soudních případů vedených ve Spojených státech do září 2024, z nichž většina probíhala u soudů v Kalifornii a New Yorku. Nejčastějšími žalobními nároky byly přímé porušení autorských práv (72%), nepřímé porušení (vicarious infringement), dále nároky podle § 1202 DMCA za od stranění informací o správě autorských práv (Copyright Management Information – CMI) a porušení licencí typu open-source. Opakovaně se objevovaly také žaloby pro nekalou soutěž, bezdůvodné obohacení či porušení smluvních podmínek. Palašta podrobně shrnul klíčové soudní případy, mezi nimi: • Tremblay v. OpenAI a Silverman v. OpenAI, kde soud zamítl většinu nároků, ale připustil možnost pokračovat v řízení o přímém porušení práv autorů knih použitých pro trénink ChatGPT; • Doe 1 v. GitHub a Microsoft, v němž byla zčásti uznána oprávněnost nároku na porušení open-source licence v souvislosti s nástrojem GitHub Copilot; • Kadrey v. Meta, kde soud potvrdil, že trénování modelu LLaMA na knihách autorů může představovat porušení autorských práv, avšak zamítl tvrzení o od vozených dílech;

7 Mgr. Damián Palašta, je doktorand na Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

26

• Sarah Anderson v. Stability AI LTD, kde soud ponechal v platnosti žalobu za neoprávněné použití chráněných děl pro trénování modelu Stable Diffusi on, zatímco vedlejší nároky zamítl; • The Intercept v. OpenAI a Microsoft, zaměřenou na odstranění CMI v rozpo ru s § 1202 DMCA. Závěrečná část prezentace se věnovala americké doktríně fair use. Diskutovanými faktory jsou účel a povaha užití, vliv na trh a otázka, zda jde o kompilaci či odvozené dílo. Budoucí vývoj podle něj určí, zda se doktrína fair use rozšíří i na trénink umělé inteligence, nebo zda bude nutné vytvořit nové, výslovně definované výjimky v autor ském právu.

27

MGR. JAROSLAV KUBA 8 PRÁVNÍ RÁMEC PRO UMĚLOU INTELIGENCI: AI ACT A AUTORSKÉ PRÁVO

Mgr. Jaroslav Kuba ve svém příspěvku představil hlavní autorskoprávní aspekty nového Mgr. Jaroslav Kuba ve svém příspěvku představil hlavní teze připravovaného evropského Nařízení o AI, a jeho vztah k oblasti autorského práva. Cílem vystoupení bylo shrnout základní principy tohoto nového právního rámce a upozornit na možné interpretační problémy, které může jeho aplikace přinést. Přednášející úvodem zdůraz nil, že ačkoliv název jeho příspěvku může navozovat dojem obecné regulace, Nařízení o AI ve skutečnosti dopadá pouze na určité kategorie systémů využívajících umělou inteligenci. V rámci svého vystoupení identifikoval Jaroslav Kuba tři základní oblasti autorsko právních aspektů v souvislosti s generativní umělou inteligencí: trénování AI systémů, fungování vlastních modelů AI, a jejich výstupy. Přednášející shrnul, že při trénování je klíčová otázka vytěžování dat a uplatnění výjimky TDM (text and data mining) dle směrnice DSM, v souvislosti s provozem systémů, zda mohou například být považová ny za databáze, a ohledně výstupů pak jejich případná povaha autorského díla, včetně možného porušení práv k původním dílům. Vztah Nařízení o AI k předpisům autorského práva označil přednášející za nejed noznačně vymezený. Ačkoliv recitály 108 a 109 stanoví, že Nařízením není dotčeno prosazování pravidel v oblasti autorského práva, vymezení jeho působnosti v čl. 2 se o nich výslovně nezmiňuje, a to na rozdíl od jiných předpisů, jako je nařízení DSA. Mgr. Kuba v této souvislosti upozornil na možné budoucí interpretačními problé my vzhledem k tomu, že autorské právo je jednak harmonizováno na úrovni směrnic a není tedy identické ve všech členských státech, a také proto, že Nařízení o AI je na rozdíl od regulace práva autorského koncepčně vystavěn jako předpis veřejného práva. Jádro autorskoprávní problematiky v nařízení o AI se dle Mgr. Kuby nachází v článku 53, který ukládá povinnosti poskytovatelům tzv. obecných modelů AI. Tito poskytovatelé musí především zavést politiku, která bude respektovat autorské právo EU, zejména s ohledem na uplatnění výjimky TDM, a dále musí zveřejnit dostatečně podrobné shrnutí obsahu použitého pro trénink modelu. Přednášející zdůraznil, že ačkoliv DSM směrnice samotná o strojovém učení ge nerativní AI u TDM výjimky nehovoří, nařízení o AI vychází z předpokladu, že se na tyto účely výjimka vztahuje. Dále upozornil na důležitý aspekt oddělenosti a nezá vislosti povinností dle Nařízení o AI od povinností vyplývajících z předpisů autorské 8 Mgr. Jaroslav Kuba je doktorand Centra práva duševního vlastnictví Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokát specializující se na práva duševního vlastnictví a právo informačních technologií.

