SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

Shrnutí výše popsaného může znít následovně: Úplné odmítnutí může být dnes pro automobilku dominující navazujícímu trhu obtížné uhájit v případě té menšiny auty generovaných dat, která jsou přímo spojená s danou značkou a typem vozu a nelze je pro podnikání na navazujícím trhu nahradit odjinud. Větší šance na odůvodnění od mítavého postoje je v otázce přístupu k funkcím a zdrojům, jejichž ochrana bude objek tivně odůvodněna bezpečností a technickou spolehlivostí. Ovšem, jak je z provedeného rozboru patrné, splnění žádné ze čtyř podmínek není snadné a jisté ani pro stěžovatele původem z nezávislého aftermarketu , ani pro Komisi v případě řízení proti dominantní mu podniku. Tam, kde by se snáze prokázalo splnění podmínky nezbytnosti přístupu, budou z druhé strany pádnější protiargumenty dovolávající se bezpečnosti a spolehli vosti. A na trzích vzdálených „okolí“ automobilky bude obtížné nalézt ve stávající judi katuře oporu pro to, aby zájemce, který z těchto dálek přichází, je v soutěži poškozován tím, že automobilka odmítne pro tyto mnohdy hypotetické trhy data, funkce a zdroje svých vozidel otevírat. Případy obtížného či omezeného přístupu Všechny možné varianty nikoli úplného, ale nějak ztíženého, opožděného či ne úplného přístupu k datům, funkcím a zdrojům vozidla budou v praxi častější a budou ještě důležitějšími na osvětlení z pohledu soutěžního práva. Nabízí se celá řada způsobů jednání, kterými by automobilka mohla činit pro aftermarket přístup složitější: podmínky a rychlost vyjednání a uzavření dohody o zpří stupnění, rozsah zpřístupnění (nakolik nad rámec nezbytné údržby a oprav?), cena zpří stupnění, načasování zpřístupnění (průběžně, následně až po automobilce, pravidelné aktualizace…?), metody zpřístupnění (server pod kontrolou automobilky, neutrální ser ver, dohodnutý zprostředkovatel, přímý dálkový přístup…?), status informace (v suro vém stavu, předzpracovaná, adaptovaná dle potřeby…?), formát informace (vlastní stan dard automobilky, vybraný pod dohodě, harmonizovaný…?), požadavky na žadatele o přístup odůvodněné ochranou průmyslového vlastnictví, know-how, bezpečnosti…, oprávnění automobilky dohlížet na užití a další šíření zpřístupněných dat (povinnost žadatele podávat zprávy?), spojení s jiným požadavky, podmiňování poskytnutou sou činností atd. V praxi může dojít na množství podob a variant přinejmenším podezřelého jednání, ne vždy vzájemně snadno odlišitelných, v některých případech se téměř rovna jících úplnému zamezení přístupu, jindy za podmínek spíše objektivně odůvodněných nebo s dopady na soutěž obtížně připsatelnými na vrub svévole automobilky. Může se zdát paradoxním, jak zdůraznili i někteří autoři (Graef, 2023, 165), že se doktrína soutěžního práva EU vyvinula do standardu, dle něhož je snazší prokázat zneužití dominantního postavení právě v případě, kdy již dominantní podnik nějaký přístup poskytuje, než když ho plošně všem odmítá. Generální advokátka SDEU L. Medina to ve svém stanovisku k případu C-233/23 Alphabet Inc. a další , v němž jde aktuálně o umožnění přístupu třetí strany do v autech fungující platformy Android Auto, vyvinuté a kontrolované společností Google (Alphabet), shrnula tak, že je pod statný rozdíl, zda platforma, k níž je požadován přístup, byla vyvinuta dominantním podnikem pro jeho výlučné užívání, nebo byla navržena a koncipována s cílem, aby byla podporována aplikacemi vývojářů třetích stran (Medina, 2024). A jak zdůraznila Komise ve svém návrhu Sdělení – Pokynech k aplikaci čl. 102 SFEU z roku 2024, z po-

135