Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

ELECTRONIC PUBLICATION CREATED BY

BOOK PASSAU • BERLIN • PRAGUE

SCIENCE & NEW MEDIA

CC BY-NC-SA 4.0 DEED

Attribution-NonCommercial-ShareAlike

4.0 International

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH VOZIDEL V GLOBÁLNÍ PERSPEKTIVĚ stav, trendy a vybrané problémy

Stanislav Šaroch Romana Čižinská Zdeněk Hejda Tereza Hrtúsová Michal Hrubý Tomáš Kozelský Pavel Neset Radek Novák Václav Šmejkal

Stanislav Šaroch (ed.)

2023

Autoři: Stanislav Šaroch – kapitola 1, 2, 3, 6, 7 Romana Čižinská – kapitola 4 Zdeněk Hejda – kapitola 8 Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 2, 3, 6, 7 Michal Hrubý – kapitola 1, 2, 3, 6, 7 Tomáš Kozelský – kapitola 1, 2, 3, 6, 7 Pavel Neset – kapitola 4 Radek Novák – kapitola 1, 2, 3, 6, 7 Václav Šmejkal – kapitola 5

Editor: Stanislav Šaroch

© Škoda Auto Vysoká škola o.p.s. 2023

Vydává Škoda Auto Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN 978-80-7654-071-2 ISBN (online) 978-80-7654-072-9

OBSAH

7

ÚVOD

9

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

9 9

1.1 Vývoj automobilového průmyslu ve světě 1.1.1 Výroba motorových vozidel ve světě

1.1.2 Výroba osobních aut v jednotlivých zemích

10 11 13 16 18 23 26 27 29 34 39 42 44 51 29

1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích

1.1.4 Světové prodeje automobilů 1.1.5 Čína: Globální lídr v produkci

1.1.6 Přímé zahraniční investice Číny v EU a vice versa

1.2 Vývoj a výhled elektromobility ve světě

1.2.1 Elektromobilita v Číně

1.3 Hlavní postřehy ohledně světového trhu s automobily

2. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

2.1 Výroba motorových vozidel v Evropské unii

2.2 Zahraniční obchod s motorovými vozidly v Evropské unii

2.3 Registrace nových osobních aut v EU

2.4 Registrace nových osobních automobilů po značkách

2.5 Vývoj elektromobility v EU

2.6 Hlavní závěry o evropském trhu s automobily

3. EVROPSKÉ, ČÍNSKÉ A AMERICKÉ NÁSTROJE PODPORY ELEKTROMOBILITY

53

53 57 58 60

3.1 Regulace a podpora elektromobilita v EU

3.2 Regulace a podpora elektromobility v Číně

3.3 Regulace a podpora elektromobility v USA

3.4 Hlavní závěry: Výzvy v podpoře a regulaci napříč regiony

4. VÝVOJ FINANČNÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ ČESKÉHO AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V LETECH 2014 AŽ 2022 V POROVNÁNÍ S PODNIKY V NĚMECKU A V DALŠÍCH ZEMÍCH EU-27

64

64

4.1 Úvod

3

65 68 68 72 75 79 82 85

4.2 Data a metodologie

4.3 Analýza generátorů ekonomické přidané hodnoty

4.4 Tržby a jejich růst

4.5 Provozní zisková marže

4.6 Investice do dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu

4.7 Struktura financování a náklady kapitálu

4.8 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

4.9 Diskuse a závěr

5. EU NA CESTĚ ZA PRAVIDLY SDÍLENÍ AUTOMOBILY GENEROVANÝCH DAT – TRILEMA OCHRANY SOUKROMÍ, SOUTĚŽE A DOSTUPNÉ SPOTŘEBY

90

90 91 94 97

5.1 Úvod

5.2 Propojená vozidla jako právní problém

5.3 Dilema, trilema nebo kvadratura kruhu?

5.4 Iniciativa Evropské komise o reakce na ni

100 101

5.5 Možná a pravděpodobná řešení

5.6 Závěr

106

6. TRH S BATERIEMI DO ELEKTROMOBILŮ

106 107 109 110 112 113 115 117 119 121 115

6.1 Poptávka po bateriích

6.2 Druhy baterií

6.3 Náklady na výrobu elektrických vozů

6.4 Producenti baterií

6.5 Očekávané investice do baterií v EU

6.6 Hlavní zjištění: Baterie jako klíč k nové mobilitě

7. VÝVOJ CEN MOTOROVÝCH VOZIDEL

7.1 Vývoj cen motorových vozidel v EU

7.2 Vývoj cen vozů v ČR

7.3 Vývoj průmyslových cen automobilových výrobců

7.4 Hlavní závěry: Cenové trendy nákupu aut

4

8. VÝVOJ AERODYNAMIKY AUTOMOBILŮ A JEJÍ BUDOUCNOST 123 8.1 Úvod 123 8.2 Historie 123 8.2.1 Začátky v letectví 123 8.2.2 Začátky automobilismu 124 8.3 Základy teorie aerodynamiky 126 8.3.1 Aerodynamické síly 126 8.3.2 Letecký profil 126 8.3.3 Newtonův zákon odporu 128 8.3.4 Vztlaková síla 129 8.3.5 Redukovaná plocha CD.A 129 8.3.6 Machovo číslo 129 8.3.7 Mezní vrstva 130 8.3.8 Reynoldsovo číslo 130 8.3.9 Shrnutí 130 8.4 Historické automobily výjimečné aerodynamické konstrukce 131 8.4.1 La Jamais Contente 1899 132 8.4.2 Stanley Steamer Rocket 1906 133 8.4.3 Rumpler Tropfenwagen 1921 134 8.4.4 Wikov 35 Kapka 1931 136 8.4.5 Škoda 935 Dynamik 1935 137 8.4.6 Tatra 87 1937 139 8.5 Nové aerodynamické koncepce v automobilismu 140 8.5.1 Opel Flextreme GT/E (2010) 141 8.5.2 Chevrolet Volt (2011) 142 8.5.3 Mercedes-Benz CLA 180 Urban (2013) 143 8.5.4 Tesla S 90 D (2016) 144 8.5.5 Toyota Prius 1.8 Hybrid liftback (2018) 145 8.5.6 Škoda Enyaq Coupé RS iV (2020) 146 8.5.7 Mercedes EQS (2021) 150 8.5.8 Lightyear One (2022) 151 8.6 Závěr 151 8.6.1 Aerodynamická past elektromobility 154