28

ho práva – nedodržení povinnosti zavedení „politiky dodržování autorského práva“ nemusí nutně znamenat zásah do autorského práva ke konkrétnímu dílu, a naopak. Přednášející zde poukázal na problematickou povahu tohoto pravidla, které je ob saženo pouze v recitálu, nikoliv v samotném normativním textu, a na jeho možný střet se zásadou teritoriality autorského práva. Pokud ke trénování dojde mimo EU a model je na unijní trh uveden až po této fázi, nemůže totiž dojít k porušení unijního autorského práva, ale teoreticky by i tak mohlo nastat porušení povinnosti dodržování autorského práva uložené Nařízením o AI, což řečník označil za poněkud „schizofren ní“ situaci. Na závěr svého příspěvku Mgr. Kuba poznamenal, že představované povinnosti jsou formulovány značně široce, a to především s ohledem na to, že se vztahují na všechny typy a velikosti modelů. Tato skutečnost může tudíž v praxi vést k implementačním výzvám pro různé kategorie jejich poskytovatelů.

29

MGR. VÁCLAV HODONICKÝ 9 POVINNOST TRANSPARENTNOSTI A INTERAKCE S AUTORSKÝM PRÁVEM PODLE AI ACTU

Václav Hodonický ve svém příspěvku představil klíčové prvky povinnosti transpa rentnosti podle nového Nařízení o AI, a jejich průnik s oblastí autorského práva. Nařízení, které vstupuje v účinnost postupně od srpna 2025 do srpna 2027, uklá dá poskytovatelům umělé inteligence povinnost zajistit přehlednost a dohledatelnost dat, s nimiž systémy pracují. Hodonický na úvod vymezil Obecné modely AI (čl. 3 odst. 63 Nařízení): obecný model AI je model trénovaný velkým množstvím dat, který vykazuje významnou obec nost a je schopen kompetentně plnit širokou škálu různých úkolů bez ohledu na způ sob, jakým je daný model uveden na trh, a který lze začlenit do různých navazujících systémů nebo aplikací, s výjimkou modelů AI, které se používají pro činnosti výzku mu, vývoje nebo činnosti zaměřené na tvorbu prototypů před jejich uvedením na trh a dále Obecné systémy AI (čl. 3 odst. 66 Nařízení): strojový systém navržený tak, aby po zavedení fungoval s různými úrovněmi autonomie a který po zavedení může vykazovat adaptabilitu a který za explicitními nebo implicitními účely z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzická nebo virtuální prostředí; obecný systém AI pracuje na základě obecného modelu AI. • Následně se Hodonický zaměřil konkrétní povinnosti transparentnosti dle Nařízení o AI v jeho kapitolách IV a V. Podle kapitoly IV, článku 50 Nařízení musí poskytovatelé zajistit, aby výstupy ge nerované AI byly jasně označeny jako umělé – a to ve strojově čitelném formátu. U ob sahu vytvořeného či upraveného metodou deepfake musí být navíc zřetelně uvedeno, že jde o umělý výtvor nebo manipulaci. Cílem je chránit veřejnost před klamavým obsahem a zajistit možnost zpětné identifikace původu. Zásadní povinnost se týká obecných modelů AI a upravuje ji kapitola V Nařízení. Poskytovatelé musí: 1. vypracovat technickou dokumentaci modelu (článek 53 odst. 1 písm. a) a b)), kterou na požádání předloží Úřadu pro AI nebo vnitrostátním orgánům a kte rou zpřístupní poskytovatelům systémů AI, aby dobře porozuměli schopnos tem a omezením modelu a plnili své povinnosti podle tohoto nařízení. Rozsah těchto informací je upraven přílohou XII nařízení.

9 Mgr. Václav Hodonický je doktorand Centra práva duševního vlastnictví Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

30