Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

3. EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ NÁSTROJE PODPORY ELEKTROMOBILITY Tato kapitola se zaměřuje na elektromobilitu jako (a) čistou technologii dopravy a zároveň (b) geopoliticky strategickou oblast technologického rozvoje, dnes cíleně pod porovanou globálními hráči – EU, Čínou a USA. Při pohledu na nedávnou historii automobilového průmyslu je nutné zmínit pr votní impuls k úvahám o energeticky úsporných řešeních pro dopravu (včetně elektro mobility), kterým byly ropné šoky ze 70. let 20. století. Ty vedly k zavedení prvních regulací směřujících ke snížení celkové spotřeby paliv (např. program „CAFE“ v USA z roku 1975) a vzniku programů pro rozvoj elektromobility, byť neúspěšných (např. fe derální program na rozvoj elektrických a hybridních vozidel v USA z roku 1976). Dodnes jsou ve všech sledovaných regionech zavedené spotřební standardy nejen z důvodu snižování lokálních emisí, ale i z důvodu snižování dovozní závislosti na ropě. Především Čína jasně akcentuje kroky k mitigaci hrozby přílišné dovozní závislosti. Na spotřební strandardy navazují politiky sledující lokální znečištění, tedy emise látek způsobujících smog. V neposlední řadě existují regulace stanovující limity pro emise skleníkových plynů, v jejichž prosazování hraje vůdčí roli především Evropská unie. Následující podkapitoly se zaměřují na jednotlivé regiony (EU, Čínu a USA) a sledují aktuální regulace a podporu elektromobility se zaměřením na posledních deset let, stejně jako geopolitické hledisko této technologické změny. 3.1 Regulace a podpora elektromobility v EU Rozvoj elektromobility významně podporují evropské environmentální regulace, které byly platné již před podepsáním Pařížské dohody v roce 2015. (1) Od devadesá tých let dochází v EU k regulaci emisí znečišťujících látek lokálního charakteru. Aktuální norma EURO 6 je platná pro prodeje všech nových aut uváděných na trh od roku 2015 a v mezidobí prošla výraznými změnami a značným zpřísněním jednotlivých limitů. (2) Pro rok 2008 byl domluven dobrovolný limit jednotlivých automobilek pro emise skleníkových plynů automobilů a dodávek uváděných na trh (CO 2 limity), který vedl k prvním povinným evropským standardům pro roky 2015 a 2021. V návaznosti na Pařížskou dohodu z roku 2015 přišla v roce 2019 Evropská ko mise s návrhem Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Jedná se o plán a opatření vedoucí k zajištění udržitelného hospodářství a dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů v EU v roce 2050. Týká se přitom všech odvětví, politik a čin ností EU. Klíčovým cílem, na kterém se členské státy EU dohodly, je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55% ve srovnání s rokem 1990. Jednou z hlavních součástí Zelené dohody pro Evropu je iniciativa „Udržitelná a inteligentní mobilita“. V jejím rámci by EU chtěla snížit emise z dopravy do roku 2050 o 90%, zavést přísnější normy pro znečišťování ovzduší automobily a podpořit alterna tivní paliva v dopravě. Základními nástroji v boji proti klimatu a znečišťování ovzdu ší v oblasti automobilového průmyslu jsou emisní limity CO 2 pro osobní automobily a dodávky nově uváděné na trh (které mají jakožto výfukové emise v roce 2035 klesnout

53