5

ÚVOD Automobilový průmysl je ve světové ekonomice již tradičním a významným od větvím. Ti, kdo se blíže zabývají mezinárodními ekonomickými vztahy, vědí, že se jedná o odvětví s vysokou mírou koncentrace, která přináší úspory z rozsahu, odvětví s vysokou mírou mezinárodního investování. Mezinárodní obchod s automobily je z hlediska svého rozsahu signifikantní částí světového mezinárodního obchodu. Jedná se o odvětví, kde vznikaly a vznikají nebo jsou aplikovány stovky technických vynále zů a inovativních výrobních postupů s potenciálem využití v dalších oblastech lidské činnosti. Toto odvětví prochází významnou technologickou transformací. Ta je dána na jed né straně rozvojem digitálních technologií, jejichž důsledkem se z automobilů zčásti stávají „počítače a sběrnice dat na kolech“, a jednak regulací, která různými ekono mickými i administrativními nástroji hospodářské politiky vede k náhradě pohonu na spalovací motor za elektromotory nebo jiné alternativní způsoby pohonu, jako je například technologie na bázi využití vodíku. Toto odvětví od období svého vzniku změnilo z hlediska své velikosti a významu i své geografické těžiště. Tím je nyní, jak z hlediska objemů výroby, tak i z hlediska rozvoje celé řady nových technologií, především těch souvisejících s elektromobilitou, Asie, resp. Čína, která předehnala dřívější tradiční dominující centra jako USA, respek tive Evropu. Tato studie se snaží nabídnout přehled stavu a vývoje světového automobilového průmyslu ve výše zmíněných pohledech na základě relativně širokého pohledu přes kvantitativní data i analýzu politik, kterými se jednotlivá centra světového automobi lového průmyslu snaží modulovat technologickou změnu k elektromobilitě. Zároveň přináší kapitoly, které mapují dopady výše uvedeného vývoje na dílčí para metry ekonomické výkonnosti automobilek v Evropě i to, jak se Evropa snaží regulací reagovat na data, která generuje rozvoj konektivity. Ani v tomto roce v této studii, kterou zpracovává interdisciplinární tým, neschází kapitola věnující se vybraným technickým souvislostem výroby automobilů. V letoš ním roce jsme zařadili kapitolu pojednávající o vývoji aerodynamiky. Kapitola 1 přináší pohled na světový automobilový průmysl jako celek a zahrnuje i analýzu rostoucí významnosti a příklonu k elektromobilitě. Zájmem studie je také pozice evropského automobilového průmyslu ve světovém srovnání, proto mu věnujeme samostatnou kapitolu číslo 2. Kapitola 3 je pak věnována srovnání USA, EU a Číny, které se zaměřují na regulaci vývoje technologií a podporu elektromobility. V kapitole 4 lze najít další pokračování analýzy vývoje finanční výkonnosti podniků českého automobilového průmyslu ve srovnání s Evropou pomocí pohledu na tzv. „value drivers“ čili základní parametry tvorby hodnoty, které vytvářejí přírůstek fi nanční hodnoty předmětných podniků pro jejich vlastníky.

7

Kapitola 5 přináší právní rozbor stavu a výhledu regulace sdílení automobily gene rovaných dat v EU, zejména v souvislosti s dopady tohoto vývoje na hospodářskou soutěž a na míru ochrany a bezpečnosti osobních údajů řidičů. V kratších kapitolách číslo 6 a 7 se začíná studie věnovat relativně novým fenomé nům. Kapitola 6 přináší přehled stavu a rozvoje trhu s bateriemi do elektromobilů a jasně dokumentuje a argumentuje dominantní pozici Číny v této oblasti. Kapitola 7 pak v souvislosti se vzedmutím inflační vlny ve světě přináší výběrový detailní pohled na vývoj cen některých typů/tříd osobních automobilů. Ve studii ani v roce 2023 neschází vybraný pohled na technické otázky rozvoje auto mobilového průmyslu. V tomto roce jej zastupuje zejména osmá – závěrečná kapitola, která poskytuje chronologický pohled na vývoj a pokrok aerodynamiky automobilů. Přejeme Vám inspirativní čtení.

Za tým autorů Stanislav Šaroch

8

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL VE SVĚTĚ

1.1 Vývoj automobilového průmyslu ve světě

1.1.1 Výroba motorových vozidel ve světě Produkce motorových vozidel ve světě začala od roku 2018 klesat. Období pan demie koronaviru nebylo výjimkou. V roce 2020 byla světová produkce motorových vozidel na úrovni roku 2010. Rok 2021 už byl mírně růstový a celková produkce moto rových vozidel dosáhla 80,2 mil. V roce 2022 produkce opět rostla a dosáhla 85 mil. ks. Jednalo se o 6% meziroční nárůst, oproti předcovidovému roku 2019 však produkce stále byla o 8% nižší. Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy

Výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2022 vyrobeno celkem 61,6 milionů kusů (72% celkové produkce motorových vozidel). Oproti roku 2021 se jedná o 8% růst. Produkce osobních automobilů byla v roce 2022 stále o zhruba 8% nižší než v roce 2019, tedy před pandemií koronaviru. Lídrem v produkci osobních automobilů je dlouhodobě region Asie, na který v roce 2022 připadal zhruba 69% podíl s produkcí ve výši 42,3 mil. kusů. Na samot nou Čínu připadá 39% světové produkce osobních automobilů. Evropě s produkcí 13,7 mil. ks osobních automobilů připadá 22% podíl. V USA bylo v roce 2022 vyro beno 1,8 mil. ks osobních automobilů, tedy zhruba 3% světové produkce (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA). Z dlouhodobého hlediska došlo vůči období roku 2012 v rámci regionu Asie k 20% růstu produkce. Samotná Čína produkci vůči roku 2012 navýšila o 53%.

9

V Evropě došlo k propadu produkce o 21% vůči roku 2012 (v Německu produkce osobních automobilů poklesla o 35%). V regionu Amerika došlo k propadu produkce osobních automobilů o 53% (v případě USA došlo k poklesu o 57%). Obr. 1.2: Světová produkce osobních automobilů (2022 a 2012, v mil. kusů; popisek označuje meziroční změnu oproti roku 2012)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika zahrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ 1.1.2 Výroba osobních aut v jednotlivých zemích Produkci osobních automobilů dominuje dlouhodobě Čína, kde bylo v roce 2022 vyrobeno celkem 23,8 mil. automobilů. Oproti roku 2021 se jedná o 11% růst produkce osobních automobilů. Zároveň je produkce osobních automobilů v Číně o 11% výše oproti pandemickému roku 2019. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo v roce 2022 vyro beno 6,6 milionů osobních automobilů, což představuje pokles o 1% oproti roku 2021 (vůči období 2019 se jedná o 19% pokles). Následuje Indie s produkcí ve výši 4,4 mil. osobních automobilů. Oproti 2021 se jedná o 22% růst. Česká republika je se svou produkcí 1,2 mil. kusů 9. největším producentem osobních automobilů na světě. Oproti roku 2021 se jedná o růst o 10%. Vůči období 2019, tedy před pandemií koronaviru, je produkce stále o 15% nižší. Pokud vyjádříme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích k počtu obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 177 vyrobených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osobních au tomobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 17 automobilů. V Japonsku celkem 53 automobilů na tisíc obyvatel a v Indii pouze 3 osobní automobily na tisíc obyvatel. Česká republika je v přepočtu na 1 000 obyvatel druhým největším producentem osob ních automobilů (116 automobilů/1 000 ob.).

