Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

5. EU NA CESTĚ ZA PRAVIDLY SDÍLENÍ AUTOMOBILY GENEROVANÝCH DAT – – TRILEMA OCHRANY SOUKROMÍ, SOUTĚŽE A DOSTUPNÉ SPOTŘEBY 5.1 Úvod „Umožněte řidičům aut kontrolu nad jejich daty!“, nadepsala dne 3. dub na 2023 otázku položenou Evropské komisi poslankyně Evropského parlamentu Caroline Nagtegaal (European Parliament, 2023). Kriticky v ní reaguje na fakt, že Komise do sud nepředložila návrh sektorově specifického režimu sdílení dat umožňujících přístup k různým funkcím a potřebám motorových vozidel, resp. jejich provozovatelů. Poukázala přitom na naléhavost problému, jehož obtížnost spočívá v tom, že je třeba rychle zajistit prakticky funkční přístup všech aktérů stojících okolo výrobců automobilů k datům, která generují stále chytřejší vozidla, ale nijak přitom neohrozit bezpečnost a soukromí těch, kdo auta řídí. V dané věci není jednoduché uspokojit tři zájmové skupiny, které se navzájem potřebují a současně mají zcela rozdílný názor na to, co by se s auty gene rovanými daty mělo dít. Pro výrobce aut jsou tato data mimořádně cenným zdrojem, nad nímž mají výhradní kontrolu a mají též řadu více i méně legitimních důvodů, proč by o ní nechtěli a neměli přijít. Celý rozsáhlý automobilový aftermarket , včetně servisů, pojišťoven, asistenčních služeb a leasingových společností, ale i výrobců navigací a apli kací určených k lepšímu zvládání provozu, tato data nutně potřebuje, jinak se nevymaní ze závislosti na automobilkách a ze zaostávání za s nimi spojenými konkurenty. Řidiči, individuální, ale i firemní vlastníci osobních aut, a spolu s nimi organizace zaměřené na ochranu spotřebitelů a osobních dat, varují, že masivní sdílení dat, která o sobě, o jízdě i o chování řidiče sbírají stále chytřejší auta, mohou znamenat konec soukromí, autonomie a jistot, které si kupující s pořízením vozidla až dosud tradičně spojovali. Problém má jasnou dimenzi právní (až ústavně-právní, neb se jedná i o ochranu základních práv), ekonomickou, technickou a vzhledem ke své citlivosti i politickou, protože přímo souvisí s dostupnou a bezpečnou mobilitou pro řadové občany na straně jedné, a současně s konkurenceschopností Evropy v globální soutěži o technologickou nadvládu či nezávislost na straně druhé. Ač se tedy otázka „Kdo a za jakých podmínek bude mít přístup k automobilovým datům?“ jeví na první pohled velmi dílčí a úzce obo rová, soustřeďují se v ní mnohem širší a významnější střety a dilemata naší současnosti. Následující analýza si chce být všech těchto důležitých přesahů a souvislostí dané otázky vědoma, aniž by je však chtěla všechny popisovat a zkoumat. Jejím cílem je ukázat, co brání nalezení vhodného právního režimu přístupu k automobily generovaným datům, analyticky popsat, jaké návrhy právních řešení jsou již na stole (případně jsou alespoň zmiňovány v literatuře), a nakonec i ukázat, cestou jaké regulace by se mohla vydat EU, která s napětím čeká na zákonnou iniciativu Komise. Následující text, rozdělený do čtyř částí, se bude nejprve věnovat samotnému fenoménu dat generovaných provozem automobilu. V druhé části bude ukázáno, čím je

90