ČPŽP 59

1/2021 KOMENTOVANÁ JUDIKATURA SOUDNÍHO DVORA EU A ESLP č. 1049/2001. 92 Rozdílný přístup může být dán nejen povahou požadované infor- mace, ale také odlišným postavením žadatele. To platí alespoň pro přezkum za- mítavých rozhodnutí unijních orgánů (Komise), protože tento přezkum probíhá často až tehdy, kdy je již možné informaci zveřejnit – a jde tedy o otázku, zda práv- ní zájem na řízení (předmět sporu) přetrvává až do vydání soudního rozhodnutí. V tomto ohledu generální advokát ve věci C-560/18 P ( Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Komise ) 93 dovodil, že osobám, u kterých je pravděpodobné, že i v budoucnu budou znovu žádat o pří- stup k dokumentům podobným sporným dokumentům, svědčí silnější postavení než „jednorázovým“ žadatelům. To se podle generálního advokáta týká i nevlád- ních organizací zaměřených na ochranu životního prostředí, jejichž cílem je pod- pora větší transparentnosti a legitimity legislativního procesu EU v oblasti život- ního prostředí. 94 SDEU ovšem volí odlišný přístup. Ten není založen ani tak na osobě žadatele (jeho zaměření), ale na procesním postavení. Viz navazující rozsudek, 95 který vy- světluje závěry citovaného rozsudku ve věci ClientEarth v. Komise : „Soudní dvůr v uvedeném rozhodnutí uznal existenci právního zájmu navrhovatelky na pokra- čování v řízení navzdory zpřístupnění požadovaných dokumentů z důvodu, že ka- sační opravný prostředek zněl na zrušení rozsudku, který poprvé uznal uplatnění obecné domněnky důvěrnosti na určitou kategorii dokumentů na základě uvedeného právního základu. Použití takové domněnky, jejíž legalita byla zpochybněna, se tedy skutečně mohlo v budoucnu opakovat bez ohledu na konkrétní okolnosti uvedené věci, zatímco v projednávané věci se tvrzená protiprávnost vztahuje k uplatnění do- mněnky, kterou Soudní dvůr již připustil, za konkrétních okolností, takže taková protiprávnost nemůže nastat mimo rámec těchto okolností.“ 96 Pokud jde specificky o informace o životním prostředí, které mají v držení unijní orgány a subjekty, nařízení č. 1367/2006 sleduje v souladu se svým čl. 1 cíl zajistit co nejširší systematickou veřejnou dostupnost a šíření těchto informací. 97 Podle čl. 3 nařízení č. 1367/2006 se čl. 4 nařízení č. 1049/2001 sice v zásadě uplatní 92 Viz rozsudky SDEU ze dne 22. 1. 2020, Animal Health Innovation and Intervet International v. EMA (C-178/18 P – MSD, ECLI:EU:C:2020:24, bod 58), a ze dne 22. 1. 2020, PTC Therapeutics International v. EMA (C-175/18 P, ECLI:EU:C:2020:23, bod 61). 93 Stanovisko generálního advokáta G. Pitruzzelly ze dne 5. 12. 2019, Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Komise (C-560/18 P, ECLI:EU:C:2019:1052). 94 Bod 115. 95 Rozsudek SDEU ze dne 30. 4. 2020, Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Komise (C-560/18 P, ECLI:EU:C:2020:330). 96 Bod 49. 97 Viz rozsudek SDEU ze dne 23. 11. 2016, Komise v. Stichting Greenpeace Nederland a PAN Europe (C-673/13 P, ECLI:EU:C:2016:889, bod 52).

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

109