10

Obr. 1.3: Největší světoví producenti osobních automobilů (2022)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), UN (2022); řazeno dle počtu vyrobených osobních automobilů

1.1.3 Zahraniční obchod s osobními auty v jednotlivých zemích Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska ob jemu obchodní bilance, záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují dle databáze UN Comtrade země jako Čína, Spojené království, Francie, USA a Írán. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů mělo v roce 2022 Japonsko (146 mld. USD) a Německo (88 mld. USD). Bilance České republiky je kladná a činí 20,3 mld. USD.

11

Obr. 1.4: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2022 a 2021, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data za rok 2021, **data za rok 2018

Tab. 1.1: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k přepravě osob ve vybraných zemích (202, v mld. USD) 2022 Export Import Saldo Japonsko 156,5 10,6 145,9 Německo 156,5 68,6 87,9 Jižní Korea 51,7 14,0 37,6 Mexiko 38,8 10,0 28,7 Slovensko 26,3 2,9 23,4 ČR 25,4 5,1 20,3 Španělsko 32,9 17,4 15,5 Indie 6,6 0,4 6,2 Indonésie* 3,4 0,7 2,6 Brazílie 4,6 3,7 0,9 Írán** 0,0 0,4 -0,4 Čína 42,5 52,3 -9,8 UK 29,4 44,1 -14,8 Francie 20,8 37,4 -16,5 USA 57,2 165,7 -108,5 Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; * data za rok 2021, **data za rok 2018

12

Z hlediska finančních výsledků se mezi největší světové výrobce řadí koncern Volkswagen, který v roce 2022 dosáhl tržeb 279,2 mld. eur. Rentabilita tržeb (podíl čistého zisku a tržeb) dosáhla v roce 2022 celkem 5,3%. Japonská Toyota vykázala v roce 2022 celkové tržby v přepočtu 194,6 mld. eur a rentabilita tržeb činila 9,1%. Tab. 1.2: Hospodářské výsledky vybraných světových automobilek (v mld. eur) Renta bilita 2022 VW 222,9 8,8 4,0% 250,2 14,8 5,9% 279,2 14,9 5,3% Toyota* 185,7 12,9 6,9% 168,7 13,9 8,3% 194,6 17,7 9,1% Stellantis 134,4 N/A N/A 152,1 14,3 9,4% 179,6 16,8 9,4% Mercedes Benz 154,3 3,6 2,3% 168,0 23,0 13,7% 150,0 14,5 9,7% GM 114,5 5,8 5,1% 118,7 9,2 7,7% 146,5 8,3 5,7 % BMW 99,0 3,8 3,8% 111,2 12,4 11,1% 142,6 17,9 12,6% Ford 108,3 -1,2 -1,1% 117,9 12,2 10,3% 139,2 14,1 10,1% Hyundai 73,8 1,1 1,6% 83,5 3,5 4,2% 101,2 5,2 5,2 % Honda* 92,6 2,8 3,1% 81,7 4,1 5,0 % 90,2 4,4 4,9 % Tesla 29,5 0,7 2,3% 50,3 5,2 10,3 % 76,1 11,7 15,4% Nissan* 61,2 -4,2 -6,8% 48,7 -2,8 -5,7% 52,2 1,3 2,6 % Zdroj: MarketScreener; seřazeno dle obratu za rok 2022; přepočteno kurzy ke dni 9. 11. 2023; *finanční rok končící 31. 3. 1.1.4 Světové prodeje automobilů Prodeje osobních automobilů v roce 2022 činily 57,5 mil. ks, což oproti roku 2021 znamená růst o 2% (oproti roku 2019 však byly prodeje stále nižší o 10%). Největší podíl na prodejích má dlouhodobě Asie, kde bylo v roce 2022 prodáno 37,5 mil. ks osobních automobilů (65% podíl). Z toho na Čínu připadá 23,6 mil. ks prodaných vozů (41% podíl). Prodeje v Evropě činily 12,6 mil. ks (22% podíl). V USA bylo prodáno 2,9 mil. ks osobních automobilů a jejich podíl na světových prodejích činí 5 % (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA). Tržby 2020 Čistý zisk 2020 Renta bilita 2020 Tržby 2021 Čistý zisk 2021 Renta bilita 2021 Tržby 2022 Čistý zisk 2022

13

Obr. 1.5: Světové prodeje osobních automobilů (2022, v mil. kusů; popisek v % označuje meziroční změnu oproti roku 2021)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z hlediska meziroční změny v počtu registrovaných (prodaných) osobních auto mobilů v rámci světových regionů došlo v roce 2022 k největšímu meziročnímu růstu v Asii (8,5%). Prodeje v regionu Evropa v roce 2022 meziročně poklesly o téměř 10%. Region Asie je rovněž jediným, který se v oblasti prodejů osobních automobilů dostal nad úroveň roku 2019 (v roce 2022 5,4% oproti 2019). Všechny ostatní re giony zůstaly pod úrovní období 2019. Prodeje osobních automobilů v Evropě byly v roce 2022 nižší o 29,6% oproti 2019, v Americe o 31,9% a v Africe o 10,5%. Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. mís tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2022 zde bylo prodáno 23,6 milionů kusů osobních aut. Následují Indie, kde bylo prodáno 3,8 mil. kusů automobilů, Japonsko (3,4 mil. kusů) a USA (2,9 mil. kusů prodaných osobních automobilů). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů v roce 2022 prodáno v Německu (zhruba 32 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje Japonsko (28 automobilů na 1 000 obyvatel) a Jižní Korea, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 27 kusů. V České republice bylo v roce 2022 prodáno 18 auto mobilů na tisíc obyvatel.

14

Obr. 1.6: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2022, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), UN (2022); jedná se o největší producenty osobních automobilů; řazeno dle počtu prodaných os. automobilů; *data za Írán nebyla v době zpracování dostupná V počtu prodaných kusů automobilů byla dle údajů platformy MarkLines na prv ním místě ve světě v roce 2022 japonská Toyota s celkovými prodeji 10,5 mil. kusů (stejně jako v roce 2021). Koncern Volkswagen, který v roce 2022 prodal celkem 8,3 milionu kusů automobilů (-7% oproti 2021), zůstal stejně jako v roce 2021 na druhém místě. Třetí pozice připadá na Hyundai-Kia (6,8 mil. ks). Obr. 1.7: Počet prodaných vozů vybraných automobilek ve světě 2022, 2021 (v mil. kusů)

Zdroj: MarkLines

15

Pro evropské automobilky jsou z hlediska prodejů (dle počtu prodaných kusů nebo dle příjmů) automobilů dominantními světovými regiony Evropa a Asie. Vyplývá to z výročních zpráv společností. Podíl regionu Asie na prodejích koncernu Volkswagen činí zhruba 43%, podíl Evropy 41%. Tab. 1.3: Význam jednotlivých regionů pro vybrané automobilky

Asie ( %)

Amerika (%)

Evropa (%)

Volkswagen

43,0 1 38,3 39,0 15,0 3

16,0 23,6 23,0 20,0 4 45,0 39,0

41,0 36,1 33,0 59,0 45,0 41,0

BMW

Mercedes-Benz 2

Renault Stellantis

3,5

Volvo

14,0

Zdroj: Výroční zprávy společností 2022

1.1.5 Čína: Globální lídr v produkci Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení politické situace, celkové zpomalení ekonomiky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID-19. Produkce meziročně klesala i v roce 2020, období 2021 už bylo opět růstové. V roce 2022 produkce motorových vozidel v Číně navázala na předchozí růst, meziročně se produkce motorových vozidel zvýšila o 3,4%. V případě výroby osobních automolů v Číně došlo meziročně k nárůstu o 11%. Osobní automobily se na celkové produkci podílely z 88%.

Asia-Pacific

1

North America

2

Asia-Pacific and Eurasia

3

Latin America

4

16

Obr. 1.8: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Tab. 1.4: Produkce motorových vozidel v Číně v roce 2022 (v mil. ks, %) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

23,8

88,0 12,0 100

11,0 -32,0

3,2

Celkem

27,0

3,4

Zdroj: CAAM Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2022 rostly o 2,1%, celkově činily 26,9 mil. kusů. Prodej osobních automobilů činil v roce 2022 celkem 23,6 mil. kusů, což znamená meziroční růst o 9,5%.

Tab. 1.5: Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2022 (v mil. ks, %) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

23,6

88,0 12,0 100

9,5

3,3

-31,2

Celkem

26,9

2,1

Zdroj: CAAM Z hlediska výrobců aktuálně dominují čínskému trhu tamní producenti. V roce 2022 získaly čínské automobilky na domácím trhu více než 50% podíl. Na dru hém místě byly německé automobilky (19 %), na třetím pak japonské (18 %).

17

Tab. 1.6: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2022) Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Německé značky Japonské značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

50,7 18,9 18,3

22,9

3,3

-4,7

9,4 1,6 0,8

1,2

-27,3 36,6

Zdroj: MarkLines Čína svůj záměr proniknout v oblasti automobilového průmyslu na globální trhy dokazuje také na údajích o exportu. Dlouhodobě platilo, že produkce v oblasti au tomobilového průmyslu byla určena pro tamní trh. Podíl exportu činil pouhá 2-3%. Od roku 2021 však došlo ke změně a podíl exportu na produkci v oblasti automobilo vého průmyslu začíná narůstat. V roce 2021 už tento podíl činil téměř 8%, v roce 2022 pak 13%. Celkově se v roce 2022 jednalo o 3,1 mil. motorových vozidel, z toho 2,5 mil. tvořily osobní automobily. Obr. 1.9: Produkce osobních automobilů v Číně celkem (mil. ks) a podíl exportu na produkci (%)

Zdroj: CAAM

1.1.6 Přímé zahraniční investice Číny v EU a vice versa V globalizovaných ekonomikách mohou podniky investovat v zahraničí, aby si vytvořily komerční a teritoriální přítomnost na mezinárodních trzích. Data o těchto přímých zahraničních investicích (PZI) můžeme sledovat buď v podobě stavů, které měří celkovou hodnotu přímých zahraničních investic v daném časovém okamžiku

18

v daném teritoriu (zpravidla na konci roku), anebo v podobě toků (přiliv/odliv PZI), které vyjadřují změnu stavu v daném roce. Toky PZI přitom mohou z jednoho roku na druhý vykazovat velmi vysokou volatilitu. Tyto změny mohou souviset s globálními ekonomickými událostmi (například pandemie koronaviru), sektorovým vývojem nebo individuální situací podniků zvažujících zahraniční investice. Stav přímých zahraničních investic Podle dat Eurostatu byl celkový stav přímých zahraničních investic podniků z EU27 ve státech mimo Unii v období 2015 až 2021 stabilní, v roce 2021 dosáhl výše 9 306 mld. eur. Z 27% se na tom podílely investice ve Spojených státech, což je v tomto ohledu největší evropský partner. PZI evropských podniků v Číně se od roku 2013 zvy šovaly, v roce 2021 dosáhly 234 mld. eur (2,5% podíl na celkových unijních investicích ve světě). Obr. 1.10: Stav přímých zahraničních investic EU27 v zahraničí (v mld. eur)

Zdroj: Eurostat Opačný pohled ukazuje, že přímé zahraniční investice z mimounijních zemí v EU27 jsou nižší (než PZI EU v zahraničí), v roce 2021 dosáhly 7 559 mld. eur. Z jed né třetiny za tím stály společnosti ze Spojených států, podíl Číny dosahoval jen nece lé 1%. Investice podniků z EU27 v Číně tak v roce 2021 byly v absolutních hodnotách 3x vyšší než PZI čínských firem v EU.

19

Obr. 1.11: Stav přímých zahraničních investic ze zahraničí v EU27 (v mld. eur)

Zdroj: Eurostat Z dat Eurostatu lze kromě výše uvedených údajů o celkových PZI získat i data o stavu PZI v oblasti výroby motorových vozidel (NACE29). V tomto případě jsou už podíly Číny vyšší. Celkový stav přímých zahraničních investic evropských firem v mi mounijních zemích v automobilovém průmyslu dosáhl v roce 2020 (za který jsou po slední dostupná data) 159 mld. eur, přičemž ve výrobě motorových vozidel v Číně byla investována pětina z tohoto objemu, celkem 32 mld. eur.

Obr. 1.12: Stav přímých zahraničních investic EU27 v zahraničí (v mld. eur) v oblasti výroby motorových vozidel, dílů, přívěsů (NACE 29)

Zdroj: Eurostat

20

Naopak stav čínských investic v oblasti automobilového průmyslu v EU27 byl v roce 2020 zhruba pětinový oproti investicím evropských podniků v Číně, celkem 7 mld. eur. V posledních letech (2018–2020) ale čínské investice v unijním automobilo vém průmyslu rostly. Obr. 1.13: Stav přímých zahraničních investic ze zahraničí v EU27 (v mld. eur) v oblasti výroby motorových vozidel, dílů, přívěsů (NACE 29)

Zdroj: Eurostat, za data z Číny do roku 2017 EU28, od roku 2018 EU27

Tok přímých zahraničních investic Příliv přímých zahraničních investic Číny do EU v oblasti produkce motorových vozidel činil v roce 2020 zhruba 750 mil. eur. Celkový příliv zahraničních investic v ob lasti výroby motorových vozidel do EU ze zemí mimo ni dosáhl 3,9 mld. eur. Podíl Číny byl tedy v roce 2020 zhruba pětinový.

21

Obr. 1.14: Tok přímých zahraničních investic z Číny do EU27 (v mld. eur) v oblasti výroby motorových vozidel, dílů, přívěsů (NACE 29)

Zdroj: Eurostat, za data z Číny do roku 2017 EU28, od roku 2018 EU27 Tok přímých zahraničních investic EU do Číny v oblasti výroby motorových vo zidel byl v roce 2020 naopak záporný a činil -1,4 mld. eur. Celkově za všechny NACE aktivity byl tok zahraničních investic EU do Číny v roce 2020 kladný a činil téměř 4 mld. eur. Obr. 1.15: Tok přímých zahraničních investic z EU27 do Číny (v mld. eur) v oblasti výroby motorových vozidel, dílů, přívěsů (NACE 29)

Zdroj: Zdroj: Eurostat, za data z Číny do roku 2017 EU28, od roku 2018 EU27 V datech Eurostatu o výši a toku přímých zahraničních investic se ještě plně ne projevují investice v oblasti elektromobility, jako jsou například investice do výroby ba-

22

terií. V grafu níže uvádíme oznámené investice Číny v oblasti produkce baterií v zahra ničí. Většina z těchto investic je na území EU. Obr. 1.16: Globální investice Číny v oblasti baterií (mld. eur)

Zdroj: MERICS, Rhodium group

1.2 Vývoj a výhled elektromobility ve světě Do statistik celosvětově užívaných elektromobilů se zahrnují jak čistě elektrické vozy (BEV), tak i plug-in hybridní elektrické vozy (PHEV). Na vývoj počtu a důraz na přechod na elektromobilitu má a bude mít vliv tlak na snižování emisí v dopravě. Elektromobilita bude jednou ze zásadních cest, jak těchto limitů dosáhnout. Z hlediska podílu elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních automo bilů je světovým lídrem Norsko, kde tento podíl v roce 2022 činil 27%. Následují Island (16%) a Švédsko (8,8 %). V Číně podíl elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních automobilů činil v roce 2022 téměř 5,0%. Za celou Evropu se jedná o 2,4%, za svět pak 2,1%.

23

Obr. 1.17: Podíl elektromobilů na celkovém počtu užívaných osobních aut (%, 2022)

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem; Evropa a celý svět V případě podílu elektromobilů na prodejích osobních automobilů je rovněž na špici Norsko, kde podíl EV na prodejích činil v roce 2022 88%. Následují Island (70%) a Švédsko (54%). V Evropě v roce 2022 činil podíl elektromobilů na nových pro dejích osobních automobilů celkem 21%, v Číně 29%, celosvětový podíl pak činí 14%. Obr. 1.18: Podíl elektromobilů na celkových prodejích osobních aut (%, 2022)

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; deset zemí s největším podílem, Evropa a celý svět

24

Do roku 2030 by dle výhledu IEA měl globální podíl elektromobilů na celkově užívaných osobních automobilech činit 15%. V Evropě by tento podíl měl dosahovat 18%, v Číně pak 25%. Obr. 1.19: Výhled podílu elektromobilů na počtu užívaných osobních aut do roku 2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích Podíl elektromobilů na nových prodejích osobních automobilů by ve světě do roku 2030 měl činit 36%, v Evropě 58% a v Číně 62%. Zatímco výhled z roku 2020 předpokládal větší podíl EV na prodejích v Evropě oproti Číně, dle aktuálního odhadu IEA by v roce 2030 měla dominovat Čína. Obr. 1.20: Výhled podílu elektromobilů na prodejích osobních aut do roku 2030

Zdroj: IEA; BEV a PHEV; dle scénáře STEP (Stated Policies Scenario), tedy dle nastavení politik pro EV v jednotlivých zemích

25

1.2.1 Elektromobilita v Číně Produkce elektromobilů v Číne významně narůstá od roku 2021. Za rok 2021 činila produkce elektromobilů 3,5 mil. kusů (meziroční růst o 160 %). V roce 2022 činila celková produkce elektromobilů v Číně 7,1 mil. (+ 97% yoy), z toho 6,7 mil. tvořily elektrické osobní automobily. Obr. 1.21: Produkce elektromobilů v Číně (mil.)

Zdroj: CAAM Prodeje elektromobilů v Číně v roce 2022 činily 6,5 mil. kusů, což znamená me ziroční růst o 94%. Podíl Číny na světových prodejích elektromobilů činí dlouhodobě okolo 50 %. V roce 2022 podíl Číny na světových prodejích elektromobilů činil 64%. Obr. 1.22: Prodej elektromobilů ve světě a podíl Číny (mil., podíl Číny v %)

Zdroj: IEA, CAAM

26

1.3 Hlavní postřehy ohledně světového trhu s automobily Regionem s největší kapacitou odbytu automobilů je Asie a v ní z hlediska veli kosti národního trhu dominuje Čína. Čínský trh je velmi významný pro evropské auto mobilky a v případě některých evropských značek dokonce předčí i ten evropský. Čína je zároveň leaderem v počtu vyrobených elektrických vozů, jejich největším světovým vývozcem, a v podílu elektrických vozů na prodejích nových vozů přesahuje průměr EU.

27

Prameny CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2023). Auto mobile exports . Automobile Exports in December 2022. Dostupné z: http://en.caam. org.cn/Index/show/catid/62/id/1926.html. Přístup: 12. 5. 2023. CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2023). Produc tion of Automobiles . Production of Automobiles in December 2022. Dostupné z: http:// en.caam.org.cn/Index/show/catid/57/id/1866.html. Přístup: 12. 5. 2023. CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2023). Produc tion of New Energy Vehicles . Production of New Energy Vehicles in December 2022. Do stupné z: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/59/id/1890.html. Přístup: 12. 5. 2023. CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2023). Sales of New Energy Vehicles . Sales of New Energy Vehicles in December 2022. Available at: http://en.caam.org.cn/Index/show/catid/60/id/1902.html. Přístup: 12. 5. 2023. CHINA ASSOCIATION OF AUTOMOBILE MANUFACTURERS (2023). Sales of Automobiles . Sales of Automobiles in December 2022. Dostupné z: http://en.caam.org. cn/Index/show/catid/58/id/1878.html. Přístup: 12. 5. 2023. Eurostat: Foreign direct investment – stocks [online]. [cit. 6. 9. 2023]. Dostupné z: https:// ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Foreign_direct_investment_-_ stocks Eurostat: Foreign direct investment flows [online]. [cit. 7. 9. 2023]. Dostupné z: https:// ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/BOP_FDI6_FLOW__custom_7374318/de fault/table?lang=en IEA (2023). Global EV Data Explorer . EV stock share. Dostupné z: https://www.iea.org/ data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer. Přístup: 12. 6. 2023. IEA (2023). Global EV Data Explorer . EV sales share. Dostupné z: https://www.iea.org/ data-and-statistics/data-tools/global-ev-data-explorer. Přístup: 12. 6. 2023. IEA. (2023). Global EV Outlook 2023, Technology report. [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné z: https://www.iea.org/reports/global-ev-outlook-2023 INTERNATIONAL ORGANIZATION OF MOTOR VEHICLE MANUFACTU RERS (OICA) (2023). Passenger cars production . Production statistics. Dostupné z: http://www.oica.net/production-statistics/. Přístup: 12. 5. 2023. MARK LINES AUTOMOTIVE INDUSTRY PORTAL (2023). Automotive sales volume . China – Flash Report, Automotive sales volume. Dostupné z: https://www.marklines.com/ en/statistics/flash_sales/automotive-sales-in-china-by-month-2022. Přístup: 6. 9. 2023. MARK LINES (2023). Vehicle sales data. Automotive sales. Dostupné z: https://www. marklines.com/en/vehicle_sales/index. Přístup: 2. 10. 2023. MarketScreener: Financials [online]. [cit. 9. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.mar ketscreener.com/ Rhodium Group, Merics: Chinese FDI in Europe: 2022 Update [online]. [cit. 7. 9. 2023]. Do stupné z: https://rhg.com/wp-content/uploads/2023/05/MERICS-Rhodium-9May2023.pdf UNITED NATIONS (2023). UN Comtrade Database. Trade balance of trade in motor vehicles for passenger transport. Dostupné z: UN Comtrade. Přístup: 12. 9. 2023.

28

2. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V EU

2.1 Výroba motorových vozidel v Evropské unii Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu způsobeném hospo dářskou krizí, který kulminoval v roce 2009, dokázala opět v následujících letech navrá tit k růstu. Později však sektor začal stagnovat či ve velkých ekonomikách v letech 2018 a 2019 dokonce klesat. S příchodem pandemie koronaviru se automobilový průmysl, podobně jako celá řada dalších odvětví, dostal do velkých potíží. Restrikce a přijatá opat ření na úrovni jednotlivých států utlumila nebo přímo zastavila v některých měsících roku 2020 výrobu. Pokles produkce osobních aut v EU27 činil v roce 2020 oproti před chozímu roku 23,5%. V roce 2021 se však, ač se ekonomiky členských států dokázaly oklepat a začít růst (hospodářský růst EU v roce 2021 byl ve výši 5,4% HDP), propad výroby se i nadále prohluboval. Meziročně klesla výroba osobních aut v EU v roce 2021 o 5,8% na 10 479 363 ks. Rozdíly ve výrobě osobních aut jsou mezi členskými státy EU i vzhledem k přijatým protiepidemickým opatřením značné. V roce 2022 došlo po několikaletém poklesu k růstu, výroba osobních aut v EU tak zaznamenala meziroční nárůst o 7,4% na 11 250 947 kusů. Obr. 2.1: Vývoj produkce osobních automobilů v EU27 (v mil. ks)

Zdroj: ACEA, OICA

V případě celkového počtu vyrobených motorových vozidel v roce 2022 v Evropské unii činil meziroční nárůst 5,1% na 13,80 mil. kusů. V roce 2022 tvořily osobní auto mobily v Evropské unii 81,5% všech vyrobených motorových vozidel.

29

Růst automobilového průmyslu dosahoval v jednotlivých státech EU různé in tenzity. Například Francie po roce 2008 začala ztrácet svou pozici světové velmoci v au tomobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v „předcovidovém“ roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 byla Francie na zhruba dvou třetinách výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamenaly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se dařilo a daří odvětví v některých ze mích bývalého východního bloku – ve Slovensku a Česku. Česko bylo se 1,4 milióny vy robených motorových vozidel v roce 2019 na 5. místě mezi členskými státy EU, v přípa dě výroby osobních aut dokonce na 4. místě (Česko předstihlo Británii, kde došlo k vý raznému meziročnímu propadu ovlivněnému také brexitem). Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob), a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. Česko si v roce 2022 i nadále udržuje pozici třetího (za Německem a Španělskem) největšího výrobce osobních aut v celé EU, následované Francií, která jen těsně (podle dat OICA) předběhla Slovensko, kterému v minulých letech patřila 4. pozice. Na Slovensku a v Česku navíc relativní význam automobilového průmyslu ještě více vynikne, pokud přepočítáme počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Slovensko se 184 vyrobenými motorovými vozidly v roce 2022 a Česká republika se 116 patří v tomto ukazateli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které patří mezi největší producenty (například Čína vyrobila v roce 2022 o zhruba 14 miliónů aut více než celá EU), zjistíme, že v Číně je to „jen“ 19 motorových vozidel na 1 000 oby vatel a v USA 30.

30

Tab. 2.1: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2022

Osobní automobily (tis.)

Vyrobená mo torová vozidla na 1 000 obyv.

Změna 2022/2021

Celkem (tis.)

Změna 2022/2021

Stát

Německo Španělsko

3 480 1 785 1 010 1 218 1 000

12 % 3 678 7 % 2 219 10 % 1 383 10 % 1 224 -3 % 1 000 7 % 796 21 % 509 -2 % 484 6 % 442 12 % 322 4 % 277 -7 % 239 -14 % 108 -5 % 102 -15 % 73 -29 % 68 7 % 12 925 11% 27 021 12% 10 060 -1 % 7 836 22 % 5 457 9 % 3 757 8 % 85 017

11 %

43,7 46,6 20,4

6 % 2 %

Francie Česko

10 % -3 %

116,3 184,1

Slovensko

0 %

13,5 26,9 12,9 45,6 31,1 23,7 22,8 11,9 13,1 32,3 28,9 19,1 30,2 62,6 5,7

Itálie

473 509 255 442 256 232 239 108 102

21 % 10 %

Rumunsko

Polsko

6 %

Maďarsko Portugalsko

11 %

6 %

Belgie

-7 %

Švédsko

-21 %

Rakousko

-5 %

Nizozemsko

-15 % -29 %

Finsko

73 68

Slovinsko

5 % 3 %

EU

11 251 23 836

Čína USA

10 %

1 752 6 566 4 439 3 438

0 %

Japonsko

24 %

3,9

Indie

9 % 6 %

72,8

Jižní Korea

Svět 10,7 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); data obyvatelstvo svět a neunijní státy World Bank 61 599

BOX č. 1: Vývoj výroby osobních aut v ČR V České republice tvoří výroba osobních a malých užitkových automobilů hlavní část výroby motorových vozidel. Produkce osobních vozů rostla dlouhodobě od roku 2005. Pozoruhodný je vývoj výroby v ČR během celosvětové hospodářské krize probíhající v letech 2008 a 2009. V této době totiž nedošlo k poklesu celkové výroby aut v ČR, ale naopak k jejímu růstu, jenž pokračoval až do roku 2011. Pomohlo tomu zejména najíždění výroby v závodě Hyundai a stabilní poptávka po malých vozech ze závodu TPCA. Tyto vlivy předčily pokles výroby ve Škodě Auto o téměř 100 tisíc vozů

31

mezi lety 2007 až 2009. K menšímu propadu výroby aut v ČR došlo v letech 2012 a 2013, na čemž se podílel pokles výroby Škody Auto i TPCA a zastavení růstu pro dukce Hyundai v roce 2013. Šok v podobě koronavirové krize přišel v roce 2020, kdy se produkce osobních aut propadla o 19% na 1,153 mil. V roce 2021 propad výroby osobních aut pokračoval o další 4% na 1,105 mil. V roce 2022 došlo k nárůstu o dese tinu na 1,217 mil. osobních automobilů. Obr. 2.2: Výroba osobních a malých užitkových automobilů v ČR (kat. M1 a N1)

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu V roce 2021 se v ČR rovněž výrazně rozjela výroba elektrických vozů a v roce 2022 došlo k dalšímu navýšení. Celkem bylo v ČR v roce 2022 vyrobeno 134 944 osobních aut na čistě bateriové pohony a plug-in hybridy. Na celkové výrobě osobních aut v ČR se tak tyto druhy elektromobilů podílely 11%.

Obr. 2.3: Výroba elektrických osobních automobilů v ČR

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu

32

Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy v minu lých letech lze vypozorovat i ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských státech EU. Významně navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi přední výrobce se podařilo Slovensku a Česku. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu. Největší podíl z celku na produkci osobních aut si udržuje Německo (v roce 2022 s 30,9% podílem), druhé Španělsko (15,9%), následováno Českou republikou (10,8%). Obr. 2.4: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech EU (v %)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), jedná se o podíl na celkovém počtu kusů osobních aut Význam automobilového průmyslu lze sledovat nejen z pohledu výroby a exportu motorových vozidel, ale i z podílu hrubé přidané hodnoty automotive jak na celkovém HDP daného státu, tak i na hrubé přidané hodnotě vztažené k výkonnosti zpracova telského průmyslu (CZ-NACE C), jehož je oddíl Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29). Průměr za EU v podílu hrubé přidané hodnoty automotive na celkovém HDP v roce 2020 činil 1,5%, na Slovensku 4,7%, v Česku 3,8% (v roce 2022) a v Německu 3,5% (2020).

33

Tab. 2.2: Podíl hrubé přidané hodnoty (HPH) automobilového průmyslu na HDP a HPH zpracovatelského průmyslu v EU27 (2021)

HPH automotive/ HDP

HPH automotive/ HPH zpracovatelský průmysl

Stát

4,7 % 3,8 % 3,5 % 2,6 % 1,9 % 1,6 % 1,5 % 1,4 % 1,3 % 1,2 % 1,0 % 0,7 % 0,5 %

22,9 % 18,2 % 18,6 % 15,2 % 15,7 % 13,8 % 10,3 %

Slovensko

Česko**

Německo* Maďarsko Švédsko* Rumunsko

EU27* Polsko* Polsko*

7,9 % 7,9 % 6,1 % 8,7 % 4,6 % 5,6 %

Slovinsko** Španělsko*

Itálie*

Francie*

Zdroj: Eurostat; * data za rok 2020, ** data za rok 2022

2.2 Zahraniční obchod s motorovými vozidly v Evropské unii Vyrobené automobily jsou důležitým artiklem zahraničního obchodu, a to prak ticky na globální úrovni. V roce 2020 však kvůli probíhající pandemii značně poklesl dovoz i vývoz osobních automobilů ze zemí mimo EU, a to jak v hodnotě, tak i v počtu osobních aut. Koronavirová krize měla na mezinárodní obchod velmi negativní vliv, na rušila spojení a ovlivnila i samotnou distribuci. Globální poptávka zaznamenala obrov ský pokles, hlavně v první polovině roku 2020. Rok 2021 i vzhledem k nižší srovnávací základně a obnovování mezinárodního obchodu znamenal pro obchod s motorovými vozidly oživení, které se ještě ve větší míře projevilo v roce 2022. Z Evropské unie byly v roce 2022 vyvezeny osobní automobily v hodnotě 157,3 miliard eur (což představovalo 0,98% unijního HDP), což činilo meziroční ná růst o 24%. V případě dovozu hodnota importovaných osobních aut v roce 2022 činila 61,6 miliard eur (nárůst o více než 15% z předchozích 53,3 miliard eur). Saldo zůstává i nadále kladné a jeho hodnota vzrostla meziročně o 31% na 95,7 miliard eur.

34

Tab. 2.3: Hodnota obchodu s motorovými vozidly (2022; EU)

Osobní automobily Ostatní motorová vozidla Motorová vozidla – celkem v mil. eur změna 2022/21 v mil. eur změna 2022/21 v mil. eur změna 2021/20

10,8% 69 571 7,5% 171 422 3,4% 101 850

14,8 % 22,9 % 29,2 %

Dovoz Vývoz Saldo

61 626 15,4% 7 945 157 315 24,4% 14 107 95 689 31,0% 6 161

Podíl vývozu na HDP

0,98 %

0,09 %

1,07 %

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), Eurostat V důsledku koronavirové krize došlo mezi roky 2019 a 2020 k poměrně význam nému poklesu (o zhruba třetinu) v počtu dovezených osobních aut do EU. Vývoz osob ních automobilů z EU27 poklesl ve stejném období o necelých 16% na 5,19 mil aut, v případě všech motorových vozidel činil 5,8 mil aut, meziroční pokles o 17%. Ke zlep šení situace došlo již v následujícím roce 2021, kdy se meziročně zvýšil dovoz osobních aut do EU o 1,3% na 3,1 mil. kusů, v roce 2022 to již bylo 3,2 mil. kusů. V případě motorových vozidel došlo v roce 2022 k meziročnímu růstu o 9% na 3,9 mil. aut. Vývoz v roce 2022 zaznamenal nárůst o 9,8% na 6,3 mil. motorových votidel, v případě osob

ních aut jejich počet vzrostl o 10% na 5,6 mil. vyvezených kusů. Tab. 2.4: Počet obchodovaných motorových vozidel (2022; EU27)

Osobní automobily Ostatní motorová vozidla Motorová vozidla – celkem tis. ks změna 2022/21 tis. ks změna 2022/21 tis. ks změna 2022/21

4,2 % 645

39,0% 3 889 7,2% 6 258

9,0 % 9,8 %

Dovoz Vývoz

3 244

5 552 10,2% 706

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA) Vzhledem k přijatým protipandemickým opatřením byla výroba osobních aut v mnohých státech na jaře roku 2020 utlumena, nebo i krátkodobě zastavena. To se odrazilo i ve sníženém počtu vyvezených osobních aut v daném roce. Oživení ekonomik v roce 2021 sice průmyslu pomohlo, automobilový se však musel potýkat s nedostatkem některých komponentů a s problémy v dodavatelských řetězcích. Téměř pětina (1,09 mil. aut) vyvezených osobních aut v roce 2022 směřova la do Spojeného království. S odstupem následovaly s 12,7% Spojené státy americké a Ukrajina, kde meziroční nárůst vyvezených osobních aut činil 110!% (ač celková hod nota těchto vyvezených aut zůstala téměř nezměněna). Většina hlavních destinací pro vý voz osobních aut z EU zaznamenala v roce 2022 nárůst. Pokles vyvážených osobních aut byl jen do Číny (o necelá 2%) a do Japonska (-3,9%). Naopak Jižní Korea dovezla v roce 2022 z EU o čtvrtinu více osobních aut, než tomu bylo v roce 2021. Významný nárůst (o 35% meziročně) zaznamenalo Srbsko, kam se v roce 2022 vyvezlo z EU 164 tisíc osobních aut.

35

Tab. 2.5: Vývoz osobních aut z EU27 (dle počtu aut) 2021 2022

změna 22/21 podíl 2022

Spojené království

980 114 645 699 207 664 408 882 316 922 204 322 146 140 177 109 121 718 122 854

1 090 261

11,2 %

19,6 % 12,7 %

USA

704 404 436 336 401 817 322 290 207 213 183 175 170 270 164 124 138 614

9,1 %

Ukrajina

110,1 % -1,7 % 1,7 % 1,4 % 25,3 % -3,9 % 34,8 % 12,8 %

7,9 % 7,2 % 5,8 % 3,7 % 3,3 % 3,1 % 3,0 % 2,5 %

Čína

Turecko Švýcarsko Jižní Korea

Japonsko

Srbsko Norsko

Zdroj: ACEA, Eurostat; seřazeno dle roku 2022 V případě vývozu osobních aut dle hodnoty exportu (celkem 157,3 miliard eur) byly v roce 2022 největším odběratelem Spojené státy americké (s 23% podílem v hod notě 36,4 miliard eur), následuje Británie se 16,8% a Čína (15,4%). Rok 2022 sice znamenal nárůst vývozu v počtu osobních aut o 10%, hodnota vývozu však vzrostla o čtvrtinu. Zvýšené ceny (inflace ve světě podle dat World Bank byla v roce 2022 ve výši 8,3%, v Evropské unii odhaduje Evropksá komise inflaci ve výši 9,2%) a náklady se tak promítly i do cen osobních aut. Tab. 2.6: Vývoz osobních aut z EU27 (dle hodnoty vývozu; v mil. eur) 2021 2022 změna 22/21 podíl 2022 USA 25 375 36 424 43,5 % 23,2 % Spojené království 21 717 26 480 21,9 % 16,8 % Čína 21 071 24 256 15,1 % 15,4 % Jižní Korea 6 333 8 441 33,3 % 5,4 % Švýcarsko 6 402 7 460 16,5 % 4,7 % Turecko 4 650 6 088 30,9 % 3,9 % Japonsko 6 083 6 085 0,0 % 3,9 % Norsko 4 306 5 737 33,2 % 3,6 % Kanada 2 478 3 377 36,3 % 2,1 % Austrálie 2 607 3 226 23,7 % 2,1 % Zdroj: ACEA, Eurostat; seřazeno dle roku 2022 Podíl dovážených osobních aut (v celkovém počtu 3 244 tisíc kusů) u nejvýznam nějších dovozců do Evropské unie je vzácně vyrovnaný, šest států má podíl mezi 12 až 16%. Největším dovozcem dle počtu aut se stala Čína (ač ještě v roce 2020 se z Číny do vezlo „jen“ 170 tisíc osobních aut), která tak předstihla Turecko, následované Spojeným královstvím. Dvouciferné poklesy zaznamenaly USA (-13,8%) a Švýcarsko (-20,4%).

36

Tab. 2.7: Dovoz osobních aut do EU27 (dle počtu aut) 2021 2022

změna 22/21

podíl 2022

19,8 % -1,5 % 8,4 % 8,8 % -2,7 % 21,4 % -13,8 %

16,1 % 13,9 % 13,6 % 12,7 % 12,0 % 10,1 %

Čína

435 492 458 855 406 742 377 881 401 459 271 030 308 508 178 213 93 456 53 969

521 881 452 056 440 724 411 003 390 514 329 049 266 053 181 241 121 142 44 508

Turecko

Spojené království

Jižní Korea

Japonsko Maroko

USA

8,2 % 5,6 % 3,7 % 1,4 %

Mexiko

1,7 %

JAR

29,6 % -17,5 %

Švýcarsko

Zdroj: ACEA, Eurostat; seřazeno dle roku 2022 V roce 2020 se celková hodnota dovezených aut do EU snížila o necelou pěti nu, v roce 2021 to však již bylo meziročně o 3,4% více a v roce 2022 další 15% nárůst. Nejvyšší dovoz dle celkové hodnoty stejně jako u počtu aut převzala Čína, která měla v roce 2022 15,2% podíl, následují s mírným odstupem Británie a USA se zhruba 14% podílem. Tab. 2.8: Dovoz osobních aut do EU27 (dle hodnoty v mil. eur) 2021 2022 změna 22/21 podíl 2022 Čína 5 896 9 369 58,9 % 15,2 % Spojené království 8 278 9 103 10,0 % 14,8 % USA 8 140 8 624 5,9 % 14,0 % Jižní Korea 7 111 7 871 10,7 % 12,8 % Japonsko 7 049 7 606 7,9 % 12,3 % Turecko 6 139 6 304 2,7 % 10,2 % Mexiko 4 588 5 081 10,7 % 8,2 % Maroko 2 840 3 472 22,3 % 5,6 % JAR 1 916 2 914 52,1 % 4,7 % Švýcarsko 326 315 -3,4 % 0,5 % Zdroj: ACEA, Eurostat; seřazeno dle roku 2022 BOX č. 2: Zahraniční obchod s motorovými vozidly z ČR Naprostá většina tuzemské produkce motorových vozidel směřuje na export. Z celkově vyrobených 1,226 mil. motorových vozidel v ČR v roce 2022 se na českém trhu prodalo 7%, tedy 90 tisíc. Na export putovalo 1,14 mil. vozů.

37

Škoda Auto v roce 2022 vyrobila na území ČR celkem 693 tisíc aut, v tuzemsku prodala 71 tis. a do světa exportovala 622 tis. aut. Data pro všechny výrobce osobních vozů v ČR ukazuje následující tabulka: Tab. 2.9: Výroba a odbyt motorových vozidel domácích značek (2022; v kusech)

Značka

Výroba v ČR Tuzemský prodej

Export

Podíl exportu na výrobě

Škoda Auto

693 032 202 255 322 500

71 152

621 880 199 928 308 243

89,7 % 98,8 %

Toyota

2 327

Hyundai 95,6 % Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu; Pozn.: Výroba – tuzemské závody; Export – export vozidel vyrobených v ČR; Prodej – jedná se o výrobci vykázané domácí prodeje (rozdíl oproti prvním registracím). V peněžním vyjádření rostl vývoz motorových vozidel k dopravě osob (osobní vozy) z ČR od roku 2004 s menším zpomalením v období celosvětové hospodářské krize a v letech 2020 a 2021. V roce 2022 dosáhl hodnoty 552 mld. Kč, což bylo o 9% více než v roce 2021. Výše dovozu je dlouhodobě mnohem nižší, v roce 2022 činila 116 mld. Kč. Obr. 2.5: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k dopravě osob (v mld. Kč) 14 257

Zdroj: ČSÚ, Pozn.: Klasifikace zboží SITC 7812; přeshraniční pojetí zahraničního obchodu Největším vývozním trhem vozidel k dopravě osob je Německo. V roce 2022 tam směřovalo 22% celkového vývozu této kategorie. Následovalo i přes brexit Spojené království (9,2%) a Francie (8,5%). Naprostá většina exportu vozů k dopravě osob z ČR míří do států Evropské unie.

38